Problémy s přijetím gregoriánského kalendáře v Evropě i jinde

 

Dnešní příspěvek navazuje na téma ZDE.

Krátké resumé: 17. leden roku 1584 do historie vstoupil jako  "První den platnosti gregoriánského kalendáře v Čechách". Úterý 17. ledna následovalo po pondělí 6. ledna juliánského kalendáře. Ale to byly Čechy. Ve Slezsku se s datem začalo "hýbat" o několik dní dříve, kdy po 12.1. následovalo datum 23.1. Na Moravě došlo ke změně až v říjnu 1584, takže zhruba za tři čtvrtě roku (!), kdy z 3. října byl následující den 14. říjen! Schválně to tak uvádím pro představu, jaké byly rozdíly na relativně malém území. Zkusme si představit, jaké zmatky by nastaly dnes a co teprve v roce 1584?? 

Tehdy jsme byli součástí Habsburské monarchie a na trůnu seděl Rudolf II. Ano, to byl ten panovník, kterého znají všichni z filmu "Císařův pekař - Pekařův císař", kde císaře ztvárnil pan Werich.  

  

Panovník je dost známý, protože sídlil v Praze. Právě on u nás reformu kalendáře zavedl. Gregoriánský kalendář se používá dodnes.

Zpoždění se zavedením nového kalendáře na Moravě mohlo být zaviněno morovou epidemií, která v tom roce na Moravě řádila. Možná i vládnoucí složky si uvědomily, že lidé tam měli jiné starosti a ještě je zatěžovat změnou kalendáře... Pokud si dnes posteskneme na dobu, že je těžká, tehdy rozhodně lehká nebyla. Ani v Evropě. Ve Francii probíhaly Hugenotské války, což byly náboženské války. Náboženství by mělo lidi spojovat a opak byl pravdou. Byl to konflikt probíhající  mezi hugenoty a katolíky v letech 1562–1598. Hugenoti (ygenoti) byli francouzští protestanti. V roce 1572 byly tisíce hugenotů pobity během Bartolomějské noci. Hugenotské předky měla např. i Charlotta Garrigue Masaryková. Historici většinou uvádějí těchto válek osm během 36 let.

To nebylo všechno. V Nizozemí probíhala revoluce, což byl ozbrojený konflikt mezi Nizozemím a Španělskem, který trval 80! let. 

Přijetí v některých zemích

Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích – větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. I v těchto zemích ovšem v některých místech zavedení reformy přinášelo veliké potíže, prostí lidé důvodu reformy nerozuměli a někteří se dokonce domnívali, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo také obtížné vypočítání daní, mezd apod.

Evropa

Také ostatní země s převládajícím protestantským a pravoslavným obyvatelstvem na reformu přistupovaly později a nejednotně v různých ročních obdobích.

• V Nizozemí byla reforma přijata sice již roku 1582, ale až koncem roku, čímž Nizozemci toho roku přišli o Vánoce.
• Velké problémy reforma způsobila ve Svaté říši římské, kde ji katolické země přijaly v průběhu let 1583–1584, ale protestantské až v roce 1700. To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestantské země označovaly papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdily, že je to Antikrist, který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v nesprávný den. Do roku 1700 bylo totiž Německo rozděleno v otázce kalendáře, než jej přijala protestantská knížata. Gregoriánský kalendář jako celek byl přijat až 1775. Takže i některé české obce přijaly gregoriánský kalendář až po roce 1700 (například Hranice u Chebu za vlády Leopolda I.)
• V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil roku 1587, kdy se po 21. říjnu psal 1. listopad.
• Největší zmatek způsobilo Švédsko, které reformu nepřijalo, avšak aby rozdíl astronomického a církevního kalendáře nenarůstal, vypustilo přestupný den z roku 1700, čímž získalo jiný kalendář než všechny ostatní evropské země. Původní záměr byl po dobu 40 let vypouštět přestupný den, a postupně tak dosáhnout sjednocení s gregoriánským kalendářem. Od reformy bylo v roce 1712 upuštěno a Švédsko se vrátilo k juliánskému kalendáři. Teprve v roce 1753 byl ve Švédsku přijat gregoriánský kalendář.
• Specifická situace nastala v Anglii. Tam v době reformy vládla královna Alžběta I. (1533–1603), která sice byla protestantkou, ale přesto požádala, aby astrolog John Dee reformu prostudoval a sdělil královně svůj názor. Dee coby vědec reformu schválil a navrhl k přijetí. Alžběta tedy hodlala reformu přijmout, ale vzhledem k zapřisáhlému odporu anglikánské církve byla neustále odkládána, až se od ní na dlouhou dobu upustilo. Anglie byla na svou odlišnost vůči zbytku Evropy do jisté míry pyšná. Teprve v průběhu 18. století se postupně zvedala vlna kritiky stávajícího systému (zejména z řad obchodníků, jimž odlišný kalendář přinášel problémy). V parlamentu důrazně bojoval za přistoupení ke gregoriánskému systému Philip Dormer Stanhope, hrabě z Chesterfieldu. Především jeho zásluhou přistoupila Velká Británie na gregoriánský kalendář roku 1752, ve kterém po 2. září následovalo 14. září.
• V Rusku platil juliánský kalendář až do roku 1918 (tj. včetně Říjnové revoluce, která podle něj byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu). Platnost gregoriánského kalendáře narušilo jen zhruba desetiletí revolučního sovětského kalendáře.
• V Řecku byl gregoriánský kalendář přijat až v roce 1923. Tedy o 339 let později než u nás!
  
• Rumunsko přijalo změnu v roce 1919.
• Pravoslavné církve obecně (např. v Řecku, Rusku, Srbsku) úpravu nepřijaly nikdy.

  Dvě země kromě gregoriánského kalendáře používají i tradiční kalendář a letopočet:

• Izrael se židovským kalendářem a
• Indie, která si zavedla indický národní kalendář. Je oficiálním občanským kalendářem používaným v Indii. Roky se v něm počítají podle éry Šaka. Kalendář byl zaveden v roce 1957.
•  
• Další dvě země používají modifikovanou verzi gregoriánského kalendáře:

• Thajsko s thajským solárním kalendářem: Thajská modifikace gregoriánského kalendáře spočívá v tom, že se roky počítají nikoliv podle našeho letopočtu, ale od počátku (tj. epochy) éry Buddhasakarat (Buddhistické éry – B.E.) o 543 let delší (číselně větší), než křesťanský letopočet. Rok 2023 n. l. je tedy rok 2566 B.E.
• Japonsko s japonským kalendářem: Japonská modifikace spočívá v dělení na éry posmrtných jmen (年号, nengó) panujících císařů. Druhou modifikací je, že datum jarní rovnodennosti jako začátku jara není určováno úředně, ale astronomicky. To znamená, že namísto pevného, administrativního stanovení jarní rovnodennosti na 21. března v japonském kalendáři kolísá mezi 19. a 21. březnem. Naše datování podle našeho (Dionysiova) letopočtu a křesťanského juliánského kalendáře je také široce rozšířené.

  Moderní názvy pro měsíce se dají přeložit jako "první měsíc", "druhý měsíc" atd. K patřičnému názvu pro číslo je přidána přípona -gacu (月), která znamená měsíc:

• Leden - 一月 (ičigacu)
• Únor - 二月 (nigacu)
• Březen - 三月 (sangacu)
• Duben - 四月 (šigacu)
• Květen - 五月 (gogacu)
• Červen - 六月 (rokugacu)
• Červenec - 七月 (šičigacu)
• Srpen - 八月 (hačigacu)
• Září - 九月 (kugacu)
• Říjen - 十月 (džúgacu)
• Listopad - 十一月 (džúičigacu)
• Prosinec - 十二月 (džúnigacu)

• Zdroj: Wikipedie