Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 7. července 2021

Socha boha Radegasta byla na beskydském hřebenu Radhoště odhalena před 90 lety

 

Kdo zná Moravskoslezské Beskydy, určitě zná i Pustevny, odkud trasa pokračuje dále na horu Radhošť. Je to velmi atraktivní místo pro výlety. Můžete se tam  vyvézt lanovkou, přijít pěšky, v zimě na běžkách a v létě na kole. Je tam více zajímavých míst, ale socha Radegasta je nejznámějším symbolem. V těchto dnech je to přesně 90 let od umístění sochy na beskydském hřebenu.

Když se na Radegasta podíváme, upoutá nás zvířecí výraz v obličeji, na hlavě je býčí maska a na nohou valašské krpce. V pravé ruce drží roh hojnosti, na kterém sedí kachna, levou rukou se opírá o sekeru na dlouhém topůrku - snad valašku. Socha Radegasta, slovanského pohanského boha Slunce, hojnosti a úrody je symbol vrchu Radhošť v Beskydech ve Zlínském kraji, přesněji to území patří obci Dolní Bečva. Stojí přesně v polovině cesty z Pusteven na Radhošť v nadmořské výšce 1 105 metrů.

Radegast byl pohanským bohem uctívaným především slovanskými kmeny z Pobaltí. Jak se však jeho kult dostal až na Radhošť, není známo.

Původní Radegastova obří socha byla údajně vyřezána ze dřeva, na sobě měla pancíř z ryzího zlata a na hlavě strašlivou helmu. Byla součástí svatyně, kde byli kromě zvířat obětováni snad i lidé. Věrozvěstové Cyril a Metoděj přikázali pohanskou modlu strhnout, rozsekat a spálit. Pohanským kněžím se však sochu podařilo zachránit a ukrýt ji někde uvnitř hory, v podzemní svatyni, kde možná leží dodnes.

Socha Radegasta, jak ji známe dnes, je dílem akademického sochaře Albína Poláška, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm. Na svém díle začal pracovat už v roce 1924. Je známo, že už v Americe, kde v té době působil, vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si v Praze najal ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Tělo mužské, tvář lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy.

Poláškova socha Radegasta vyrobená z betonu a kameninové drti byla na hřeben Radhoště umístěna v roce 1931, slavnostně byla odhalena 5. července. Originální sochu měřící tři metry a dvacet centimetrů a vážící téměř jeden a půl tuny financovali američtí krajani, kteří ji věnovali své rodné vlasti. Socha je záměrně postavena zády k příchozím.

S instalací sochy pomáhala vojenská posádka  z Místku. Byla bouřka a jeden z těch vojáků zahynul. A lidé říkali: Ano, Radegast si přinesl lidskou oběť.

Restaurování a přesun

Materiál, ze kterého byla socha vyrobena, ale poměrně špatně snášel drsné klimatické podmínky, které na Radhošti panují. Nejvíce sochu poškozovalo zamrzání vody v prasklinách, což mělo za následek odlupování betonu a korozi železné kostry. Sochu bylo proto nutné v roce 1980 rozebrat a restaurovat, pod vedením olomouckého sochaře Karla Hořínka. Socha byla na své původní místo vrácena 11. června 1982.

I přes nákladnou opravu se socha Radegasta dál drolila. A tak byla roku 1996 z Radhoště odvezena a po dalším zrestaurování umístěna ve vstupní hale frenštátské radnice. 

 

Na úbočí Radhoště se pak Radegast vrátil jako kopie 4. července 1998.

Replika sochy byla vytesaná ze žuly. Ta totiž mnohem lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína z 16,5 tunového žulového kvádru sochu novou. Finanční náklady spojené s vytvořením kopie, která stála téměř 1 milión korun, uhradil Nošovický pivovar, který má sochu Radegasta v logu. Stejná socha je i v areálu pražské ZOO.

To je "pražský" Radegast.

Místo u Radegasta je turisty velmi oblíbené a není divu, že tento slovanský bůh inspiruje, tak vypadala jeho ledová socha:  

zdroj: Andrea Kratinová, Wikipedie, internet

10 komentářů:

  1. Už je to docela dávno, kdy jsme tam byli na dovolené. U sochy bylo stále hodně turistů, samotná se vyfotit nedala. Bylo tam krásně, ráda vzpomínám. Měj se fajn, zdravím 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Místo u Radegasta je dosti frekventované a to, co píšeš je pravda. V otázce focení mám zkušenost, že dost lidí je bezohledných, jen oni a dětem nedávají dobrý příklad, že sami nedají příležitost druhým fotit. Mám na to svou metodu: Chvíli počkám, tak 2 minuty, nechám druhé se fotit. Pak lidi oslovím, řeknu, tak vážení, teď jste se fotili vy a teď já... rukama dám najevo, že nechci, aby mi někdo šel do záběru - a zabírá to. Udělám pár výcvaků a řeknu, děkuji, mějte se fajn ... ☺

      Vymazat
  2. U sochy Radegasta jsme byli pěšky,to nám to ještě šlapalo,když jsme byli na dovolené v Beskydech.Manžel u něho vyklepal mobil a zjistili jsme to až zpátky na Pustinách.Naštěstí ho tam někdo našel a odevzdal do stánku u sochy.Tak si výšlap nahoru manžel zopakoval.Také se mi sochu nepodařilo vyfotit bez lidí,hlavně děti po ni pořád lezly.Což jsem nechápala,že jim to rodiče dovolí a ještě je na ni vysazovali.
    Hani,moc ráda jsem si článek přečetla.Měj hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte tedy na Radegasta vzpomínky, kvůli mobilu... Ještě že někdo byl poctivým nálezcem a manžel ho dostal zpět. Jinak máš pravdu, co jsem u sochy byla, vždy dost lidí, někdy až moc a někteří, i dospělí muži, na sochu lezou, protože se musí vyfotit s Radegastem. Pak není divu, že socha se několikrát opravovala, vlastně je tam už nová, když je chování turistů takové. Já tohle nemám ráda, také nevím, jestli je to takové i v cizině.
      Díky, Jituš a pěkný slunečný den. ☺

      Vymazat
  3. Haničko, ráda jsem si početla. Radegasta jsem z blízka nikdy neviděla, jen na něj vždycky pomyslím při cestě na Slovensko. Snad se někdy zadaří, a i Beskydy prozkoumáme trochu víc, od dětství jsem tam nebyla.
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je fajn, že cestujete. Beskydy chtějí na poznání více času, ale cesta na Pustevny a pak na Radhošť je taková klasika. A mnohem méně náročná než na Lysou.
      Děkuji a pěkný den přeji. ☺

      Vymazat
  4. Hanko, dcera měla při svém pobytu pod Pustevnami štěstí, v době jejich návštěvy mítně poprchávalo při návratu a tak turisté byli zajisté v penzionech, nebo doma. ☺ Moc hezky přiblížené Pustevny a sochy Radegasta a Cyrila s Metodějem ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, tak je dobře, že dcera si mohla Radegasta asi v klidu vyfotit, ale o prázdninách tam bude chodit procesí.
      Děkuji a přeji pěkné letní dny. ☺

      Vymazat
  5. Hani, já jsem jako Helenka byla v Beskydech kdysi jako dítě. Ráda bych se tam někdy podívala. tak aspoň takhle s Tebou...Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, já mám vzhledem k bydlišti, Beskydy nejblíže, ale také jsem nebyla všude, jezdilo se na pár míst, kde to bylo osvědčené. Přeji Ti, aby ses do Beskyd někdy podívala. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...