Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 20. června 2021

Proč má čeština pro zvířata tak odlišné pojmenování od jiných jazyků? (Téma měsíce)

 

Čeština je pozoruhodný jazyk. Patří do skupiny indoevropských jazyků a z jazykového hlediska patříme do větve slovanských jazyků. Na svém blogu mám rubriku "O češtině od A do Z", kde trochu humornou formou, ale hlavně s nadhledem připomínám některé jevy nebo změny pravidel z hlediska pravopisu. Jako příklad uvedu, že kdysi ve škole jsme se učili pro skloňování podstatných jmen vzor předseda pro rod mužský, nyní byl změněn na vzor táta. Podobně pro rod ženský byl vzor nůše (pamatujete? žena, nůše, píseň, kost), ale kdo dnes, hlavně z dětí - školáků zná nůši, že? Rozšířily se batohy a nůši vidíme snad jen ve filmu pro pamětníky. Opět tedy máme nový vzor - z nůše se stala vzorem růže. Z dalších jevů se v "Češtině od A do Z" zabýváme změkčenou podobou slov, např. jestli je správně vykostění nebo vykoštění. Víte která varianta je správně: tchyně/tchýně, balkon/balkón nebo citron/citrón? Těmto a podobným tématům se věnuji v jazykovém koutku na blogu. Tady bych mohla skončit. Jenže ...

Téma na červen v klubu blogerů mě inspirovalo, ale nebudu psát o hodinách českého jazyka ve škole. 

V našem mateřském jazyce máme  originální slova pro různé jevy, které mnohdy neznáme nebo pro tvory, kteří u nás nežijí. Naše řeč je v tom výjimečná - a to jsme rodilí mluvčí. Na příkladu českého pojmenování zvířat (zvířátka milujeme všichni) zkusím vysvětlit, jak vznikal náš jazyk. 

Zatímco prakticky po celém světě mají „elefanta“, „hipopotama“ a „kangaru“, my se "chlubíme" slonem, hrochem a klokanem. Přitom patříme mezi slovanské jazyky a osobně mohu porovnat hlavně s polštinou nebo ruštinou a je to velmi odlišné názvosloví. Proč pro někoho mohou ta slova znít divně (určitě pro cizince) nebo kdo to pojmenování zavedl?

Za významnou část jazyka samozřejmě mohou obrozenci (doba národního obrození). V té době byl jazyk jednou z mála oblastí, kde se Češi mohli realizovat – a tak to dělali opravdu pořádně. Čeština měla být originálním, zcela jedinečným jazykem, a proto vymýšlela další a další slova, která toho měla docílit. Možná jsme to viděli v některém filmu pro pamětníky nebo snad v seriálu F. L. Věk. Dobře si pamatuji, jak František Věk navštívil svého přítele, kterého si vážil jako vlastence a ten začal předvádět, že nezahálí a jazyk obohacuje o ryze české výrazy - např. klapkobřinkostroj (klavír), nosočistoplena (kapesník). Podle Josefa Jungmanna obroda jazyka je politickou záležitostí: „Čech je ten, kdo česky mluví!“

Jak vzniklo slovo hroch?

V českých zemích ve středověku pochopitelně nebylo moc hrochů, a tak nebylo potřeba takové slovo mít. Na rozdíl od slonů se neobjevovali ani v knihách, takže toto slovo prostě neexistovalo. Až do doby, než přišel Jan Svatopluk Presl, významný český přírodovědec - jeden ze zakladatelů Národního muzea. Je, mimo jiné, autorem spisů:

  • O přirozenosti rostlin, aneb Rostlinopis (1820, spolu s Bedřichem Bertoldem) - zde poprvé použito množství názvů z botaniky, ale rovněž zoologie, mineralogie a také první překlad periodické tabulky prvků, tedy základ současného chemického názvosloví, které bylo dále rozpracováno v Chemii zkusné
  • Všeobecný rostlinopis (1846) – Kronberger & Řiwnáč, Praha – v této knize určil české názvy pro řadu exotických rostlin, například cykasy
  • Presl pojmenoval například i tuleně, vorvaně, lachtana, bobra, dikobraza, zubra, mrože nebo hrocha. Je autorem českých a slovenských názvů pro větší množství chemických prvků, např. draslík, kyslík, vápník a také pro minerály cínovec, kazivec a živec. 
  • Některá slova se už nepoužívají nebo se změnila, např. pepřika = paprika. 

 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/91/Jan_Svatopluk_Presl_1791-1849.jpg 

Abychom si udělali obrázek, kdo byl Presl: vysokoškolský pedagog, profesor zoologie a mineralogie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století. Právě Presl  si vzal za cíl vymyslet pro češtinu unikátní názvosloví pro rostlinstvo a zvířectvo.

Vynikal v mnoha oborech, ale jazykověda to nebyla. Často si názvy zvířat vymýšlel, což si ukážeme na příkladu tří zvířat. 

Hroch

Toto slovo si odvodil od slova „roch“ – což byl název pro figurku válečného slona (někdy zastupoval figurku koně) v šachové hře. A protože čeština už název pro slona měla, použil Presl slona na hrocha: z rocha prostě udělal hrocha.

Klokan

Ještě zajímavěji vznikl klokan. Po celém světě mu říkají stejně kangaru (kangaroo) s malými odchylkami – z jazyka australských domorodců. Jen čeština má klokana, opět díky Preslovi. Vyšel z toho, že klokan skáče, je tedy vlastně skokan. No a od skokana už to byl jen skok ke klokanovi.

Slon

Slon je trošku výjimkou, protože ho  znaly  už nejstarší národy, a to jak z Bible, tak ze středověkých cestopisů. Toto slovo se tedy v češtině objevuje už od pradávna – ale zase si dodnes jazykovědci nejsou úplně jistí, jak  mohlo vzniknout. Nejpravděpodobnější verzí je ta, že slovo slon pochází od staročeského slovesa „sloniti se“, což znamenalo opírat se. Proč? Podle středověkých cestovatelů totiž sloni spali ve stoje, a to proto, že nebyli schopní ohnout kolena. Spali tedy ve stoje a opírali se přitom o stromy.

Druhá teorie zase odvozuje původ slova slon od slova poklonit se. Další legenda totiž tvrdila, že slon je natolik chytré zvíře, že když uvidí člověka, pokloní před ním hlavu… Jiní jazykovědci zase věří, že toto slovo může pocházet z turečtiny, protože je podobné tamnímu a(r)slan neboli lev, anebo z řečtiny.

A co vy, také jste obohatili svůj jazyk, třeba v rodině, o určité výrazy? 

Zdroj: Wikipedie, PrimaZOOM

20 komentářů:

  1. Hani, náš jazyk je opravdu květnatý a doba obrození ho obohatila o spoustu výrazů, tolik odlišných od jiných jazyků.
    Čeština upadá, pronikají do ní různá slova přejatá z angličtiny, či němčiny. Přiznám se, že mě některé výrazy vytáčí, třeba apka... My jsme obohatili náš rodinný jazyk díky dětem a vnoučatům, kdy jsme všeobecně převzali jejich zkomolené výrazy. Slon je díky Sáře "ťon" a trpaslíkovi neřekneme, díky Jirkovi, jinak než "papitík". 😁
    Měj hezký a pohodový den. 🍀

    P.S. U nás je 32°C, tak jsem si zalezla na chvíli k počítači.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, Ali, s tím, co píšeš. Čeština upadá a je to vidět i na moderátorech např. v televizi, je pryč doba, kdy měli pěkné vyjadřování. S vnoučaty to máte zajímavé, později se tomu budou smát.
      Měj se hezky a ta vedra dobře snášejte. ☺

      Vymazat
  2. Hani to je zajímavé nahlédnutí do vývoje našeho jazyka. Jen se poslední dobou přejímá mnoho slov z angličtiny - například místo " úroveň, stupeň" mladí používají "level", místo " obnovení" "upgrade" a i my si na to pomalu zvykáme. těch názvů je plno. Jen mě jich víc nenapadá. Měj se krásně a opatruj se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, to přejímání cizích slov moc ráda nemám, ale je fakt, že tohle používají spíš mladí. Mnohé výrazy by se daly říct česky, ale asi jsme moc "světoví".
      Měj se hezky a v těch vedrech dávejte na sebe pozor. ☺

      Vymazat
  3. Pěkný a zajímavý článek! Čeština je krásný jazyk, sice náročný, ale opravdu krásný. Pobavila mě pepřika :D Klokan je pěkný název, alespoň se tak odlišuje od ostatních jazyků :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Eliss, v článku jsem chtěla nastínit, jak vzniklo naše názvosloví, o kterém vlastně ani neuvažujeme. ☺

      Vymazat
  4. To je velmi zajímavé.Myslím,že to pan Presl dobře vymyslel.Já některým novějším výrazům nerozumím,ale když byla vnoučata malá,tak jsem od nich přebírala jejich mluvu.Naštěstí jsem u toho nezůstala já ani oni.
    Hani,měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to, Jituš, zajímavé. Pana Presla vlastně ani neznáme a tak jsem ho tady připomněla. Měj hezké dny, Jitko. ☺

      Vymazat
  5. Haničko, děkuji za zajímavý a poučný příspěvek. Čeština není zrovna jednoduchý jazyk, změny a vývoj bychom měli vlastně sledovat celý život. Slovo klokan se mi líbí.
    Přeji hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, je to náš mateřský jazyk a pořád sledujeme nějaké změny. Co potom cizinci, ale základní slovní zásoba zůstává.
      Měj pěkný nový týden. ☺

      Vymazat
  6. Je pravda, že se jazyk vyvíjí, ale proč se vzdáváme některých našich výrazů a nahrazujeme je cizími. Mě tedy poslední dobou mrzí, jak některé ženy brojí proti přechylování jmen. Tedy, jestli se někomu líbí třeba věta: Konvička pozvala Smetanu a obě šly k Novák.... Mně ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, to mi také vadí, když používáme cizí výrazy, hlavně anglické a přitom se to dá česky pěkně vyjádřit. A ta příjmení ve tvaru mužského rodu jsou kapitola sama pro sebe. Nejsem tím nadšená.

      Vymazat
  7. Hodně zajímavý článek, díky

    OdpovědětVymazat
  8. Hani, pobavila jsem se i poučila. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani se Ti nedivím, Marti, i mě pobavilo, jak pan Presl to názvosloví vytvářel. Ale aspoň víme, jak to vznikalo. ☺

      Vymazat
  9. Můžu se jen zeptat, jestli Tě nová témata neoslovují nebo se jich nechceš účastnit, když je podané jako soutěž. Děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi se divíš, že už další články nepřihlašuji do TT? Dobře, odpovím, ale dvěma větami to nepůjde. Budu otevřená a Tebe požádám, aby ses nezlobila, když to nebude pochvalné.
      Takže... Když jsem začala do TT psát podle témat, asi jsem měla jinou představu, ale hodně mě to bavilo. Zpočátku. Jenže, on to stejně nikdo nečte, Ty asi ano, ale postupně moje nadšení opadalo, když nemáš zpětnou vazbu. Změnou podmínek, které jsi vyhlásila v polovině akce (možná Tvoje rozhodnutí nebo někoho jiného, nevím), jsem došla k názoru, že to není pro mne. Témata jsou dobrá, ta by mě oslovila, jsem schopna na téma napsat i více článků (snad jen ty pohádky a příběhy mi nesedí, to není pro mne), ale já si raději budu na blog dávat články, jaké chci. A soutěž? To vyjde asi nastejno, diplom je asi fajn, ale do rozhovoru bych nešla, téma bych sice vymyslela, ale to by také mnohým nesedělo. Tak to celé nechám těm, které to (zatím) baví a budou mít z toho radost. Chápu, že vést takovou rubriku pro lidi, kteří se vůbec neznají a většinou je ten další ani nezajímá, není lehké. Občas tam nakouknu, abych byla v obraze, snažím se tam číst mezi řádky, ale celé mi to tam připadá nějaké "mrtvé". Tam chybí nějaký náboj, už jsem se i zamýšlela, proč tolik lidí do klubu šlo. Příčina není v tématech. Tím ten stav, který tam je, nedávám jen Tobě za vinu, celkově je to škoda. Napíšeš mi k tomu mému vyjádření něco? Díky, že ses ozvala.

      Vymazat
    2. Děkuji za odpověď.
      Chtěla jsem zkusit, jestli soutěž motivuje i další blogery. Mrzí mě, že v tvém případě to bylo naopak. Inspirovat se můžeš i nadále bez soutěžení. A samozřejmě nikdy nebyl podmínkou vyprávět příběh. Prostě článek a jeho pojetí je na tobě. Myslím že moje ilustrační články jsou dost rozmanité. Já si občas ráda přečtu články od jiných, ale musím o nich vědět. Proto jsem se připojila ke klubu :-) Když budeš mít k tématům měsíce co říct, ráda si to přečtu. Určovat obsah tvého blogu Ti samozřejmě nikdo nebude :-)

      Vymazat
    3. Určitě Tě nemusí mrzet, že já se nezapojím. Věřím, že se najdou další, kteří mě nahradí. Já už teď pravidelně nesleduji, kolik lidí na tu výzvu napsat článek na téma zareaguje, ale soutěž mě nemotivuje. Jinak platí to, co jsem už napsala. Klub je dobrá myšlenka, ale být v seznamu členů je trochu málo. Moje slova nejsou mířena proti Tobě jako kritika. Už bych opakovala to, co jsem napsala.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 168. schůzka: Třetí vláda Václava IV.

  Z minulého dílu: Českého krále Václava máme zase na svobodě, a zdá se, že během svého druhého věznění měl přece jenom možnost přemýšlet, ...