Jak se slavilo císařských 50 let na trůně

 

Padesátka je významné životní jubileum, někdo tomu říká "abrahámoviny" a je to důvod k oslavám. Také už důvod k bilancování. Je také pravda, že je rozdíl mít padesátku dnes a v 19. století. Když bylo Jaroslavu Vrchlickému padesát let, oslovovali jej "velebný kmete". No, zkuste tohle říct současnému padesátníkovi! 🙊

V roce 1898 slavil náš protagonista 50 let na trůně! Tehdy mu bylo 68 let. Asi jste poznali Františka Josefa I. a toho není nutno příliš představovat. I ten, komu historie přímo "nehoví", zná (z filmů, literatury) tuto dvojici:

 

Panovník byl na trůně 68 let a spíše ho známe  v této podobě:

  

K fotografiím jsem přidala text, protože je třeba připomenout, za jakých okolností a hlavně KDE byl tento panovník uveden na trůn. 

V Čechách málokdo ví, že rakouský císař František Josef I. nebyl „nastolen na trůn“ v hlavním městě Vídni, nýbrž v moravské Olomouci. Vídeňský dvůr totiž musel z hlavního města uprchnout před  revolucí, která vypukla v říjnu roku 1848 a vystrašila dvořany výjimečně násilným průběhem. V doprovodu prchajícího císaře Ferdinanda I. nechyběl ani mladý arcivévoda František, syn arcivévody Františka Karla.

Jeho nástup na trůn se tajně připravoval už před revolucí. Za plánem stála jeho ambiciózní matka arcivévodkyně Sofie, státní kancléř Metternich a kupodivu i císařova manželka Marie Anna. Čekalo se jen na vhodný okamžik. Mladý arcivévoda dosáhl v srpnu 1848 osmnácti let, a i když tento věk nebyl v žádném právním ohledu hranicí plnoletosti, arcivévodkyně Sofie a dvorská kamarila se již předem rozhodly, že císaře Ferdinanda I., který se zdiskreditoval ústavními sliby, přinutí k abdikaci a na trůn nastolí mladého arcivévodu.

Na pečlivě připravované události však bylo zvláštní, že měla proběhnout v naprostém utajení. Ministrům, dvořanům a členům rodu bylo jen sděleno, že se mají 2. prosince 1848 na 8. hodinu ranní dostavit do Arcibiskupského paláce v Olomouci, aniž jim kdo vysvětlil proč.

Dvořané v předsíni Trůnního sálu Arcibiskupského paláce horečnatě diskutovali o tom, jakou důležitou událost jim panovník hodlá oznámit. Po hodině se dveře otevřely a kníže Felix ze Schwarzenbergu je vpustil dovnitř. Zde jim pohnutě oznámil, že jejich novým panovníkem se stal František Josef I. a že mu mají vzdát hold.

Na rozdíl od skutečných korunovací však tentokrát vzdávali hold představitelé úřadů a armády. Na všech zobrazeních ceremoniálu je přitom vidět, že nejdůležitější z nich byli vojáci Windischgrätz a Jelačić. Ceremoniál jako by vyjadřoval, že to jsou hlavně představitelé vítězné armády, kdo má být oporou nového režimu.

Za zvážení stojí i fakt, že nového císaře nekorunoval arcibiskup, ani jiný církevní hodnostář, nýbrž předchozí císař a příbuzný. Vypadalo to, jako by dědiční rakouští císařové měli v úmyslu neuznávat žádnou vyšší moc, nýbrž spravovat vládu doslova vlastními silami. František Josef také žádnou řádnou císařskou korunovaci nikdy neabsolvoval, ačkoliv oktrojovaná ústava ji předpokládala. V titulatuře se označoval za panovníka „z boží milosti“ a tato legitimizace jeho moci mu zcela stačila.

Rozměrné plátno, zachycující důležitý okamžik v historii Olomouce, zdobilo radniční kapli svatého Jeronýma. Obraz, na němž je výjev z olomoucké abdikace rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a předání koruny Františku Josefovi I., vznikl roku 1876 pro tehdy připravované Historické muzeum města Olomouce.

Ačkoliv se císař i jeho premiér Schwarzenberg ve veřejných manifestech zavázali, že budou chránit ústavu, při první příležitosti František ústavu zrušil a vládnul dál jako absolutní dědičný císař rakouský. Radikální olomoučtí studenti jej tak dobře odhadli už v dobách korunovace, když na manifestech vylepených v ulicích 2. prosince 1848 přepisovali jeho jméno z Franze na Fraze. Překřtili tak Františka Josefa I. na fracka Josefa I.  Zdroj: www.lidovky.cz

Olomoucké publikum jej mohlo poprvé vidět v r. 2016 při příležitosti stého výročí smrti císaře Františka Josefa I. Rozměrné plátno (186 x 300 cm) bylo tehdy představeno na slavnostním večeru v arcibiskupském paláci, tedy přesně v místech, kde se v prosinci roku 1848 odehrávala událost, kterou obraz zachycuje. Ukázalo se, že obraz před lety někdo ořezal, zřejmě kvůli jeho původnímu půlkruhovému tvaru, kdy mohl mít rozměry až 2,5 x 3,5 metru. 

Zdroj: www.idnes

Střih... uplynulo 50 let a noviny, nejen ty Těšínské, uveřejnily oslavná prohlášení:

 

 

To je první strana novin, ale pro lepší čitelnost textu jsem to rozdělila. Je zajímavé číst oslavné články staré téměř 126 let:

   

Pokračování prvního sloupce:

 

 

Sklenička z čirého skla s portrétem Franze Josefa na medaili, císařskou korunou a ozdobným orámováním s datem nástupu na trůn - 1848 a 50. výročím panování na habsburském trůně.

 

 

 

Císař František Josef I. byl dominantou krnovského náměstí (Jägerndorf) deset let (1908–1918). Sochař Carl Wollek se snažil, aby císař na koni působil monumentálně. O kvalitní bronz se postarala slévárna Krupp, podstavec dodala firma Grunner.