Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 28. září 2023

Stryky se švestkami nebo "líné" bramborové koláče?

 

Dnes je sváteční den, ale představím  bramborové recepty, které sváteční nejsou. Mnohé regiony - i ten náš, byly v minulosti považovány za chudý kraj a vyjadřovalo to i známé pořekadlo: "Brambory (zemáky) a zelé živobytí celé". Druhá část už asi neplatí, ale s příchodem nové doby se začala vytrácet všechna ta políčka, na nichž lidé zemáky pěstovali. Mizela a zmizela místa, kde jsme tuto národní potravinu jezdili jako študáci pomáhat sbírat. Ze vzduchu se s příchodem podzimu vytratila vůně pálící se bramborové natě, z jejíhož popele byly pečáky nejlepší. 👍 Dnes mnohdy v marketech aby člověk české brambory lupou hledal.

Brambory se dají pěstovat i na méně úrodné půdě a podzim je spojen s jejich sklizní. Můžete vyzkoušet recepty, možná je znáte, možná ne...

 
Video funguje, ale klikněte na "Přehrát na YouTube"
 
1) 500 g vařených brambor 
2) 30 ml oleje 
 3) 1 lžička soli 
4) ½ lžičky černého pepře 
5) 50 g petrželky 
6) 1 vejce 
7) 250 g mouky 
8) 5 g prášku do pečiva 
9) sýr 
10) ZAHŘÍVÁME NA MÍRNÉM OHNI z každé strany po dobu 5 minut
_________________________________________
 
Druhý recept je krajový. Jsou to "stryky", což je krajové označení. Bramborákové těsto zná každý, ale tady, v našem regionu, nemůžete říct: "Heleee, Fanouši, vezmi si kucmoch nebo cmundu... no a sejkory - to už vůbec ne 😃. Je to dáno nářečím a záleží, odkud jste. Tady u nás přejdete řeku Ostravici a ta tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem. Přejdete most a jste v jiné části republiky. Takže jsem se narodila na Moravě, ale žila ve Slezsku, přitom je to stejné město. Jedna babička dělávala placky, ale byly kobzolové, protože brambory jsou "kobzole". Pro Čechy - jednotné číslo nebyla placka, jak čekáte, to byl "placek". 😊 Smažila to normálně na pánvi na tuku jako obvykle. Druhá babička celý svůj život strávila ve Slezsku a podle toho taky mluvila. Ta pekla stryky. 
Stryky jsem poznala i na Valašsku. Na prázdniny jsem jezdila do Zubří a tam jsme chodili na hafery. Stařenka měla starou pec - žádný sporák, ale poctivý kachlák a na té  rozpálené plotýnce (ve Slezsku se říkalo "na blotni") pekla stryky (placky) jen tak nasucho. Potřebovala k tomu "zemáky", zatímco u nás byly kobzole. 😆 Chutnalo nám to, ale dnes je člověk mlsnější a tak i to těsto je vylepšené a z pánve jinak chutná. 
 
To moje starší babička - ze Slezska, vařila skromně, nemívali často maso a hodně jídel bylo z brambor a z toho, co se urodilo na poli. Na podzim, když byly švestky, tak byly STRYKY. V nářečí "po naszymu" se švestkám říkalo slivky (nakonec proč ne, když ta "minerálka" ze švestek je slivovice, žee?) - jedno z nejlepších jídel mého dětství (nebyli jsme vybíraví, žádné hranolky). Možná by se tam mohlo dát i jiné ovoce, ale já to znám se švestkami. 
 
Prostě bramborové těsto do pekáčku, nahoru půlené švestky a upéct. Tato babička nepoužívala pánve, nemusela to obracet, prostě dala pekáček do trouby a hotovo. Pak se to nakrájelo na porce. Babička mívala stryky dost vysoké, bylo to k obědu a ona to ještě pocukrovala. Co zbylo, jedlo se za studena. Někdo to ještě před pečením posypal mletým mákem. Takže, prosím, těsto se nesladí, to se pocukruje až na talíři hotové. 
Nejdříve pár fotografií a pak postup:
 
Tady je hotová porce - stryky se švestkami posypané ml. mákem, na talíři je to pak pocukrované, množství cukru si musí každý zvolit podle svého.

Bramborové stryky se švestkami:
Připravíte si těsto jako na bramboráky, jak jste zvyklí, záleží na počtu strávníků
Do pekáčku alespoň 8 velkých brambor (i více)
2-3 vrchovaté lžíce hladké mouky
2 vejce 
drcený kmín
majoránka 
sůl podle chuti
samozřejmě česnek  3-4 stroužky
omyté švestky, které vypeckujete a rozpůlíte 
moučkový cukr, příp. mletý mák 
 
Postup:
Velmi jednoduchý - jako na bramborové placky, na jemno nastrouháme brambory, přidáme další přísady a zamícháme. Záleží, v čem budete péct - já dělám (jako babička) v pekáčku, dám tam rozehřát asi 2 lžíce sádla. Pekáč odstavíme a vlijeme tam bramborové těsto, které jsme připravili v nějaké nádobě. Hezky rozprostřeme, aby byl rovný povrch a nahoru poklademe půlky švestek, tak jako na fotografii. Kdo chce, může to trochu posypat mletým mákem. Zatím necukrujeme.
Pekáč dáme do předehřáté trouby a pečeme tak dlouho, až těsto začne chytat hnědozlatavou barvu, prostě barvu bramboráku. 
Hotové krájíme na porce a podle chuti můžeme posypat moučkovým cukrem. Kdo má rád bramboráky - cmundu, kucmoch, sejkoru a kdoví co ještě, tomu budou stryky ze Slezska chutnat. 🍴
Zdroj: budejovice.rozhlas.cz, YouTube

11 komentářů:

  1. Hani tento článek mě zaujal i pobavil a vrátil do dětství i mládí, vlastně i prvních osmi let manželství. Bramborové placky pečené na plotně jsme dělávali. Měli jsme jen kamna na dřevo a na těch vařilo i v nich peklo. Roztopit a pak teprve vařit a hlídat, aby oheň nevyhasl a hotel pokud možno pořád stejně. Buchty z takové trouby, to byla pohádka. Jen jsem se musela naučit včas a správně přikládat. Prvních osm let, co jsem se vdala, jsem tak vařila a i na valše jsem prádlo prala...To už si dnešní mladí neumí ani představit a já už bych to asi také nezvládla...ne že bych to neuměla, ale už chybí síly...Měj se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oprava... hořel ...ne hotel. Omlouvám se, mobil mi slova upravoval...🤨

      Vymazat
    2. Jaruš, to jsou vzpomínky, které se už nevrátí. Já si pamatuji na kachlák u nás v domě za mého dětství, u něho se krásně sedělo a v zimě bylo teploučko. Valchu ještě mám po mamce a možná ji dám do našeho muzea.
      Přeji pěknou neděli, meteorologicky lepší, než byla dnešní sobota. 😆

      Vymazat
  2. Hanko, super článek, hodně mi připomněl, a mám kamarádku v Kravařích a ta ,, po našemu,, mluví, tak rozumím i tobě.Kam zmizely moučné brambory, ptám se.
    Pod Krkonošemi zas pekli nějaké bram těsto, ale to snad mělo být v pekáčku s jablky?
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, jsem ráda, že se Ti můj článek líbí. 😆 V Kravařích to znám, ale to je Hlučínsko, kde jsou trochu jiné zvyky než tady u nás, i nářečí je jiné. Tam se říká "na Prajzské", je to dáno historickým vývojem. Navedla jsi mě, brzy vytvořím článek.
      Pod Krkonošemi to neznám, protože to máme hodně z ruky a tak se jezdilo jinam, spíše na Slovensko, což je blíže. 😊

      Vymazat
  3. Já jsem bramborová, tak určitě některý recept vyzkouším. Pěkně napsaný článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu článku 😊. My jsme doma taky bramboroví a zrovna zítra pojedeme pro 10kg pytel brambor, abychom měli menší "zásobu". Ještě nějaký bramborový recept vytvořím.

      Vymazat
  4. Znám Hanko, znám stryky aj ty se slivkama . Jak tak čtu komentáře, přidám se k Jarusce i to prani na valše znám. První muž koupil magic a na pračku nebylo,ale plynový sporák jsme měli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, o Tobě jako jediné jsem předpokládala, že znáš ty stryky, je to z našeho regionu něco jako šoldra. 😊 Já také valchu znám a mám ji ještě doma, už jsem uvažovala dát do muzea, aby to nakonec neskončilo v kontejneru.
      Přeji pěknou neděli. 👍

      Vymazat
  5. Znám a dělávám.Naučila mě to tchýně.Na elektrický sporák dala plech a pekla.Dělala jsem to jako ona.Teď mám týden nový sporák s indukční deskou,tak to už nepůjde.Manžel třeba něco vymyslí,placky na sucho má rád.Půjdou i na pánvi.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, to máte moderní sporák, já mám takový vařič. Ale někdy se hodí ty retro věci, i když je vyměníme za moderní.
      Ať se vám ty placky podaří. Přeji klidnou neděli s dobrým počasím. 👍

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...