Těžba stříbra u Bílovce, to by bylo terno ...

Stříbro - ušlechtilý kov, který se získává těžbou v podzemí nebo se dá i rýžovat z naplavenin. Tento cenný kov se používal jako platidlo. A ten, komu patřilo nějaké panství, snil o tom, že i na jeho pozemku by vzácný kov mohl být. Kdyby to vyšlo, mohli být "v balíku". 

Dnes to však bude i o tom, že někdy se můžete snažit, vydat spousty energie a zbytečně. Minule jsme opustili Bílovec a přilehlé okolí v době, kdy zemřel Janek VI. z Kravař, který žil tak, aby mu to přinášelo hlavně prospěch a udržel si majetek. Myslím, že tím se neodlišoval od dnešních občanů, nemyslíte? Šťastný však nebyl. Výhodně se oženil a přidával se na stranu těch, kde mu to "sypalo". Proto se promyšleně dal k husitům, ovšem zemřel bez potomků a nakonec v polovině 15. století celé bílovecké "zboží" připadlo pánům z Fulštejna na Vladěníně. Tak to někdy bývá, že někdo se za majetkem honí, ale nakonec to celé spadne do klína někomu úplně jinému.

Málokdo zná jméno toho, kdo pak to bílovecké panství získal. Byl to Mikuláš mladší z Fulštejna a Vladěnína (Vladěnín dnes ves v jižním Polsku). Fulštejnové nepatřili k místní šlechtě. Byl to šlechtický rod pocházející původně z Vestfálska a jeho příslušníci se po roce 1248 usídlili na Moravě a ve Slezsku. Byla to doba velmi těžká tím, že do střední Evropy dorazili Mongolové. Na Moravu vpadli roku 1240 a až za obrovských ztrát místních lidí se Mongolové začali stahovat. Jižní Polsko bylo vypleněno a mongolská armáda přešla přes Kladsko a Moravu směrem na Slovensko. Vypleněno, napíše se jedno slovo, ale jistě znáte tradici pečení "štramberských uší". Dnes se jedná o turistickou atrakci, ale má to vážný podtext. Důsledkem byl velký úbytek místního obyvatelstva a také hladomor, navíc lidé měli strach, že se Mongolové zase vrátí. To jen na vysvětlenou, abychom si uvědomili, v jakých tragických časech přišli Fulštejnové na Moravu. Psali se  Füllestein a takový měli erb s pavími péry: 

 

Mikuláš z Fulštejna sídlil trvale na Bílovci až do své smrti kolem r. 1476. Měl dva syny -  Jan a Václav opět rozšířili bílovecké panství o další vesnice. 

Právě tehdy byla objevena Amerika a to mělo vliv na život v Evropě. Šlechta začala podnikat. Kdysi stačilo vybírat dávky, takové to "oslíčku, otřes se" a věnovat se zábavě a turnajům. 

Po Janově smrti r. 1517 byl dočasnou správou Bílovce pověřen komorník opavského knížectví Ojíř z Fulštejna na Linhartovech, jeho manželkou byla Bohunka ze Šternberka. Ojíř panství spravoval v letech 1519-32 do plnoletosti Janových dětí. Tehdy měli i hrad Fulštejn v Osoblažském výběžku. Na Moravě používali tento erb:

 

Zlaté jablko probodnuté třemi meči se zlatými jílci.

Václav z Fulštejna zastával v letech 1537-43 úřad zemského hejtmana opavského knížectví. Své rozlehlé panství rozšířil o další vesnice a rozvinul stavební činnost. Byl vylepšen bílovecký farní kostel sv. Mikuláše o novou sakristii, kapli při  boční lodi a vršek zdobila tzv. stará věž. To stálo hodně peněz a Fulštejnové  to rozjeli v kraji, který byl zaostalejší než jiná centra, kde šlechta už podnikala. V Čechách a na Moravě se zakládaly rybníky a prodej kaprů vynášel. Peněz bylo stále třeba a velkou inspirací byly Kutná Hora a Jihlava, kde se těžilo stříbro. To musela být inspirace jak hrom.

Ve škole se o tom neučí, ale Fulštejnům se podařilo na Bílovecku vybudovat pozoruhodné feudální panství. Jak se říká, "kdo chce moc, nakonec nemá nic" a právě toto se přihodilo Fulštejnům. Oni se totiž pokusili u Bílovce otevřít stříbrné doly. Může nám to připadat bláhové, ale nápad to nebyl úplně špatný v době, kdy lákal příklad zmíněných měst. Nejdůležitější stříbronosnou lokalitou byla Příbram s celkovou těžbou přes 3200 t stříbra, 2700 t se vytěžilo v Kutné Hoře, přibližně 405 t v Jáchymově a 400 t v Jihlavě. Historicky nejstarší stříbrný důl byl ve Stříbře, těžba je zde doložena již v roce 1188. Navíc dodnes je nepříliš daleko od Bílovce vesnice Stříbrné Hory (dnes v okr. Bruntál), což byla původně osada u místní těžby stříbra. Tato osada byla založena r. 1542 právě u místních dolů. Dalším místem těžby je Budišov nad Budišovkou, tak proč by, aspoň teoreticky, nemohlo být stříbro u Bílovce, že? Neuvádí se konkrétní místo, ale ryzí stříbro se v této oblasti vyskytovalo jen velmi vzácně. Těžba stříbra zažila boom právě v 16. století. Alchymisté pro stříbro používali název Dianin kov. V současnosti jsou na území ČR evidovány nebilanční zásoby stříbra ve výši 534 t na 7 výhradních ložiscích - Horní Benešov, Horní Město, Horní Město-Šibenice, Kutná Hora, Oskava, Ruda u Rýmařova-sever a Zlaté Hory-východ. Vidíte, jsou tam lokality z okresu Bruntál a Šumperk. Takže to nebyla zcestná myšlenka. 

Horníci dobývali stříbronosnou rudu, ze které pak poměrně složitým způsobem stříbro dostávali. To stříbro se vyskytuje v různých minerálech, ale největší podíl má galenit a tetraedrit. To byly ty "stříbrné horečky". Proč to nezkusit, vždyť i z hornické osady se může stát královské město!

 

Důl Anna v Příbrami. Březové Hory u Příbrami prosluly díky těžbě kovů, zejména olova a stříbra, která začala už ve středověku. Do 30. června 1978, kdy zde dobývání stříbra oficiálně skončilo, opustilo podzemí na 3200 tun stříbra a 244 kilogramů zlata, ale také 360 tisíc tun olova.

U Bílovce to nevyšlo. Těžba stříbra tam byla natolik prodělečná, že Fulštejnové upadli do nečekaných finančních potíží a byli donuceni celé bílovecké panství prodat věřiteli Janu Oderskému z Lidéřova. Bylo to do zemských desek zapsáno 22. června 1546. A Václav z Fulštejna nakonec umírá r. 1549 v naprosté chudobě.  

Zdroj: Wikipedie, Ed. Valeš