Každé město, možná i vesnice, dává prostor (určitě i prostředky) na adventní výzdobu. Konec roku je v dohlednu a jako ve starém Římě lidem dopřávali "chléb a hry", tak v našich městech se vybírají stromy a svítí to i tam, kde v průběhu roku je to "temné". Lidé asi potřebují nějaké to uvolnění a pocit, že Vánoce mají tu "kouzelnou moc". Proto během adventu ráda vyrážím do terénu, nasávám tu atmosféru mezi lidmi a nevadí, že při tom focení nebyl sníh. Pro mne lepší, bylo víc vidět. 😎 Na vánoční "trhy" jsme přijeli tramvají, abychom si také mohli dát punč nebo svařák a nemusíme pak řešit parkování.
Logo "Ostravské Vánoce"
Náš "adventní okruh" jsme zahájili u
divadla. Národní divadlo
moravskoslezské hraje od r. 1919, dnes se jmenuje
Divadlo Antonína Dvořáka, jak vidět na fotografii. Architektem budovy je Alexander Graf. Je tam činohra,
balet, opera i opereta, ale užívá se název muzikál. Mohu říct, že tam jsou výborní herci i zpěváci. Mohla bych vzpomínat, když jako 12letá jsem přemluvila rodiče, aby mi koupili předplatné pro žáky. Tehdy za pár korun, teprve později jsem to ocenila a dítě to samozřejmě vnímá jinak. Tehdy jsme chodili na dětská představení v sobotu na 14:00. První byl Dalibor, docela náročné na pozornost, ale aspoň mám na co vzpomínat. Jednou to bylo v době, kdy myslivci u nás měli hon na bažanty a zajíce a já jsem se zrovna vracela z divadla ve svých nejlepších šatech s máminou kabelkou, takže to bylo i dobrodružné ... Ovšem, co na fotografii vidět není, protože se stmívalo, je odvětrávání důlního díla. Myslím, že tohle nikde před divadlem nemají. Dříve tu byla "Jáma Antonín", jak se také šachtám říkalo a hloubení začalo r. 1846 do hloubky 193 metrů, likvidace 1879. I když je tam uhlí, těžit vůbec nezačalo kvůli silnému průsaku vody, proto to byla pomocná jáma pro sousední doly. I v zasypaných šachtách se tvoří metan, je to výbušný plyn a ten se musí odvětrávat. Tohle u vás asi není, že? Někdy to vyfotím za dne.
Je mi jasné, že nemohu ke každé fotografii široce psát, tak vpravo je technická památka poblíž bývalého Domu potravin, kde jezdila tramvaj, jak si může přečíst. Je to replika historické lavičky a zastávky. Je tam cukrárna "Sladký časy", ale prosím vás, který Ostravák řekne "sladký časy"?? ... vždy jen sladké! 🙆
Tady už přicházíme na Masarykovo náměstí, na kterém vždy stojí ten hlavní vánoční strom (městské obvody mají svůj strom) a probíhají tu i "vánoční trhy". Ruské kolo tu bylo i loni, je to takové vyhlídkové kolo. A teď vám představím naše "stromy". 😎 V každoroční soutěži opět zvítězil vánoční strom z obvodu Ostrava-Jih:
Jsou to stupně vítězů: Na druhém místě skončil vánoční strom z Ostravy-Poruby, třetí se umístil strom z Ostravy-Petřkovic.
To je vánoční strom z Masarykova náměstí:
Jak se postupně stmívalo, to obří kolo bylo nejzajímavější, tak jsem ho fotila z různých úhlů. Na fotografii je také Stará radnice, dnes tam sídlí Ostravské muzeum, které pravidelně navštěvuji. Byla to radnice v Moravské Ostravě, každý obvod má svoji. A to je letošní vánoční strom.
Jak vidíte, kolem vánočního stromu bylo stále dost lidí, každý se tam chtěl fotit, tak jsem zvěčnila tu horní část. ☺ Ještě pohled k budově Ostravského muzea, jehož věž v létě slouží i jako vyhlídková. Zaujal mě měsíc, ale hlavní je radnice doložená k roku 1539. Za pár let (1556) přečkala požár a r. 1675 ji zasáhl blesk, až to vypadalo, že bude zbourána. Nakonec štědří měšťané pomohli a budova byla přestavěna do barokního stylu. Do věže byla instalována zvonkohra tvořena zvony nesoucími jména primátorů a starostů Ostravy.
Ve stánku se vesele grilovalo, ale uprostřed je sloup se sochou P. Marie Immaculaty. Sloup byl zhotoven roku 1702 sochařem Johannesem Hyacintem Zelanderem jako výraz vděku za odvrácení morové epidemie. V roce 1960 byl
odvezen do zámku v Kravařích, jeho místo zaujal kamenný
milicionář. V roce 1992 začala záchrana původního mariánského sloupu, ale našli ho, restaurovali a
dnes stojí opět na svém místě. V tomto osvětlení vypadá zajímavě.
Snad trochu zachytím tu atmosféru. Je tam živo, ale lidi mi nevadí a partner koupil svařák. 🍷
Na pódiu probíhá program, ruské kolo se točí a na budově obchodního centra "LASO" cedule svítí do tmy.
Tady už jsme u Nové radnice. Je to nejvyšší radniční věž v ČR! Jezdí tam výtah pater noster a vyhlídková terasa je umístěna ve
výšce 73 metrů, celá rozhledna měří 85,6 metru. Seshora je vidět (za dobré viditelnosti) na Slezskou i Moravskou Ostravu, Přívoz,
Mariánské Hory, Vítkovice i Porubu. Za jasného počasí se vám ukáže
panorama Beskyd a dohlédnete až do Polska. K dispozici jsou také zdarma
dva silné dalekohledy.
Loni byly u Nové radnice obří sáňky s velkou krabicí s mašlí, letos to vypadá takhle.
Zajímavá je ta prostřední fotografie, možná uvidíte v tom šeru nahoře kopuli? Tak to je bývalá ostravská hvězdárna na Českobratrské ulici, co tam je teď, nevím, ale párkrát jsem nahoře byla. Už jen vzpomínky...
Stavili jsme se v cukrárně. Prostřední fotka ze z Kuřího rynku, oficiálně to je Jiráskovo náměstí, ale rodilý Ostravák neřekne jinak než Kuří rynek. 😎 Kdysi jsem tam chodila s babičkou k Bulharům nakupovat sazenice nebo tam koupila kuřata. Kdeže ty časy jsou...
Opět se více setmělo, u stánků je živo a kolo se vesele točí. Pohled toho prodejce na fotce vpravo je výmluvný - "nic nekoupí, ale fotit mě bude, baba..." 😍 Ano, určitě nejsem sama, kdo ho fotí... 🙆
Na pódiu je stále program, však jsme v krajském městě. A že vy lidi "nemusíte"? Tak bez lidí si to neumím představit a je jich tu "akorát".
Je fakt, že stánky během naší návštěvy zrovna v obležení nebyly, možná jsou za tím "ceny", protože bramborové placky opět podražily a prodej frgálů, jak vidno, také nejde na dračku. Loni byl jeden bramborák, jak vy říkáte (my máme placek), za stovku, letos už za 140 Kč, za kolik to asi budou prodávat za rok?
Ještě poslední pohled na obří kolo, to se mi fakt líbilo a pak ke kluzišti, které je hodně podobné tomu, jak jsem viděla ve Vídni u radnice. Trochu zimních radovánek neuškodí. 👍
Tady jsou už zastávky tramvají, naproti je Forum Karolina a jede se domů. Jestlipak nás někdo podobně provede svým městem? Budu se těšit. 😊
________________________________
Pak přijdete domů, zaděláte těsto na cukroví a dáte se do pečení. Už asi nebude příležitost pečení představit, proto jsem to přidala k článku:
Nevím jak u vás, ale u nás vanilkové rohlíčky nesmějí chybět! Do těsta dávám mleté mandle, varuji je ručně na válu. Zdají se vám na plechu příliš tenké? Ony v troubě nakynou a když vám ochutnávači řeknou, že se rozplývají na jazyku, projde to testem kvality.
Linecké je samozřejmost, u nás velmi oblíbené a co strojkové? Toto cukroví znám od dětství, dělám je pravidelně i já pomocí osvědčeného nástavce na masomlýnek. 😉 Polovinu těsta jsem "obarvila" kakaem, takže máme světlé i tmavé ořechové těsto různých tvarů - vyfotila jsem jen rohlíčky, ale máme i tyčinky nebo kroužky. Poleva tomu dá požadovaný vzhled.
Někdy se vyzkouší nějaký experiment. Pak už najít vhodný ubrus, adventní věnec já "nevedu" (svíčku si stejně zapaluji často), to mám na ubruse - mám i vlastnoručně vyšívané. Motiv na fotce je ještě ze Slezské tvorby Opava. Každoročně dělám vánoční kytici, k tomu koupím čerstvé chvojí i jmelí, těsně před svátky, aby to provonělo byt.
Ještě tu pár druhů cukroví chybí, já to nedělám s velkým předstihem, spíše s "rozvahou". 😀 Určitě nás před svátky čeká pečení vánočky, na to se těší partner, rád váží suroviny a splétá ty prameny. Zatím jen vzorek:
A jak to máte s rybou? Rybou většiny mých Vánoc býval kapr - opravdu se vším všudy. S přítelem jsme vyzkoušeli amura, lososa, mořského vlka i filé, ale také jsme měli řízek - on vepřový a já kuřecí. Ryba však k Vánocům patří a nejvíc nám zachutnal pstruh a toho budeme mít ke štědrovečerní večeři se salátem i letos. A připijeme si suchým červeným vínem z moravských sklepů z Čejkovic. 🍷
Je vidět, že jsi aktivní, já snad letos ty rozsvícené stromečky nevyfotím, ale chystám se na Vánoce do kostelů na betlémy (pokud záda dovolí). - Celý život na Štědrý večer filé, kapra nemusím a na bramborový salát se těším moc, protože naposledy byl letos v dubnu. Přeji krásné a klidné předvánoční dny.
OdpovědětVymazatMáte to u vás v Ostravě hezky nazdobené. Také už mám napečeno, ale letos jen pět druhů, těch obyčejných. Vanilkove rohlíčky, pracinky, linecké, kynuté pod vodou ( to mají manžel i kluci nejraději), a ořechy. Dříve jsem dělala i patnáct druhů, ale moje záda protestují a bolí, tak že jen aby bylo ke kávě a to stačí. I tak je toho sladkého až dost. Stejně to po svátcích budu muset zase rozchodit, aby mi ta kila po sladkém, nezůstala. Měj se hezky.
OdpovědětVymazatHanko, máte to u vás ve městě krásně nazdobené, tuhle atmosféru mám také moc ráda. U nás se pekly vanilkové rohlíčky, dělám je z lískových ořechů podle receptu babičky a jsou moc dobré. Vyšívané vánoční ubrusy jsou moc hezkou ruční prací, my na štědrovečerní večeři dáváme ubrus bílý. Přeji předvánoční klid a pohodu, zdravím 🎄
OdpovědětVymazatV Ostravě je výzdoba velkolepá,je to přeci jen velké město.Já fotila u nás ve městě a nebyla jsem zrovna v kondici a většina fotek rozmazaných.Cukroví máš krásné.Vanilkové rohlíčky dělám stejně,také z umletých mandlí.Vánočku podle Maršálka,kterou jsi měla na blogu jsem pekla na zkoušku a je moc dobrá.Problém byl pletení z šesti pramenů.Měla jsem zapnuté Youtube a najednou skočila reklama a já nevěděla,kde jsem.Tak jsem zbytek nějak zamotala.Už jsem si to nacvičila.V neděli to už bude naostro.
OdpovědětVymazatHani,hezké dny
Hani, děkuji za reportáž z Ostravy i od vás. Ráda jsem se podívala. Rohlíčky u nás musí být taky, recept je od mé babičky, u nás z vlašských ořechů. Upečeno mám, ještě něco nepečeného...
OdpovědětVymazatVečeři máme vždycky tradiční - malý předkrm, rybí polévka, smažený kapr a salát. K rybě podáváme bílé, později k rozdávání dárků si vychutnám sklenku sektu...
Přeji příjemný den. Helena