Interiér kostela v poddolované Orlové i s pověstí

 

Kostel Narození Panny Marie v Orlové jsem ZDE představila zvenčí a teď do něj vstoupíme. Podobně jako my v rámci projektu Otevřené chrámy, který v našem kraji do konce října nabízel zájemcům přístup do vybraných kostelů i s průvodcem. Možná bylo něco podobného také u vás. Představuji kostel, kterému hrozilo zbourání a přesto se podařilo tak poničenou stavbu zachránit.

 

Historie staré části města Orlová začíná krásnou legendou. Podle ní se ve 12. století za panování těšínského knížete Měška vypravila lovecká družina v čele se samotným knížetem za zvěří do hlubokých hvozdů v místech nynější Orlové. Spolu s lovci se na projížďku po okolí vydala i kněžna Ludmila, která byla těhotná a halas a ruch honu ji velice zmáhal. Proto kníže rozhodl, že v místě skalnatého návrší si všichni odpočinou a budou v lovu pokračovat až po vydatném spánku. Unavená těla lovců a dívčího doprovodu skutečně usínala a pouze šelest křídel orlů nad ostrohem rušil klid odpočívajících. Usnula i kněžna Ludmila. Tu se na korunu urostlého dubu, pod nímž kněžna odpočívala, snesl statný orel a upustil ji přímo k nohám svůj úlovek (církev má verzi, že orel upustil hostii, ale kde by ji orel vzal, že?). Kněžna prudce vyrušena se lekla tak silně, že na témže místě porodila zdravého synáčka. A protože pohoda a mír odpočinku byly porušeny, dostal syn jméno Kazimír. Na paměť této události dal kníže Měšek na skalnatém návrší postavit kapli. Místo kolem nechal vykácet a založil zde ves pojmenovanou podle orla -  Orlová. Potud legenda. Ve skutečnosti je jméno obce odvozeno od vlastního jména Orel a tedy původně Orlova ves. 

První historicky doložená zmínka o existenci orlovského kostela je v listině vratislavského biskupa Vavřince z roku 1223, kdy Orlová tvořila jádro lokality zvané Sol. Je pravděpodobné, že za osídlením těchto míst je snaha o využití zdejších solných zřídel. V roce 1227 je v listině papeže Řehoře IX.  potvrzeno vlastnictví vsi Orlová klášteru v Týnci u Krakova. V tomto dokumentu se tak poprvé výslovně vyskytuje název Orlová. Opolský kníže Vladislav potvrdil roku 1268 týneckému klášteru právo těžby soli na klášterství, vymínil si však, že v Orlové bude zřízeno benediktinské opatství. 

Před rokem 1466 nechal opat Jan III. postavit v Orlové nový kostel, který byl vysvěcen 14. 8. 1466 a zasvěcen Narození Panny Marie. Jednalo se o jednolodní kamenný kostel v gotickém slohu s pravoúhlým presbytářem. Z tohoto původního kostela se zachoval pouze presbytář. Rozšíření kostela o dvě boční lodě, které sahaly do poloviny výše lodě hlavní není přesně datováno.

Oltářní obraz z 15. století patří k nejstarším dochovaným památkám v kostele, tvoří jej tři figurální kompozice Bolestného Krista, Bolestné Panny Marie a svatého Jana Křtitele. V kněžišti je zachovám hlavní gotický křídlový oltář z let kolem roku 1268. V roce 2013 byl zrestaurován hlavní oltář a malba v kněžišti, která zobrazuje pověst o založení kostela.

Po konverzi těšínského knížete Václava k protestantismu v roce 1545 začal být zabírán majetek katolické církve, orlovští mniši byli vyhnáni a kostel byl roku 1561 předán evangelíkům. Následně v průběhu třicetileté války a v období protireformace byly zrušeny všechny nekatolické kostely a školy a v roce 1631 byla orlovská fara navrácena zpět benediktinům. Koncem 17. století byly na kostele provedeny barokní úpravy, úpravami v roce 1864 byla zvýšena věž a ve věži byl umístěn nový hlavní vchod zdobený železnou mříží. 

Výrazným nárůstem počtu obyvatel Orlové spojeným s industrializací a zejména s rozšiřující se těžbou uhlí koncem 19.století již kapacita stávajícího kostela nepostačovala požadavkům farníků a bylo rozhodnuto o rozšíření kapacity kostela ze stávajících 700 až na 3 200 věřících. Z tohoto důvodu byla v roce 1900 kostelním stavebním výborem schválena přestavba kostela. Ačkoliv bylo rozšíření kapacity kostela prezentováno jako přestavba, fakticky se jednalo o výstavbu novou. Byla zbourána celá loď kostela i s věží a z původního kostela se zachoval pouze památkově chráněný presbytář. Dne 8. 3. 1903 byl položen základní kámen kostela, chrám byl dokončen v roce 1905 a 23. 10. 1906 slavnostně vysvěcen. 

 

       

Nově postavený novogotický chrám je zděný, trojlodní, s dvěma hranolovými věžemi na západním průčelí. Hlavním portálem umístěným mezi věžemi se vstupuje do obdélné vstupní předsíně z níž je přes dveře přístup do hlavní lodi zaklenuté třemi poli křížové klenby. Po stranách hlavní lodi jsou boční lodě oddělené arkádami. Po obou stranách presbytáře jsou obdélníkové sakristie. V patře se nachází chór s varhanami a v bočních lodích oratoře. Vstupy do věží se nacházejí v průčelí chrámu po stranách hlavního portálu, obě věže jsou vybaveny hodinami. Chrám byl vymalován dle návrhu Františka rbana, spoluautora maleb kostela na Vyšehradě.

 

Vidíte ta lana a vadí vám na fotkách? Tak vězte, že ta lana jsou nutností. Kostelu totiž hrozilo postupné zhroucení a bylo nutno přistoupit jednak ke statickému zabezpečení a rovněž k zahájení částečných rekonstrukčních prací. V letech 1984-85 byly základové patky uvnitř kostela obepnuty věnci ze železobetonu navazující na systém táhel. Rovněž došlo ke ztužení ocelovými táhly v úrovni cca 5,4 m nad podlahou.Těmito zajišťovacími úpravami se podařilo konstrukci kostela stabilizovat a realizovat i další drobnější stavební úpravy.

V roce 2003 byly práce zahájeny a v červnu 2004 bylo dokončeno statické zajištění opěrných zdí a kostela, pokračovaly úpravy interiéru kostela a v průběhu roku 2006 byly zahájeny rekonstrukční práce na exteriéru kostela.  Během prací bylo zjištěno závažné poškození kamenných fasádních prvků a došlo k nutnosti jejich celkové výměny.

Současný stav kostela je úzce spjat s dobýváním černého uhlí a poddolováním Orlové. První hornické práce na Orlovsku spadají do období kolem roku 1817. V blízké Doubravě se dobývalo již od roku 1822, Důl Žofie v Orlové - Porubě, mající z hlediska poddolování na kostel Narození Panny Marie rovněž velký vliv, byl vybudován v roce 1871. Jen mezi léty 1920 až 1975 bylo v Orlové zbouráno kolem 1200 budov. Okolí orlovského náměstí bylo prakticky vylidněno, byla přeložena osobní železniční doprava mimo území města a vlastní centrum Orlové se přesunulo řádově o 3,5 kilometrů severněji do oblasti kde není povrch dobýváním ovlivněn.  

Zdroj: hornicky-klub.info

 

Sloup s detailem uchycení táhel. 

 

Kostelní varhany i s polychromovanou varhanní skříní z roku 1923 tvoří 2700 píšťal. Zhotovila je firma Bratři Riegrové z Krnova a byly vyrobeny kromě liturgických též pro koncertní účely. Oprava probíhala v roce 2008.

 

Zvon Sv. Barbora nese nápis: Svatá Barboro, oroduj za nás, zvláště za horníky.

 

Z původních šesti se v kostele dochovaly pouze dva nejstarší zvony – jeden z roku 1435 o váze 750 kg a druhý z roku 1534 o váze 900 kg, které jsou nyní zavěšeny v jižní věži. V severní věži byly umístěny 3 zvony (sv. Jan Nepomucký, sv. Barbora a sv. Václav) požehnány a zavěšeny v roce 1932, rekvírovány během roku 1942 na válečné účely. V roce 2010 pořídila farnost nové zvony, ulité v Pasově. Větší sv. Martin má hmotnost 1370 kg, menší sv. Barbora váží 930 kg. Posvětil je 12. září 2010 František Lobkowitz, biskup Ostravsko-opavské diecéze (foto stránky města Orlová).

Zdroj: Wikipedie