Orientace v terénu bez internetu a bez šťávy - práce s buzolou

 

Článek navazuje na Turistické značky. Dnes to bude trochu složitější, ale možná jsme se s tím už setkali ve škole, na turistickém kurzu nebo na táboře. Je třeba to nacvičit.

V době navigací, chytrých telefonů a všudypřítomného internetu má klasická mapa a buzola při výpravách do hor pořád svoje místo v batohu. Mapa a buzola nejsou na elektřinu. Fungují za každého počasí a jsou takřka nerozbitné. Přesto vyžadují víc než vyťukat do klávesnice svou polohu nebo cílovou destinaci. Tento postup je rychlejší a jednoduchý. Při práci s mapou je dobré znát několik základních pravidel a ty si prakticky osvojit. Ukažme si některé z nich.

Upozornění pro navigaci v terénu

 

GPS navigaci ať už v mobilu nebo specializovaném přístroji (Garmin atp.) vnímejte  zejména jako velké usnadnění a urychlení, ale rozhodně ne jako jediný orientační nástroj. Bez papíru si každý horal koleduje o solidní průšvih.

Klasická papírová mapa vždy bude fungovat minimálně jako záloha v případě selhání elektroniky.

Pokud s prací s mapou a buzolou nemáte moc praxi, doporučuji koupit si nějakou mapu ve výprodeji (nebo vytisknout z map.cz) a vyrazit do terénu trochu trénovat 😉.

Úplný základ: Orientace mapy k severu

Orientaci mapy k severu můžeme v terénu provést nahrubo i bez buzoly. Mapou pootočíme tak, abychom známé markantní cíle v terénu viděli pod stejným úhlem, v jakém jsou zakresleny v mapě. Z místa, na kterém se nacházíme (to si najdeme  na mapě), namíříme mapu tak, aby vrchol v mapě byl ve stejné přímce (v zákrytu) s vrcholem skutečným. Totéž je možné udělat se silnicí, cestou, potokem či okrajem lesa.

Pokud chceme mapu "zorientovat" přesně tak, aby horní okraj mapy mířil k severu, použijeme buzolu následovně:

 

Nebo tento typ buzoly:

N - sever (north)
S - jih (south)
W - západ (west)
E - východ (east)

• Otáčením úhloměru nastavíme na buzole sever „N“ neboli 0º.
• Buzolu přiložíme na mapu tak, aby hrana přesně kopírovala boční okraj mapy (severojižní linii N – S). Stačí také využít severojižní linie kdekoliv na mapě.
• Mapou i přesně přiloženou buzolou otáčíme současně tak dlouho, dokud střelka neukazuje na značku severu na úhloměru buzoly. Pak míří mapa přesně k severu.

Orientace mapy k severu

Měření azimutu na mapě

Azimut je pochodový (směrový) úhel mezi severem (geografickým) a směrem k cíli, měřeno ve směru hodinových ručiček. Jdeme-li pod úhlem 0°, míříme na sever (N), 90° na východ (E), 180° na jih (S) a 270° na západ (W).

Buzolu přiložíme na mapu tak, aby její okrajová hrana kopírovala linii mezi výchozím a cílovým místem. Z toho vyplývá, že místo, ze kterého azimut měříme, musíme co nejpřesněji určit na mapě. Potom otáčíme úhloměrem buzoly až do chvíle, kdy jsou severojižní linie na úhloměru rovnoběžné s těmi na mapě, přičemž sever „N“ na otočné stupnici míří k hornímu okraji mapy (k severu). Na stupnici pak odečteme úhel (naměřeno 72 °). Buzola přitom funguje jen jako úhloměr, je tedy jedno, v jaké poloze je mapa a kam míří střelka.

Měření azimutu v mapě

Tip: Velmi přesně a pohodlně se měří azimut i pomocí plánovací fólie s úhloměrem.

Přenos azimutu z mapy do terénu

Nejprve jsme na mapě změřili potřebný azimut na úhloměru buzoly. Stupnicí už neotáčíme, uchopíme buzolu do natažených rukou ve výši očí a otáčíme jí. Polohu střelky vůči ryskám sledujeme v zrcátku. Otáčíme tak dlouho, dokud magnetická střelka nemíří k severu, tedy mezi rysky (též „chlívek“) vymezující sever. Pak si určený směr přes mířidla buzoly prohlédneme v terénu.

Co je to záměrná chyba?

Používejte i „záměrnou chybu“. V případě, že např. máte namířeno na křižovatku (modrá linie), zaměřte azimut kousek mimo (červená linie) tak, abyste v případě, že netrefíte tenhle bod přesně, věděli, že jej máte po pravé ruce a dojdete k ní po cestě, na kterou jste narazili.

 

Záměrná chyba

Měření azimutu v terénu

Buzolu držíme ve výši očí a mířidly zaměřujeme cíl. Zatímco v zrcátku sledujeme střelku, otáčíme úhloměrem tak, aby severní konec střelky mířil přesně mezi „severní rysky“. Také se používá výraz „zachlívkovat“. Pokud tomu tak je, odečteme na stupnici hodnotu azimutu.

 

K vysílači je to pochodovým úhlem 18 stupňů.

Přenos naměřeného azimutu na mapu

Nejdřív změříme ze známého stanoviště azimut vybraného cíle. Pak položíme buzolu rohem okrajové hrany na místo, ze kterého měříme (stojíme s mapou), a celým tělesem buzoly (nikoli úhloměrem) otáčíme tak dlouho, dokud nejsou severojižní linie pro střelku rovnoběžné s těmi na mapě. Někde na přímce, shodné s hranou buzoly, leží v terénu naměřený bod. Zbývá ho najít na mapě, což je tím snazší, čím výraznější objekt to je (např. rozhledna, vrchol, sedlo apod.).

Tip: Seznamte se také s měřítkem mapy, abyste bezpečně určili vzdálenost, a s její ekvidistancí (výškovým rozdílem mezi dvěma sousedními vrstevnicemi). Trénujte klidně doma nebo za barákem, než vyrazíte do divočiny nebo do hor. Udělejte si z měření pochodových úhlů zábavu.

Tech-info: Buzola a kompas

Magnetická střelka buzoly či kompasu míří díky působení siločar k severu. Na průhledném těle buzoly či kompasu jsou obvykle zakresleny severojižní linie a rysky vymezující střelce sever. Srdcem buzoly je střelka. Aby správně fungovala, držíme buzolu vodorovně. Mířidla na principu „muška – hledí“ jsou velmi důležitá pro zvýšení přesnosti při měření azimutu. Užitečné je i zrcátko, ve kterém sledujeme vzájemnou polohu střelky a rysek. Některé dokonalejší buzoly jsou navíc doplněny i sklonoměrem. Při používání buzoly dávejte pozor na rušení magnetického pole např. vedením vysokého napětí, mobilním telefonem apod.

Tip: Navigaci v mobilu používejte spíš jako záložní řešení. Učte se obejít i bez ní. Šetřete energii v telefonu na důležitější činnosti – třeba na přivolání pomoci nebo na moment, až se opravdu ztratíte.

zdroj: V. Dvořák, K. Venglář, internet