Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 27. září 2023

Správný čas k odletu aneb ptačí migrace

 

Naši předkové vnímali přírodu velmi intenzivně a samozřejmě si všimli, že někteří ptáci na podzim z krajiny "zmizí". Ale kam? Ještě v 18. století se domnívali, že ptáci si na zimu zalezou pod vodu do bahna na dno rybníků, tam ve stavu strnulosti přečkávají do jara. Potvrzovali to dokonce rybáři.

Lidé věřili i tomu, že kukačka, která je na první pohled podobná krahujci, se do tohoto dravce na zimu převtělí a na jaře začne znovu kukat. Dnes už víme, že jsou to nesmysly. Cesta ke zjištění, že ptáci táhnou na jih, byla ale složitá. 

 
Kukačka obecná (Cuculus canorus)

O tahu ptáků se objevují zmínky už ve Starém zákoně či Homérově Illiadě. Tažné ptactvo studoval i starořecký klasik Aristotelés (známý myslitel, patří mezi filosofy klasické řecké filosofie), který vyslovil myšlenku, že vlaštovky zimují v bahně močálů. Tak se nedivme, odkud se to "bahno" dostalo k nám. Tato hypotéza se stala převládajícím vysvětlením každoročního mizení vlaštovek po 2 tisíce let a průlom nastal až ve druhé polovině 19. století s nástupem moderních vědeckých pokusů a metod, především kroužkování. To je dodnes nejčastější metodou studia ptačí migrace.

Z hlediska pohybu lze ptáky rozdělit na:

  • stálé (ptáci, kteří žijí ve stejné oblasti po celý rok);
  • potulné (některé populace ptáků, jako jsou některé sýkory či pěnkavy, které se mimo hnízdní období potulují po okolní krajině bez specifického řádu);
  • tažné / stěhovavé (ptáci, kteří migrují)

Na to, že čápi cestují na zimu do jižních krajů, se přišlo v Německu. Na čapí hnízdo se tam vrátil čáp se zapíchnutým africkým šípem. Lidé se pak ptali, kde k němu čáp přišel. A právě tehdy vznikl nápad označit viditelně ptáky tak, aby se zjistilo, kam cestují. Od toho byl už jen krůček ke kroužkování. 

Tahové cesty čápů bílých vedou převážně mezi evropskými hnízdišti (zelenou barvou) a africkými zimovišti (modře)

Kroužkování má v českých zemích velkou tradici. V každé oblasti byl nějaký místní odborník, např. v Pardubicích byl pan doktor František Obhlídal - velký kroužkovatel, který v polovině 19. století dal základ ornitologickému dění v celých východních Čechách. 

Ornitologická příručka F. Obhlídala

Co víme o tahu ptáků dnes

Vyvíjí se technika a tak jsou i metody výzkumu stále dokonalejší. Velkým šlágrem je satelitní pozorování pomocí geolokátoru. Tažní ptáci se označí a po návratu se díky záznamu přesně zjistí, jak tah probíhal.

Zjistilo se, že drobní ptáci jako rákosníci a lejskové jsou schopni urazit vzdálenost přes celé Středozemní moře a poušť Saharu na jeden zátah. Jsou to dva tisíce kilometrů! Soustavným letem to tito drobní ptáci dokážou v průběhu čtyřiceti až šedesáti hodin. Je to nesmírně náročné. Většinu hmotnosti ptáčka, který váží kolem dvanácti gramů, zabírá tuková vrstva, která je energetickou zásobárnou. Ta se v průběhu letu zcela vyčerpá. V Africe už má ale rákosník či lejsek "prostřený stůl", takže může energii doplnit. 

Rákosník obecný

Jak ale stěhovaví ptáci poznají, kdy je ten správný čas k odletu?

Klíčovým prvkem pro správné načasování odletu je vrozený celoroční (cirkulární) rytmus, který řídí život každého jedince. Všichni tažní ptáci reagují na délku dne, tzv. fotoperiodu. V určité době začnou projevovat tzv. tahový neklid, začnou být velmi aktivní i v noci a nakonec se zvednou a odletí. Významnou roli při opuštění stanovišť hrají samozřejmě i povětrnostní podmínky. Odlet ptáků uspíší nebo naopak oddálí i aktuální počasí. Někteří ptáci u nás mají v zimě dostatek potravy. Je to jednak díky klimatickým změnám, zimy u nás už zdaleka nejsou tak tuhé, většinou nezamrzají vody a i přes zimu je možné najít dostatek hmyzu, ptáci se také naučili žít i v blízkosti člověka ve městech. Což dříve nebylo.

Hlavní roli má délka dne, důležité je ale i počasí
Základními vnějšími faktory, které ovlivňují start migrace jsou především délka dne a intenzita slunečních paprsků. Důležité je samozřejmě i to, aby na konci své cesty našli ptáci dostatek potravy po náročném letu – tedy aby už rostliny byly v dostatečném rozpuku, případně byl dostatek hmyzu a podobně. Dalším zásadním faktorem ovlivňující odlet je pak i průběh počasí, kde hraje hlavní roli teplota vzduchu. Je rozdíl, jestli jde o ptáky zimující například ve střední Africe nebo ve Středomoří. Pro ty, kteří letí kratší cestu, má teplota zásadní význam, zatímco u afrických ptáků má význam spíš doplňkový a roli pro včasný odlet může hrát i snaha vyhnout se suchému období v pásmu Sahelu. V souvislosti s teplotou je vhodné také zmínit vliv tepelného ostrova měst, který umožňuje městským druhům dřívější přílet a pozdější odlet. 

Sahel na mapě Afriky

Ptactvo využije i čerstvého proudění
Dalším impulsem pro odlet může být i vítr vhodných směrů, který logicky ovlivňuje rychlost migrace. Například severozápadní až severní vítr, který doprovází vpády studeného vzduchu, mohou některé druhy využít pro rychlejší podzimní odlet do jižních krajů. Na jaře je situace obrácená, vhodnější je jižní až jihovýchodní vítr (samozřejmě pokud zrovna fouká, když ptáci dorazí nad Evropu).

Jak opeřenci zjistí, na které místo se mají sletět? Nejspíš si z míst v okolí vybírají to nejvhodnější prostředí a jakmile na příznivém místě uvidí další jedince svého druhu, připojí se k nim. Někteří ptáci odlétají v houfech, jiní dávají přednost solitérnímu přesunu. Například pěnice nebo slavíci vyvedou mladé a odletí zpět do Afriky. 

Všichni víme, že na zimu někteří ptáci od nás odlétají na jih, protože by se v zimě u nás neuživili. O tom, jak se vlastně ptačí stěhování vyvinulo, sice existují různé teorie – musíme je ale brát s jistou rezervou. Vypadá to z prvního pohledu, že se ptáci stěhují ze severní polokoule na jižní, avšak může to být ve skutečnosti právě naopak. Mohli se také odstěhovat za sezónní nabídkou potravy z jižní polokoule na tu severní.

 
Vlaštovka je naším nejznámějším tažným ptákem. Vlaštovky obecné se před odletem do teplých krajin houfují na drátech elektrického vedení. Zdroj: Shutterstock.com / Toni Genes
zdroj: ifauna.cz, ireceptar.cz - V. Zámečníková, in-pocasi.cz, pardubice.rozhlas.cz, Wikipedie

12 komentářů:

  1. Opravdu zajímavý článek. Také mne zajímalo, jak se ptáci, kteří letí v houfech domluví, že už je čas. Obdivuji i ty samotáře, kteří se vydají na tak dlouhý let. A rákosník se teda borec.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, pak se posměšně řekne "ptačí mozek" a jaký je to cestovatel a jak se vyzná. Jsou to obrovské přesuny na jiné kontinenty. ☺

      Vymazat
  2. Hani,to je moc hezké a zajímavé čtení.Něco o tom už také vím a četla jsem a to hlavně proto,že mi čápi,které jsem sledovala na hnízdě přirostli k srdci a moc jsem jim přála,aby tu cestu zvládli.Hlavně ti mladí.Také mě hodně zajímají jeřábi,na které mám poslední roky u nás v Českém ráji kliku.Ale myslím i na všechny ostatní.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, u vás v Č. ráji je krásná příroda a ptáků plno, to jsem viděla u Tebe na blogu. Jeřáby jsme nedávno viděli v ZOO, jinak ne. Myslím, že hodně lidí sleduje čapí hnízda a pak jejich cesty do tepla. Ale četla jsem, že dost čápů ani neodletí, zimy jsou mírnější a najdou potravu.
      Přeji příjemný víkend. ☺

      Vymazat
  3. Letošní houfování vlaštovek jsme propásli, najednou byly pryč. Hanko, velmi zajímavé čtení, dala bych palec nahoru, ale píši z noťasu ☺ a tak dám 1 *** ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, já jsem vlaštovky ani neviděla, najednou to léto přeletělo... Jsem ráda, že se Ti to čtení líbí a známku beru, děkuji a nechám si žákajdu podepsat, jooo? 😉 ☺ ☺

      Vymazat
  4. Hani, opět spoustu zajímavých informací.
    Děkuji a přeji příjemný sváteční den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zjistila jsem, že ptáci mě dost zajímají a věci spojené s jejich odletem do teplých krajin zvlášť.
      Děkuji, Helenko, a přeji pohodový víkend, plný babího léta. ☺

      Vymazat
  5. Hani, opět moc hezký článek. Možná to moc lidí neví, ale i holub hřivnáč na zimu odlétá. Je to jediný druh holuba, který se řídí délkou dne a odlétá do teplých krajin a na jaře se vrací. Děkuji za tento článek a přeji Ti krásný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, vím, že Ty jsi znalec přírody a tak Tě tyto články hodně zajímají. Holubů je více druhů a těch pár, co jsou u nás - ani nevím, o jaký druh jde. Nedávno jsme přišli z obchodu a v trávě před domem ležel roztrhaný holub, prohlíželi jsme to a nevíme, co se tam stalo. Byli jsme asi 2 hodiny pryč, bylo to čerstvé.
      Ještě k tomu tématu článek připravuji. Měj krásné víkendové dny. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Ten zbytinský hřbitov, ten toho pamatuje...

Jsou hřbitovy malé, i ty velké, dnes se mnohým říká "ústřední hřbitov", protože vznikly náhradou za menší. Některé jsou malebné a ...