"Já do lesa nepojedu" už neplatí, ale musíme o lese něco znát

I dovolená může být poznávací. Nemusí to být někde v názvu u konkrétní destinace, ale záleží na každém, jak si to zorganizuje. V Kosárně v Karlovicích u Vrbna pod Pradědem dostane milovník lesa, nebo i ten, kdo se do lesa dostane občas, spoustu zajímavých a užitečných informací.

Dnes je krásné počasí, to je výlet hned radostnější. Taková ručně vyšívaná nástěnka vás přivítá v Kosárně. Škoda, že tam není uvedeno, která vyšívačka si dala tu práci a pečlivě, křížkovým stehem, vystihla Kosárnu.

Dnes se podíváme nahoru do patra, kde je vše o lese. Začneme houbami, které škodí dřevinám. Poznáme i škůdce, které lesníci ve svých rajónech vidí neradi.

 

 

Troudnatec kopytovitý

Klikoroh borový: Brouci jsou 6–15 mm velcí, tmavě hnědí a silně chitinizovaní. Na hnědých krovkách jsou dva žlutavé přerušované příčné pásky. Drobné žluté skvrnky jsou patrny i na štítu. Hlava je protažena do nosce, na konci osazeného lomenými tykadly. Štít je klenutý, vpředu silně zúžený. Báze krovek je asi o třetinu širší než štít.

Brouci opouštějí své úkryty od poloviny dubna do poloviny května. Vyhledávají 3–6 let staré stromky, na nichž ohlodávají jemnou kůru a lýko – nejčastěji nad kořenovým krčkem či výše. Zalétávají rovněž na větší stromky, kde poškozují báze, asi jako tužka silných větví. K páření dochází již v průběhu zralostního žíru. Oplodněné samičky kladou vajíčka do kůry kořenů čerstvých, především borových pařezů. Vylíhlé larvy vyžírají nejprve lýko, avšak později vytvářejí ve dřevě podélně vinuté, až 1 m dlouhé chodby, vyplněné směsí dřevní drti a trusu. Ve většině případů přezimují dorostlé larvy, které se kuklí až na jaře příštího roku. Při příznivém počasí se však mladí brouci mohou objevit ještě koncem srpna či v průběhu září prvního roku. Dospělci žijí 1–3 roky.

 

Škůdce chroust maďalový likviduje lesy.

Bekyně mniška

Sameček a samička se od sebe dosti liší. Zatímco sameček má rozpětí předních křídel 35 až 45 mm, samička bývá větší (45 až 55 mm), má prodloužená křídla. Sameček má hřebenitá tykadla, ale tykadla samičky jsou nitkovitá. Sameček má složená křídla ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, samička má křídla ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku. Křídla jsou bílá s černými zvlněnými proužky a zadeček je světle hnědý s černým pruhem. Zbarvení je závislé na místě výskytu a je velmi variabilní.

Dospělí jedinci nepřijímají potravu. Motýli létají v červenci a v srpnu, sporadicky i na začátku září. Během dne nehybně vyčkávají na kmenech stromů, večer samečci aktivně vyhledávají partnerky. Oplodněná samička v noci klade vajíčka pod kůru stromů, většinou do spodní části kmene. V jedné snůšce naklade 20 až 100 vajíček zbarvených do oranžova, velikost jednoho vajíčka je asi 1 mm. Celkem samička naklade cca 300 vajíček. Na přelomu dubna a května se líhnou asi 3 mm dlouhé šedobílé až černé housenky, s modravými bradavkami, na kterých jsou dlouhé trsnaté chlupy. Housenky se rozlézají do korun stromů a ožírají jehlice či rašící pupeny. Postupně dorůstají až do velikosti 35 mm (samečci) a 50 mm (samičky). Žír housenek vrcholí na přelomu června a července. Po devíti týdnech se housenky zakuklí v prasklinách kůry nebo v hrabance. Kukla velikosti 18–20 mm je nejdříve jasně zelená, ale postupně ztmavne a je bronzově hnědá. Po dvou až třech týdnech se líhnou motýli. Motýli žijí krátce, 9 až 14 dní.

Naučíme se tady číst stopy, takže budeme vědět, kdo terénem nedávno prošel.

Pobytové znaky vytváří celá řada živočišných druhů, třeba bobr evropský, který je nyní hodně rozšířený, ty pachové my lidé samozřejmě necítíme. Člověk by ale měl vědět, které druhy živočichů se pohybují v „jeho“ lokalitě a znát způsob jejich života.

Jak poznáme stopy spárkaté zvěře, kam patří třeba jelen, srnec, daněk nebo prase divoké, tedy otisky spárků? U každého druhu mají nezaměnitelný tvar, většinou se otiskují spárky, kde jsou v zadní části bříška, a záleží na tom, jak jsou bříška vyvinutá:

• Jelen („vysoká“ zvěř, dřív byl jejich lov vyhrazen vysoké šlechtě) má bříška na jedné třetině stopy, daněk téměř na polovině.
• Černé zvěři v klidu se otisknou i takzvané paspárky, tedy zadní prsty, které jsou mimo linii stopy. Otisk je jiný, pokud zvíře stojí, jde nebo běží, prchá.
• Pro psovité šelmy jsou typické čtyři polštářky a čtyři drápy ve stopě. Liška má oválnou stopu, pes ji má kulatější a bříško je posunuté dopředu.
• Kuna má ve stopě pět drápů.
• Kočka má stopu malou, kulatou, a kočkovité šelmy nemají ve stopě otištěné drápy.
• Stopa veverky, to jsou takové dva vykřičníky vedle sebe, mírně se rozvírající.
• Ježek má drobnější stopu, pět drápů a delší prsty, jsou to vždy dvě stopy vedle sebe, střídavě se míjející.
• Tři dlouhé prsty vpředu a jeden dlouhý vzadu, takové stopy u vodních ploch, u rybníků, tvoří volavka.
• Hra "Poznej savce", "Poznej ptáky", "Poznej hmyz", "Poznej stopy" - klikněte ZDE 
• 
• 

 

Modřín opadavý 

  

Smrk ztepilý

 

Dub letní (Křemelák)

 

Jedle bělokorá (bílá)

 

Borovice lesní

 

Olše lepkavá