Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 19. června 2021

Galapágy - Jurský park v Pacifiku

 

K napsání článku mě inspirovala zpráva o zřícení známého Darwinova oblouku do Tichého oceánu vlivem eroze. Možná jste to v televizi také viděli. Zbyly jen dva sloupy. Skalní útvar byl vysoký 18 metrů - je na videu:

Ekvádorské souostroví Galapágy leží v Pacifiku (Tichý oceán), přesně na rovníku a daleko od jihoamerického kontinentu (zhruba 1 000 km). Izolovanost souostroví zde pomohla přírodě ke vzniku mnoha druhů rostlin a živočichů, které nenajdeme nikde jinde na světě. 

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Galapagos_Islands_-_Overview.PNG

Těchto 19 sopečných ostrovů tvoří jeden velký národní park, kde můžeme pozorovat evoluci jedinečných druhů, např. obřích želv, pěnkav nebo leguánů. Byly to právě Galapágy, které inspirovaly biologa Charlese Darwina během jeho pobytu v roce 1835 k formulování proslulé evoluční teorie o vývoji druhů. O Darwinovi a želvách je zajímavé  VIDEO

Charles Darwin (1809–1882)

 Charles Darwin 

měl možnost setkat se se zvířaty, která žijí jen zde. Vybírám typické druhy: 

Želva sloní

Třída: plazi
Délka: až 1,2 m
Hmotnost: až 300 kg v závislosti na druhu
Počet mláďat: v průměru 2 až 8

Délka života: 150 let 

Galápago značí želvu – název znamená tedy něco jako „želví ostrovy“.

Pouze na Galapágách žijí obrovské želvy sloní, největší suchozemské želvy na světě. Jde o starobylé plazy, kteří se na Zemi objevili už před 220 miliony let. Zažily tedy éru dinosaurů. Od té doby se příliš nezměnily. Typický je pro ně tvrdý tmavý krunýř, bezzubé, ale tvrdé a ostré čelisti, schopné drtit i kosti, a vejcorodost. Snadno se také vyrovnávají s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech, díky čemuž jsou vytrvalé a odolné. Černý sopečný popel, jež pokrývá Galapágy, je velice výhřevný, což želvám vyhovuje.

Leguán mořský

Třída: plazi
Délka: 1–1,5 metru
Hmotnost: až 12 kg
Počet mláďat: 1 až 6

Délka života: průměrně 12 let, mohou žít až 60 let

Čím se živí? Tady se podívejte, jak leguán spásá na mořském dně řasy. Současně s nimi přijímá i spoustu slané vody, aby si nepřesolil organismus (sůl je v podstatě jedovatá), jsou schopni ji z krve odfiltrovat a speciálními solnými žlázami ji vyloučit nozdrami.

Galapágy obývají čtyři druhy leguánů, přičemž leguán mořský je jediným z nich, který hledá potravu v moři. Živí se mořskými řasami. Je schopen ponořit se do hloubky kolem 15 metrů a strávit tam až hodinu, většinou však loví blízko hladiny a jednotlivé ponory nepřekračují 10 minut. Vzhledem k tomu, že jde o studenokrevného živočicha, musí se pak dlouho vyhřívat na slunci, s tím mu pomáhá černé zbarvení jeho těla, které lépe absorbuje sluneční paprsky. Přizpůsobení se novým životním podmínkám vedlo Darwina k vyslovení evoluční teorie.

Velmi důležitou adaptací pro mořský život je u něj schopnost vyfrknout nosem přebytečnou mořskou sůl ve formě vodního poprašku, kterou zhltl s potravou. Sůl mu proto ulpívá na hlavě. Pod vodou neumí leguán dýchat, ale zpomalí svoji srdeční činnost, takže si jeho krev déle uchová omezené zásoby kyslíku. Samci jsou oproti samicím dvojnásobně velcí, jsou velmi teritoriální a v době námluv i agresivní. Tehdy se jim na těle objeví červené nebo oranžové skvrny.

Leguán galapážský

Třída: plazi
Délka: 0,9–1,5 metru
Hmotnost: až 11 kg
Počet mláďat: 1 až 6

Délka života: až 69 let

Jeho příbuznými jsou také leguán bledý a leguán růžový, kteří taktéž obývají Galapágy. Tělo leguána galapážského hýří barvami, jeho hlava a končetiny jsou nažloutlé, zatímco zbytek těla má rezavě hnědý až černý nádech. Tento vejcorodý ještěr je všežravec, ale často se živí ovocem, a především různými druhy kaktusů, jež tvoří až 80 % jeho potravy. Drápy odstraňuje z kaktusů ostré trny, případně kaktusy konzumuje i s nimi.

Pěnkavy jim obírají klíšťata

Leguán galapážský žije v symbióze s galapážskými pěnkavami. V jejich přítomnosti odlepí trup od země a nechává si od nich odstranit klíšťata a jiné parazity z břicha. Oproti tomu patří mezi přirozené predátory lovící tyto leguány zejména divoké kočky domácí, kozy a prasata. Na mláďata si pak troufnou i jestřábi, volavky nebo hadi, protože do dospělé velikosti dorostou malí leguáni až v 15 letech věku. Na Galapágách dnes žije až 10 000 těchto zvířat.

 

Lachtan galapážský

Třída: savci
Délka: samci 150 cm, samice 120 cm
Hmotnost: samec 64 kg, samice 28 kg
Počet mláďat: 1

Délka života: 20 let

Jde o nejmenší druh lachtana, který žije pouze na Galapágách a ostrově Isla de la Plata. Většinu času, na rozdíl od jiných druhů lachtanů, tráví na souši. Na moře se vydává jen zhruba do vzdálenosti 15 km od pobřeží. Živí se rybami a měkkýši. Proto má na jeho klesající populaci velký podíl klimatický jev El Niňo, během něhož je ke břehům Galapág přenášena teplá voda ze západního Pacifiku, což vede k úhynu ryb a živin v oceánu. Kvůli tomu zemře velké množství lachtanů hlady.

Darwinovy pěnkavy

Ze všech pozoruhodných zástupců zvířecí říše fascinovaly Charlese Darwina na Galapágách úplně nejvíc zdánlivě obyčejné pěnkavy. Žije jich tam až 13 druhů a funguje mezi nimi silná rivalita. Boj o omezené potravinové zdroje podnítil vznik překvapivě rozmanitých strategií, jak získat konkurenční převahu. Právě Darwin si všiml, že se u drobných ptáků na základě množství dostupných semen poměrně rychle mění velikost zobáků. Pozorování ho inspirovala k myšlence, že evoluce prostřednictvím přirozeného výběru umožňuje přežít a rozmnožit se především jedincům, kteří se lépe adaptují na proměnlivé podmínky.

Díky izolaci se na Galapágách vyvinuly jinde nevídané druhy živočichů (i rostlin). Ostrovy se bohužel od svého objevení staly vítanou zastávkou námořníků – velrybářů, ale i pirátů. Ti zde doplňovali zásoby vody a především potravin. Konkrétně masa (želvy). Dílo zkázy pak dokonala nepůvodní zvířata vysazená na ostrovy – především prasata, kozy a osli, ale také kočky a krysy.

Něco o Galapágách

Historie ostrovů se začala psát již před pěti miliony let, kdy se vlivem tektonické sopečné aktivity vynořily z moře. 

Kráter sopky Sierra Negra, který je považován za druhý největší kráter na světě.

Kráter sopky Sierra Negra, který je považován za druhý největší kráter na světě.

Galapágy zůstaly neobydlené až do příchodu Evropanů v 16. století. Podle některých archeologických nálezů ovšem nelze vyloučit, že tam ještě v předkolumbovské éře dopluli obyvatelé Jižní Ameriky, aniž by se však v místě trvale usadili.

Pirátská základna

V březnu 1535 na ostrovy se svou flotilou náhodou zavítal panamský biskup Tomás de Berlanga, při plavbě z Panamy do Peru. Protože však neměl objevitelské ambice, na mapy se souostroví dostalo až o čtyřicet let později, kdy jej zakreslila dvojice holandských kartografů jako Insulae de los Galepagos (tedy „želví ostrovy“), badatelé však neprojevili  zájem o jejich prozkoumání. 

V průběhu 18. století si pak britští piráti vytvořili na Galapágách zázemí pro výpravy proti španělským flotilám. Používali je jako úkryt uloupené kořisti a současně v okolních vodách lovili velryby. Za prvního osadníka se dnes považuje Ir Patrick Watkins, žijící v letech 1807–1809 na ostrově Floreana.

Roku 1820 započala ekvádorská kolonizace Galapág. První guvernér José Villamil založil dnešní hlavní město Puerto Baquerizo Moreno a počet stálých obyvatel od té doby pomalu narůstal. Nápad proměnit území v trestaneckou kolonii však nevyšel – plánovaná převýchova zločinců se totiž ukázala jako nereálná.  

Cesta na souostroví začíná v ekvádorském hlavním městě, odkud létá většina spojů. Přelet mezi Quitem a letištěm na ostrově Santa Cruz trvá přibližně dvě hodiny a za tuto dobu se přenesete do zcela jiného světa. Nedostanete se na všechny ostrovy, neboť obydlené jsou jenom čtyři z 19: Santa Cruz, Isabela, San Cristobal a Floriana.

Galapágy - světové dědictví UNESCO 

zdroj: idnes, abc, epochální svět, YouTube 

12 komentářů:

  1. Hani, báječně jsem si početla a prohlédla si zajímavá videa.👍👍👍 Galapágy jsou opravdu jedinečnou ukázkou fauny a i flory, podobně jako Madagaskar a další odloučená místa. Vše se tam vytvářelo trochu jinak a dnes jsou ukázkou endemických zvířat a rostlin.
    Měj hezký den. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Alenko, že se Ti článek líbí. Je to jak píšeš - je to jedinečné a už kdysi ve škole mě to zaujalo, tak to prostě na blogu "musím" mít!
      Pěknou neděli ☺ přeji.

      Vymazat
  2. Díky za zajímavý článek. Zase jsem se dozvěděla něco nového. Galapážský lachtan je úžasný, škoda, že podmínky pro jejich život nejsou ideální. Měj se krásně, pá 🌸

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Evi, jsem ráda, že Tě to zaujalo. Máš pravdu, lachtan je úžasný, i když mě nejvíc zaujali ti leguáni, jak se živí pod hladinou a pak galapážské pěnkavy.
      Měj se hezky na chatě. ☺

      Vymazat
  3. Pěkný a poučný článek, na Galapágách musí být nádherně! Moc se mi líbí ta fotografie toho kráteru. Nedávno jsem viděla v televizi dokument o želvách sloních, jsou to úžasná zvířata :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, Eliss, musí tam být nádherně, ale jak jsem zjistila při přípravě článku, řada cestovních kanceláří tam směřuje svoji nabídku pro turisty, takže třeba se tam jednou dostaneš ☺. Je o tom i spousta dokumentů, poznatky se rozvíjejí. ☺

      Vymazat
  4. Haničko, já myslela, že jsi na dovolené! Článek je zpracovaný tak, jako by si tam skutečně byla - děkuji. Jeden kolega tam chvíli pobýval, ráda jsem poslouchala jeho vyprávění.
    Měj hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, nejdříve jsem se zasmála, ale co by ne, i pro Čechy je možnost tam cestovat a pokud jim pobyt u rovníku nečiní potíže (hlavně zdravotní), tak střádat do prasátka a pak hurá za leguány a želvami! ☺
      Měj příjemnou neděli. ☺

      Vymazat
  5. Připomněla jsi mi, jak jsem v Egyptě plavala pár desítek metrů od želvy. To byl panečku adrenalin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak máš, Reni, vlastní zážitek, na který nezapomeneš. ☺

      Vymazat
  6. Hani,opět moc hezky zpracováno. Jo kde jsou ty časy, kdy by nám zdraví dovolilo vycestovat až tam. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, kápla jsi na to. Některé destinace nám jsou odepřeny z různých důvodů a pak, kdy už by i byly možnosti - čas i peníze, to nejde kvůli zdraví. Tak aspoň tímto způsobem si rozšířit obzory. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Hlas pro tento den: Čejka chocholatá

  Vědecké zařazení : Bahňáci (čejka, kulíci atd.)     Foto Adolf Goebel, Naši ptáci ...