Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 14. dubna 2024

Krása lucemburských starých pergamenových listin

 

Dnes si prohlédneme pergamenové listiny staré zhruba 700 let. Jsou z doby českého krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla, tehdy na postu moravského markraběte. Měli jste někdy možnost takové listiny vidět? Na ukázku jsem vybrala pět listin a jak je možné, že vydržely takovou dobu?

Pergamen je nevydělaná, při napětí sušená a hlazená zvířecí kůže, v minulosti používaná jako psací materiál. Používá se kůže různých domácích zvířat, např. oslů, vepřů, koz, ovcí nebo hovězího dobytka, zpravidla mladších jedinců, jejichž kůže je jemnější. Je to materiál bílkovinné povahy (kolagen a elastin).

Pergamen z telecí kůže se nazývá bělpuch. Pergamen z ovčí kůže znesnadňoval úpravy dokumentů.

Samotný název pergamen je pojmenován podle maloasijského města Pergamon, kde se pravděpodobně také začal vyrábět. Bylo to v době, kdy byl zakázán dovoz papyru, ještě před naším letopočtem. Do 13. století byl uznávanou látkou na psaní, ale začátkem 14. století jej začal vytlačovat papír. Pergamen je však mnohem trvanlivější, než papír, je to jeho velká přednost.

Kůže se zbaví chlupů buď pomocí loužení ve vápenném mléce po dobu 7–14 dní, nebo enzymaticky, a poté vyčistí. Čistá kůže se napne na rám a nechá uschnout. Následně se zdrsní pemzou, potírá olověnou nebo zinkovou bělobou rozdělanou v oleji a po zaschnutí nátěru se hladí a leští. Pro výrobu jemných pergamenů se užívá kůží mladých zvířat. Pro nejjemnější pergamen, tzv. velín, se používala dokonce kůže nenarozených jehňat – děložní pergamen. Výroba pergamenu je obrazově doložena v řadě pramenů, např. v cyklu iluminací michelsberského rukopisu.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/ff/Parchment_from_goatskin.jpg/800px-Parchment_from_goatskin.jpg
Pergamen z kozí kůže vypnutý na rámu.
________________________________

28.4.1316 • Král Jan Lucemburský upravuje obchod dřívím v Podskalí 
Král Jan Lucemburský upravuje obchod dřívím v Podskalí, dávaje měšťanům Starého Města pražského výsadu, že plavec, jenž přijede s pramenem stavebního dříví, nesmí je za první tři dni po svém příjezdu nikomu z Podskalí, než jen měšťanu pražskému prodat a že nikdo, ani měšťan, ani obyvatel Podskalí, nemá plavcům po Vltavě nebo po Mži chodit naproti a kupovat od nich dříví na cestě, než teprve když přistanou. Dříví k pálení nemá být vůbec prodáváno na vodě, ale teprve až když je vytaženo na břeh.

Popis:  Lat., orig., perg., 406 x 280 - 62 mm

Pečeti:  Pečeť vydavatale ze surového vosku v pozdějším koženém váčku přivěšená na červeno - bílých hedvábných nitích, 122 mm.


_____________________________________________________

4.11.1325 • Král Jan Lucemburský potvrzuje Starému Městu pražskému právo na sklad dříví 
Král Jan Lucemburský potvrzuje Starému Městu pražskému právo na sklad dříví v Podskalí s tou výsadou, že každý plavec je povinnen dříví plavené po Vltavě vytáhnout na břeh. Kromě toho ustanovuje, že pražští měšťané nejsou příslušni k žádnému soudu v cizině, ale odpovídají se výhradně ve věcech světských u soudu městského rychtáře a ve věcech církevních u soudu pražského biskupa nebo jeho oficiála. 

Popis:  Lat., orig., perg., 270 x 230 - 26 mm.
 
 
Pečeti:  Pečeť vydavatale ze surového vosku v pozdějším koženém váčku přivěšená na červeno - bílých hedvábných nitích, 97 mm.
Kontrasigillováno královským sekretem ze zeleného vosku, 38 mm.

________________________________________________

27.5.1330 • Král Jan Lucemburský dává Menšímu Městu pražskému právo mílové
Král Jan Lucemburský dává Menšímu Městu pražskému právo mílové, tak aby v jedné míli kolem města v žádné vesnici se nesměla zřídit krčma a aby řemeslníci, kteří bydlí před branami města, byli povinni s řádnými měšťany platit berně a jiné daně a sbírky.

Popis:  Lat., orig., perg., 290 x 159 - 37 mm. 
  Pečeti:  Přivěšená pečeť vydavatele ztracena.
_____________________________________


10.6.1330 • Císař Ludvík IV. osvobozuje v celé Římské říši Pražany od placení cla z dováženého zboží.
 

Ludvík IV. Bavor byl od roku 1314 římský král a od roku 1328 také  císař Svaté říše římské. Označení Ludvík Bavor mělo původně hanlivý nádech. Ludvíka IV. Bavorského nazval Ludvíkem Bavorem jeho odpůrce papež Jan XXII. ve slavném Sachsenhausenském odvolání z roku 1324. Ludvík Bavor totiž znělo v latině podobně jako Ludvík Barbar. Jeho nástupcem byl Karel IV. Zemřel nešťastnou náhodou při honu na medvěda.
 
   
Popis:  Lat., orig., perg., 418 x 291 - 93 mm.
 
  
Pečeti:  Zlatá bula vydavatele v pozdějším koženém váčku přivěšená na červeno - bílých hedvábných nitích, 54 mm.
 

___________________________________________________

17.8.1338 • Markrabí moravský Karel, vyslovuje svůj souhlas s právy, která udělil král Jan Lucemburský Menšímu Městu pražskému na opravu dlažby.

 
Popis:  Lat., orig., perg., 233 x 111 - 24 mm.

 
Pečeti:  Pečeť vydavatele z červeného vosku ve voskové misce a pozdějším koženém váčku přivěšena na pergamenovém proužku, 37 mm.
 
Zdroj: Archivní katalog Archivu hl. m. Prahy, Wikipedie

10 komentářů:

  1. Zajímavý článek Hani. Zaujaly mě ty pečetě, jak jsou úžasně propracované do sebemenšího detailu. Přeji ti hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Jari, že Tě to zaujalo. Pečetě později nahradila razítka, ale byla to krása. ☺
      Měj příjemný pátek.

      Vymazat
  2. Moc zajímavý článek,krásné pečetě.Stojí za přečtení.Ať máš hezké jarní dny..🌞

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Evi. Mám promyšlených pár článků podobného charakteru, protože někdo to nemá šanci vidět.
      Hezké jarní dny přeji i Tobě. 👍

      Vymazat
  3. Hani, pergameny jsou krásné, ale nejvíc je zdobí úžasné pečeti.
    Opět jsem si báječně početla. 👍👍
    Měj hezké dny. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám radost, Ali, že se Ti to líbí. Možná v Praze máš možnost něco podobného i vidět.
      Také přeji hezké dny s dobrým počasím. 👍

      Vymazat
  4. Hanko, přínosný článek, nařízení mělo v historii zřejmě větší váhu, černý obchod a různé obchodní triky tolik nekvetly. Nebo si to aspoň myslím. Pečetě jsou opravdu krásné , ovšem vypracování pergamenu voňavá práce určitě nebyla . Přeji pohodové dny. ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavý názor, Marti. Já si spíš myslím, že byly daleko přísnější postihy pro toho, kdo se o nějaký trik pokoušel a soudní jednání proběhlo nesrovnatelně rychleji než dnes. Tak viník dostal za vyučenou a mnohé to mohlo odradit.
      Zpracováním kůží se myslím, zabývali koželuhové a určitě to nebyla práce voňavá ani příjemná.
      Také přeji pohodové a klidné dny s dobrým počasím. 👍

      Vymazat
  5. Vždycky, když vidím tu nádheru a pečlivost, s jakou byly dokumenty provedeny, myslím na to, co zbude po nás - smsky!? Hani, připomněla si mi naši návštěvu Rajhradu. Knihovna je úchvatná, byli jsme sami s průvodcem a tak nám dovolil i to, co se asi jinak neděje... Zážitek!
    Přeji hezké pondělí, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velice dobrý postřeh, Helenko 👍. Je to pravda, za chvíli už někdo i zapomene psát, vše jen elektronicky a na klávesnici. Staré kroniky, knihy nebo listiny jsou krásné už na pohled. ☺
      Já přeji příjemný pátek.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Ostrava - místa netypická, přesto zajímavá

Každé město má na svém katastru místa, která při pohledu na mapu jsou "město", ale vypadá to tam jako na vesnici. Asi je to proces...