Advent a nejvíce uctívané adventní svátky

 

Dnes je už druhá adventní neděle, čas neskutečně letí a bylo by dobré si připomenout to základní k Adventu.

Charakteristickým zvykem lidových obyčejů, obřadů a zvyklostí kalendářního roku je prolínání dvou světů - pohanského a křesťanského. Církev dala ve svém kalendáři prvné místo světcům (dle významných událostí jejich života), což vedlo k překrytí rozmezních dnů starého pohanského kalendáře. Pro adventní a vánoční období je typická "symbióza" dávných oslav zimního slunovratu a církví stanoveného svátku Narození Páně. 

 

Obrázky rozklikněte

 

 

Advent - z latinského adventum = příchod, adventare = přicházeti. 

Čas příprav na příchod Ježíše Krista, čas rozjímání a pokání. Přísný zákaz zábav a konání svateb. Předvánoční postní období, je stanoven církví. 

Doba konání adventu - čtyři týdny, čtyři adventní neděle. 

Začátek Adventu - neděle nejbližší 30. listopadu, svátku sv. Ondřeje. 

Poslední taneční zábava bývá Kateřinská, tedy nejblíže 25. listopadu, svátku sv. Kateřiny. 

 

O adventním věnci a jeho symbolice jsem podrobně psala ZDE

 

 

Koleda 

Adventní i vánoční období je charakteristické velkým množstvím koledních obchůzek nejrůznějšího druhu. Název koleda je pravděpodobně odvozen z římských lednových přání Calendae Januariae. Koledou se rozumí nejen obřadní obchůzka, ale také dary, které se při ní nadělují a písně, popěvky a říkadla při nich interpretované. 

Nejvíce uctívané adventní svátky:

Svatý Ondřej - 30. listopadu

Původně rybář, jeden z Kristových učedníků - apoštolů. Údajně kázal evangelium v Černomoří a na Balkáně, kde byl v řeckém Patrasu ukřižován na kříži ve tvaru X.

Noc před svatým Ondřejem je v českých zemích první v řadě tzv. drsných a osudových nocí předvánočního období. Na sv. Ondřeje se věštila budoucnost - počasí, láska, zdraví. 

Sníh svatého Ondřeje oziminám nepřeje. 

Na svatého Ondřeje mruz, chystej, sedláče, vůz.

Svatý Ondřej tichý, nebude jen lichý (řídký).

Svatého Ondřeje slzíce, naplní ovocem truhlice. 

Svatá Barbora - 4. prosince 

Dívka z Nikomedie, která byla pro svou křesťanskou víru vězněna ve věži, mučena a později svým pohanským otcem sťata mečem. 

Na svatou Barboru trhaly svobodné dívky ze stromů třešňové (višňové, trnkové, švestkové, hruškové) větvičky, tzv. barborky a věřily, že pokud na nich poupata vykvetou nebo se aspoň zazelenají do Štědrého dne, v novém roce se vdají. 

Svatá Barborka v bílém fěrtušku, bude hodně trávy. 

Na svatou Barboru saně do domu. 

Na svatou Barborku mruz, schovej saně, hotuj vůz. 

Po svaté Baruši střez nosu i uší. 

Svatá Barborka vyhání dříví z dvorka. 

 

 

 

 

 

Svatý Mikuláš - 6. prosince 

Svatý Mikuláš, biskup z Myry v Malé Asii, je nejuctívanějším světcem v celé Evropě. Středověké legendy ho líčí jako zachránce a pomocníka v nouzi. 

Při mikulášských obchůzkách se kromě Mikuláše, čerta a anděla objevovaly i jiné masky, např. medvěd, čáp, vrána.

 

Barbora zavaří, Sáva zasolí, Mikuláš skuje. 

Svatá Barbora mosty mostí, Sáva břehy ostří a svatý Mikuláš je přibíjí. (Sáva = Sábo, svátek 5. prosince) 

Svatá Lucie - 13. prosince 

Dívka zasnoubená bohatému muži, kterého jako pohana odmítla a on ji pak udal pro její křesťanskou víru. Byla mučena a nakonec jí bylo mečem probodnuto hrdlo. Podle pozdější legendy jí byly vyrvány oči, ale Matka Boží darovala Lucii jiné, krásnější. 

V den sv. Lucie býval zahájován 12denní cyklus předpovědí počasí na příští rok. V českém prostředí jsou známy maškarní obchůzky tzv. Lucek. Bývaly zahaleny do bílých plachet, tváře zabílené moukou, někdy začerněné či skryté ve škrabošce. U nás i v celé Evropě platil v tento den přísný zákaz předení. 

 

 

 

 

 

Zdroj: Fotografie jsem nafotila na výstavě "Betlémy na hradě" na Slezskoostravském hradě. Jen ty skleněné vitríny a odlesky...