Socha boha Radegasta byla na beskydském hřebenu Radhoště odhalena před 90 lety

 

Kdo zná Moravskoslezské Beskydy, určitě zná i Pustevny, odkud trasa pokračuje dále na horu Radhošť. Je to velmi atraktivní místo pro výlety. Můžete se tam  vyvézt lanovkou, přijít pěšky, v zimě na běžkách a v létě na kole. Je tam více zajímavých míst, ale socha Radegasta je nejznámějším symbolem. V těchto dnech je to přesně 90 let od umístění sochy na beskydském hřebenu.

Když se na Radegasta podíváme, upoutá nás zvířecí výraz v obličeji, na hlavě je býčí maska a na nohou valašské krpce. V pravé ruce drží roh hojnosti, na kterém sedí kachna, levou rukou se opírá o sekeru na dlouhém topůrku - snad valašku. Socha Radegasta, slovanského pohanského boha Slunce, hojnosti a úrody je symbol vrchu Radhošť v Beskydech ve Zlínském kraji, přesněji to území patří obci Dolní Bečva. Stojí přesně v polovině cesty z Pusteven na Radhošť v nadmořské výšce 1 105 metrů.

Radegast byl pohanským bohem uctívaným především slovanskými kmeny z Pobaltí. Jak se však jeho kult dostal až na Radhošť, není známo.

Původní Radegastova obří socha byla údajně vyřezána ze dřeva, na sobě měla pancíř z ryzího zlata a na hlavě strašlivou helmu. Byla součástí svatyně, kde byli kromě zvířat obětováni snad i lidé. Věrozvěstové Cyril a Metoděj přikázali pohanskou modlu strhnout, rozsekat a spálit. Pohanským kněžím se však sochu podařilo zachránit a ukrýt ji někde uvnitř hory, v podzemní svatyni, kde možná leží dodnes.

Cyril a Metoděj|foto:Dana Josefová

Socha Radegasta, jak ji známe dnes, je dílem akademického sochaře Albína Poláška, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm. Na svém díle začal pracovat už v roce 1924. Je známo, že už v Americe, kde v té době působil, vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si v Praze najal ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Tělo mužské, tvář lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy.

Poláškova socha Radegasta vyrobená z betonu a kameninové drti byla na hřeben Radhoště umístěna v roce 1931, slavnostně byla odhalena 5. července. Originální sochu měřící tři metry a dvacet centimetrů a vážící téměř jeden a půl tuny financovali američtí krajani, kteří ji věnovali své rodné vlasti. Socha je záměrně postavena zády k příchozím.

S instalací sochy pomáhala vojenská posádka  z Místku. Byla bouřka a jeden z těch vojáků zahynul. A lidé říkali: Ano, Radegast si přinesl lidskou oběť.

Socha boha Radegasta

 

Restaurování a přesun

Materiál, ze kterého byla socha vyrobena, ale poměrně špatně snášel drsné klimatické podmínky, které na Radhošti panují. Nejvíce sochu poškozovalo zamrzání vody v prasklinách, což mělo za následek odlupování betonu a korozi železné kostry. Sochu bylo proto nutné v roce 1980 rozebrat a restaurovat, pod vedením olomouckého sochaře Karla Hořínka. Socha byla na své původní místo vrácena 11. června 1982.

I přes nákladnou opravu se socha Radegasta dál drolila. A tak byla roku 1996 z Radhoště odvezena a po dalším zrestaurování umístěna ve vstupní hale frenštátské radnice. 

 

Na úbočí Radhoště se pak Radegast vrátil jako kopie 4. července 1998.

Replika sochy byla vytesaná ze žuly. Ta totiž mnohem lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína z 16,5 tunového žulového kvádru sochu novou. Finanční náklady spojené s vytvořením kopie, která stála téměř 1 milión korun, uhradil Nošovický pivovar, který má sochu Radegasta v logu. Stejná socha je i v areálu pražské ZOO.

To je "pražský" Radegast.

Místo u Radegasta je turisty velmi oblíbené a není divu, že tento slovanský bůh inspiruje, tak vypadala jeho ledová socha:  

zdroj: Andrea Kratinová, Wikipedie, internet