Jaká je symbolika adventního věnce a čtyři nebo pět svíček?

 

Advent je předvánoční období. Právě ho prožíváme. Loni o tomto čase jsem psala o historii vánočního stromku.  Dnešním příspěvkem navazuji na článek o původu Adventu. Jen stručně připomenu, že význam Adventu je v tom, že lid očekává a připravuje se na narození Ježíše Krista. Samotné slovo Advent znamená "příchod".

Pro křesťany je advent začátkem liturgického či církevního roku a vyznačuje se dvojím očekáváním – slavností narození Ježíše Krista (24. prosince) a jeho zmrtvýchvstání (Velikonoce). V křesťanských zemích se udržuje zhruba od 6. století. Zatímco pro naše předky se jednalo především o období radostného očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, rozjímání a dobročinnosti, se kterým souvisela i doba postu, kdy byly zakázány zábavy, svatby a hodování, dnešní generace má tento čas spjatý především s vánoční výzdobou a také předvánočním shonem - úklid domácností, pečení a honba za dárky.

A jsme u jádra věci. Hodně záleží, v jaké rodině nebo prostředí se dítě narodí a vyrůstá. Tak je to i s adventním věncem, jemuž dnes věnuji pozornost. Musím uvést, že tady určitě nebude návod na výrobu adventního věnce, i když by to nebyl problém. Nakonec ten, kdo chtěl, už ho jistě má - buď koupený nebo vlastnoručně vyrobený. Přiznám se, že já adventní věnec nepořizuji. U nás doma jsme věnec nikdy neměli - neměli ho rodiče a nemám ho v domácnosti ani já. Proč bych to nenapsala na rovinu?  Na dveře věnec nevěším (ani jiné ozdůbky), hlavně z důvodu, že bydlím v bytovém domě a nemám důvěru, že někoho nenapadne, že by tuto ozdobu např. zapálil. Jen vzpomeňte, jak před pár lety dopadl např. dřevěný kostel v Gutech díky "výbornému nápadu" mladíků. Jak se nájemníci střídají, je větší anonymita.  Celé mě to zajímá z historického hlediska, třeba si to někdo rád přečte.

Adventní věnec bývá nejviditelnějším symbolem Adventu. Dnes však už ani věnec nemívá tvar věnce, čímž se poněkud ta původní myšlenka nedodržuje.  Bez svíček se používá ke zdobení dveří. Ten se svícemi slouží k symbolickému odpočítávání čtyř adventních týdnů.

Dnešní podoba adventních věnců se začala utvářet ve středověku, kdy je křesťané začali používat jako součást své duchovní přípravy na Vánoce. Vznikl názor, že  Kristus je „Světlo, které přišlo na svět” rozptýlit temnoty hříchu a vyzařovat pravdu a lásku Boha. Tak je to prezentováno církví.

Tradice zapalování jednotlivých svící na adventním věnci vznikla ale o mnoho let později, až v 19. století konkrétně v hamburské škole Rauhes Haus (Německo), založené protestantským pastorem Johanem Hinrichem Wichernem, kde se prý děti v období adventu neustále učitelů ptaly, kdy už budou Vánoce.

Někdy se uvádí, že Wichern pracoval v sirotčinci v Hamburku, kde na začátku prosince roku 1839 vyrobil pro místní opuštěné děti dřevěný kruh se svícemi – čtyřmi velkými a devatenácti malými. Každý den až do Štědrého dne děti zapálily jednu svíčku. Roku 1851 v útulku vyzdobili jedlovým chvojím celou jídelnu spolu s věncem.

Tento předvánoční zvyk se brzy rozšířil po celém Německu a sousedních zemích. První adventní věnec se čtyřmi svícemi se objevil v katedrále v Aachen.

 

To je tvůrce adventního věnce Johan Hinrich Wichern, kterého zná málokdo a tak jeho věnec původně vypadal: 

Názorně předvedeno, jak  J. H. Wichern zhotovil 19 + 4: na velký dřevěný kruh umístil 19 malých červených a 4 velké bílé svíčky. Malou svíčku zapálil postupně každý všední den v čase adventu. V neděli pak rozsvítil velkou bílou svíčku. Jestli byli "hasiči v pohotovosti", zdroj neuvádí, ale je tam toho ohně trochu moc.

Za předchůdce adventního věnce bývá považován rakouský Paradeisl. Konstrukce ozdoby byla tvořena z jedlových větví nebo zimostrázu. Konstrukci spojovala jablka, které tvořily čtyři vrcholy konstrukce. V každém jablku byla umístěna svíčka na místě stopky, která byla vyříznuta. Paradeisl mohl být zdoben sušeným ovocem, ořechy a cukrovím.

 

Termín Paradeisl pochází z výrazu pro "ráj", rajskou zahradu. Strom ověšený jablky „rajský strom“ byl součástí středověkých liturgických představení a jablko symbolizuje strom poznání dobrého a zlého a svíčky mají podobně jako u adventního věnce představovat „světlo světa“, Ježíše Krista.

Následně tento počin převzala protestanská církev v Německu a utvořila z toho tradici. Jelikož svíčky nebyly vůbec levné, postupně lidé začali přecházet na menší věnce, kde ponechali jen 4 velké bílé svíčky, jak jej známe dnes.

Symbolika aneb Proč používáme přírodní materiály?

Symbolika adventního věnce je krásná. Věnec je vyroben z různých jehličnanů, které znamenají trvalý život. I tyto jehličnany mají tradiční význam:

• vavřín znamená vítězství nad pronásledováním a utrpením
• borovice, cesmína a tis znamenají nesmrtelnost
• cedru se připisuje síla a uzdravení
• cesmína má i speciální křesťanský symbol: pichlavé listy připomínají trnovou korunu

Kulatý tvar věnce, nemá začátek ani konec, symbolizuje věčnost Boha, nesmrtelnost duše a věčný život nalezený v Kristu.

Šišky, oříšky nebo semínka zdobící věnec jsou symbolem života a vzkříšení. Vše dohromady vyjadřuje nesmrtelnost naší duše a nový, věčný život nalezený v Kristu.

Čtyři, nebo pět svíček?

Čtyři svíčky reprezentují čtyři týdny adventu. V současnosti se používají adventní věnce se svíčkami různých barev, měly by však být fialové nebo tmavomodré, připomínající liturgickou barvu adventu s výjimkou třetí v pořadí - ta je totiž zasvěcena přátelství a měla by být růžová.

Svíčky by se měly zapalovat proti směru hodinových ručiček.

Časté jsou i věnce s pátou, bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista.

Adventní věnec je prvním poslem blížících se Vánoc. Má mít kruhový tvar, aby symbolizoval jednotu lidí z Bohem. Tím měl symbolizovat naději na život věčný, který Ježíš křesťanům přislíbil. Jinak barvou Adventu je fialová - tři svíce a poslední růžová - symbol radosti.

Věnec představuje symboliku Kristova kříže nebo také Boží věčnost a jednotu a má jasně daná pravidla, jak by měl vypadat. Větévky jehličnanů či cesmíny, ze kterých je vyroben, představují život. Dříve se často používaly i holé slaměné věnce, které odháněly zlé duchy a tím zajišťovaly do domu požehnání.

Důležité jsou barvy. Barvou adventu je fialová! Vyjadřuje důstojnost a pokání. Svíčky a stuhy na věnci by tak měly být fialové s výjimkou té třetí v pořadí – ta je totiž zasvěcená přátelství a je růžová. Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou, bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista.

K adventu patří také půst, spánek na tvrdém lůžku a zákaz sexu. Zapovězena je i hlučná zábava či pomlouvání. Naopak žádoucí je každodenní návštěva rorátů (ranní zpívané mše) a konání dobrých skutků.

Fialová, červená i modrá

Tradiční barvou adventu je fialová. Luteráni v Americe ji nahradili modrou barvou. V Evropě se začaly užívat i věnce s bílými svíčkami, protože bílá barva je tradičně braná jako slavnostní. U protestantských církví se používají i čtyři červené svíce. To se rozšířilo i k nám a věnec s červenými svíčkami je nyní asi nejrozšířenější barevnou kombinací.

Symbolika svíček na věnci

1. 1. svíčka – Zapaluje se první adventní – železnou – neděli.  Svíčka se jmenuje Naděje.
2. 2. svíčka – Zapaluje se druhou adventní – bronzovou – neděli. Svíčka se jmenuje Mír.
3. 3. svíčka – Zapaluje se třetí adventní – stříbrnou – neděli.  Svíčka se jmenuje Přátelství a měla by být růžová.
4. 4. svíčka – Zapaluje se čtvrtou adventní – zlatou – neděli. Svíčka se jmenuje Láska.
5. 5. svíčka – Zapaluje se na Štědrý den po západu slunce. Je bílá a zasvěcená Kristu.

Tradiční barva adventního věnce je však červená a zelená. Červená upomíná na krev Kristovu prolitou za spásu světa, obě barvy pak symbolizují život. Jako ozdoba se používají také jablíčka, od času ráje jsou plody života - kulaté jako věnec sám a dobré jako Boží přízeň.

zdroj: blesk,  i60.cz, Wikipedie