Dnes je pátek - a k tomu ještě 13.!
Proto vzniká tento článek. Upřímně řečeno, osobně nemám pověry ráda. Někdy to vysvětlím blíže. Ovšem pověra o nešťastném pátku 13. je v lidech velice pevně zakořeněna. V tento den se prý koná například nejméně svateb a lidé jsou tak nějak celkově mnohem opatrnější.
Musí pro to být nějaké vysvětlení, proto je třeba nahlédnout do historie. Na tento den "prý" připadá až nápadně velké množství všemožné smůly. V roce 1993 vědci zjistili, že existuje dokonce statistický růst hospitalizovaných lidí během každého pátku 13.
Tak si to proberme:
V tento den se prý Eva zakousla do jablka poznání a rozhněvala tak Boha.
V pátek 13. zastihla obrovská potopa stavitele babylonské věže.
V pátek Ježíš naposledy večeřel se svými apoštoly. Během poslední večeře jich u stolu sedělo 13.
Židé považovali třináctku za nešťastnou, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno M, což je první písmeno ve slově Mavet, které znamená “smrt.”
Třináctka byla prý brána jako nešťastné číslo dávno před narozením Ježíše.
Říká se, že každý člověk má svou třináctou komnatu.
Kvůli pověře nemají některé anglické hotely třinácté patro apod.
Myslím, že záleží na každém z nás, jestli takové pověře věříme nebo ne, asi je to dost ovlivněno prostředím a hlavně rodinou, kde člověk vyrůstá. Mne, která se zabývám dějinami, velmi zaujala návštěva zámku Zbiroh, kde průvodkyně velmi poutavě vysvětlila (kromě jiného) původ pátku 13. v souvislosti s řádem templářů. Je zajímavé, že (jak jsem pozorovala návštěvníky při zámeckém okruhu) jak došla k tomuto tématu, zbystřili pozornosti i ti, kteří zámkem jen procházeli a tvářili se znuděně. Kdyby takto sledovali celý výklad... - ale za to asi může pátek 13. 😉.
Jaké je tedy to "zbirožské vysvětlení" a od kdy si vlastně nese pátek třináctého svůj pech?
Jak jsem již uvedla, pro odpověď musíme až do středověku, k řádu templářů. Jejich celý název zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (Pauperes commilitones Christi templique Salomonici). Původním úkolem řádu bylo zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy, putující z přístavu Jaffa do Jeruzaléma po jeho obsazení. Ve velmi krátké době řád natolik zesílil, že se začal účastnit bitev, čímž se jeho původní poslání změnilo na ochranu celého nově založeného Jeruzalémského království proti nepřátelským muslimským sousedům. Zrušen byl v roce 1312 bulou Vox in excelso jako řád nepotřebný, čemuž dozajista pomohla nařčení z hereze (týká se náboženství a je to vlastně kacířství -porušení nebo snaha o revizi některých dogmat církve a zastávání názorů odchylných od oficiálních). Řád nebyl nikdy obnoven. S koncem řádu začíná odpověď na naši otázku.
Řád se začal jako první v tehdy známém světě zabývat bezhotovostními platbami, nesmírně zbohatl na nemovitostech (kdo se chtěl stát členem řádu, musel se zbavit veškerého majetku a převést ho na řád), poskytoval úvěry na vysoké úroky. Templáři jako první křesťanská organizace v Evropě zahájili regulérní bankovní operace.
V roce 1212 tak vybudovali v Paříži na pozemcích darovaných řádu Ludvíkem VII. největší řádovou základnu na evropském západě - Templ, hlavní oficiální sídlo řádu ovšem zůstávalo až do jeho zániku na Kypru. V té době již původní smysl řádu, tj. ochrana poutníků, zcela zmizel. Řád se věnoval především svým ekonomickým aktivitám, přičemž se podle některých kritiků základní hodnotou řádu staly právě peníze. Pařížský, ale i londýnský Templ sloužily jako velká pokladnice a banka, byla zde uložena i velká část královského pokladu ve speciálně k tomu vybudované věži. Sloužil však i jako útočiště pro pronásledované (právo azylu), které využil při bouřích v roce 1306 sám francouzský král Filip IV. Sličný. A právě Filip IV. potřeboval pro svá válečná dobrodružství hodně peněz. Požádal o půjčku řád templářů, ale tehdejší velmistr odmítl králi peníze půjčit. Ono to vlastně znamenalo peníze odevzdat a darovat. Vládci tehdejšího světa své dluhy platili jen málokdy. Filip Sličný se začal zlobit. A hodně. Navíc mu nahrávala výrazná neobliba řádu u všech evropských královských dvorů i u vysoké šlechty. Ta neobliba měla příčinu ve skutečné moci řádu.
Řád templářů totiž podléhal jenom papeži. Nikomu se ze své činnosti nezodpovídal a ve světské moci neměl soudce. Mohli si dělat, co chtěli, a přesto nad nimi a jejich skutky neměl nikdo kontrolu – jen papež. Byli absolutně nezávislí, proti jejich skutkům nebylo možné se odvolat, nebylo možné je pohnat k zodpovědnosti. Ve společnosti, kde byly staletí přesně stanoveny společenské skupiny s pevným zařazením, komu podléhaly a kdo podléhal jim, byla tato nezávislost nepřijatelná, velmi dráždila mocné.
Proti templářům od roku 1307 začal vystupovat i francouzský král Filip IV. Sličný - jako důvod uvedl, že mu templáři údajně odmítli přispět na jeho válečné výlohy. Do jaké míry to byla záminka a do jaké míry skutečný důvod, lze těžko posuzovat, důvodů k zakročení proti této mocné síle bylo více než dost. Templáři byli bohatí a samostatní, nepodléhali světské moci ani biskupům a sloužili pouze zájmům papeže. Je tedy možné, že posloužili jen jako prostředek králova boje proti papežskému stolci a svrchovanosti papeže nad světskými panovníky, zároveň bylo lukrativní převzít jejich majetek.
Filip IV. Sličný se rozhodl využít klesající popularity templářů a uskutečnil plán navržený jeho rádcem Vilémem z Nogaretu, který spočíval v postupné diskreditaci tohoto řádu. Navíc řád uzavřený před okolním světem přirozeně obklopovalo mnoho tajemství a dohadů, kterých král využil k obviněním, která byla proti řádu vznesena mnohdy neprávem. A v království, kde král měl mít absolutní moc, nemohl strpět ekonomicky a politicky silnou skupinu, nad kterou neměl žádnou kontrolu.
Je pravděpodobné, že templáři se dozvěděli o přípravách útoku proti jejich řádu, ale patrně ho nepovažovali za příliš reálný. Skutečností však je, že lodě templářské flotily z přístavů odpluly a po útoku na řád se přemístily do portugalských a skotských přístavů, mnoho řádových pokladů bylo převezeno a tajné dokumenty zničeny.
Filip IV. nezahálel. Po celé Francii čile rozeslal zapečetěné dopisy s instrukcemi k masovému zatčení templářů. Tyto dopisy měly být otevřeny v přesně stanovený den a toto datum bylo 13. října 1307. A hádejte, který den v týdnu to byl? Jasně, pátek.
Ráno v pátek 13. října 1307 začalo rozsáhlé zatýkání templářů v celé Francii. Zároveň byl veškerý templářský majetek převzat (ukraden) královými zplnomocněnci.
Rytíři se ale nepostavili na odpor a bylo tak zatčeno na 5 000 rytířů včetně velmistra řádu Jacquese de Molay. Zatýkání templářů bylo papežem nařízeno i dalším evropským panovníkům, ale nařízení se setkalo jen s malým ohlasem. Velmistr Molay nevydržel mučení a přiznal se ke zločinům, kterých se ani on, ani řád nedopustil. Za to měl být doživotně uvězněn. Těsně před vynesením rozsudku vynucenou výpověď odvolal. Král Filip IV. nařídil, aby byli ještě téhož dne Jacques de Molay i Geoffroy de Charnay upáleni. A tady pokračuje dopad pátku třináctého.
Traduje se, že velmistr Molay, když byla zapálena hranice, na prahu své smrti proklel Filipa IV., jeho potomky i papeže Klementa V. a vyzval je do roka k božímu soudu. Kapetovská dynastie vzala opravdu rychlý konec (1314-1328). Filip IV. Sličný zemřel na lovu sedm měsíců po upálení velmistra Molaye, jeho tři synové byli údajně otráveni, zemřel i jeho jediný vnuk. Papež Klement V. zemřel dokonce měsíc po vyřčení velmistrova prokletí.
Chorobný strach z tohoto data je oficiální lékařskou diagnózou, která se nazývá paraskevidekatriaphobia. Toto nevyslovitelné slovo má řecký původ – Paraskevi značí pátek a dekatria je výraz pro číslo 13. Slovo phobia není nutné překládat.
Pátek 13. není nešťastným dnem na celém světě, protože například v Itálii je číslo 13. považováno za šťastné a smolným dnem je pátek sedmnáctého. Ve španělsky mluvících zemích, v části Jižní Ameriky a v Řecku zase spojují pověry a strach z neštěstí s úterkem třináctého.
A co vy? Jak se projevuje pátek třináctého u vás?
zdroj: internet, kartarkysvetla.cz, stream.cz
Kdysi jsem bývávala hodně pověrčivá, a pátku třináctého v kalendáři jsem se pěkně děsila. Dnes už mám na věc střízlivější náhled, je to pro mě den jako každý jiný. Když se řekne pátek třináctého, tak jako první se mi vybaví hororová série :)
OdpovědětVymazatSprávně jsi to napsala, ono se to vyvíjí a za pár let budeš na to nahlížet zase jinak. ☺
VymazatHani, zase jsi napsala zajímavý článek. Pátek 13. Nikdy jsem to neřešila...Dnes mě napadlo, že něco na tom je.
OdpovědětVymazatMy jsme dnes chtěli jet do Liberce, ale manželovi nebylo dobře tak jsme to odložili. Ještě že tak. Vlak, kterým bychom dnes jeli měl nehodu na přejezdu v Horním Podluží. Vjelo tam auto. Oba lidi z auta odvezli vrtulníkem. Jednoho zraněného do Ústí n.L. a druhého do Liberce. Tak že ještě že jsme zůstali doma. Vlak do Liberce ve Varnsdorfu bychom stejně nestihli.
Krásný víkend Ti přeji.
Jaruš, to, co píšeš, mi připomíná moji vzpomínku, o které jsem tu nedávno psala - také mě cosi varovalo, abych nevyjížděla na trať, kam pak spadl most. Ale to bylo osmičkové datum. Hlavně, že jste v pořádku, to raději doma.
VymazatI vám oběma přeji spokojený víkend. ☺
Pátek 13 jo vlastně pro mě od jisté doby šťastné číslo šťastný den. V pátek 13. Února jsem byla operovaná a vše dopadlo velice dobře. Naše babi říkávala, to co se v pátek 13 začne dobře skončí a to bylo pro mě důležité. Tak trochu pověrčivé,ale u mě pravdivé.
OdpovědětVymazatMyslím, že kdybychom pověry neslyšeli od dětství, nebylo by žádných obav. Tak je nám to vštěpováno, ale je to den, jak píšeš, kdy i operace proběhne dobře. Moc Ti to přeji a jsi tak propagátorem šťastné třináctky. ☺
VymazatHani, zajímavý příspěvek. Přímo na pátek třináctého nevěřím, ale na svoji intuici ano. Už mockrát se mě stalo, že mě nezklamala. Víš, takový ten pocit, když máš někam jet a něco Ti říká, - nejezdi, nebo Tě úplně svírá úzkost z pomyšlení, že tam máš jet...Vždycky, když jsem to tak cítila, se na tom místě něco stalo...Mám to i s lidmi... Ale je to tak. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, říká se, že ženy mají šestý smysl a něco na tom je, znám to. Propadat pověrám není dobré, ale vést se svou intuicí je lepší. Kolikrát se říká, že první dojem je rozhodující - někdy se to nepotvrdí, ale každý má jiné zkušenosti.
VymazatDíky a přeji Ti příjemnou sobotu. ☺
Tak, včera když jsem zahlédla název tohoto článku, usmívala jsem se. Přes všechny tyto historické skutečnosti to mám jinak - v pátek 13 jsem začala chodit s mým mužem, brali jsem se v pátek 13. ve 13 hodin. Včera to bylo 33 let :o) Pátek 13. je šťastný den!
OdpovědětVymazatHani, měj hezkou sobotu, Helena
Helenko, tak jsi důkazem, že pátek 13. může být skvělým, dá se říci, životním dnem ☺. K výročí vám blahopřeji a hezky to oslavte! ☺
VymazatPřeji vám nejen příjemnou sobotu, ale další šťastná léta spolu. ☺
To bylo včera, že?😊Ale k těm Kapetovcům, Maurice Druon a jeho romanová serie Prokletí králové se moc hezky čte.
OdpovědětVymazatDíky za tip, to může být dobré.
Vymazat