Cestování po staré Tišnovce i s kresbami pana Lady

Využíváte prostředky veřejné dopravy, konkrétně vlak? Já jsem se vlakem najezdila opravdu dost, hlavně na delší vzdálenosti, protože u nás bylo a je dobré spojení. Souvisí to s průmyslových dědictvím kraje, takže jsme na přímé trati na Prahu a také není problém pokračovat na Slovensko. Vím, že to není všude. Stačí prostudovat mapu a z některých odlehlých míst mám nepříjemný pocit už tím, jaké je tam i v současnosti spojení. Mnohde také není. 💁 Také jsme jako "lidé" zpohodlněli a někdo by vlakem prostě nejel. Ovšem, když je v létě někde možnost svézt se vlakem s parní lokomotivou, zájem bývá fakt velký.

Železnice nebo také dráha u nás zakořenila brzy po vynálezu parního oře. Vždy mě fascinují staré obrazy, které zachycují příjezd prvního, samozřejmě parního vlaku do nějakého města. Tehdy sláva obrovská a každý toužil se alespoň svézt. 

Nejznámější je Severní dráha císaře Ferdinanda z Vídně k Wieliczce a Bochni - ano, ke skladům soli. Od ní se postupně větvily další trati a dnes se podíváme na železniční trať Brno - Tišnov, která je spíše známá pod názvem "stará Tišnovka".  Byla to jednokolejná místní dráha  spojující Tišnov na okraji Českomoravské vrchoviny s největším moravským městem Brnem. Nejdříve se podíváme, jaký příběh k tomu nakreslil pan Lada: 

 

 

Honosná budova Severního nádraží ve Vídni je jednou z několika koncových (neprůjezdných) nádraží.

V roce 1884 se začalo se stavbou dráhy do Tišnova, první pravidelné vlaky vyjely na trať 2. července 1885. Celá trať měla 28 km a stala se pátou tratí, která z Brna vycházela. Původně se mělo stavět už na přelomu 30.-40. let 19. století, ale čekalo se na vydání lokálkového zákona. Koncesi nakonec získala po velkých bojích společnost StEG. Dnes to patří do kategorie technické památky, některé úseky už do Zaniklých tratí, to je i případ "staré Tišnovky". Odtud jsem čerpala informace a také  jsem vybrala některé fotografie, je jich hodně. 

  

O stavbě trati z Brna přes Tišnov do Německého Brodu se začalo uvažovat už na přelomu 30./40. let 19. století. Tedy hned poté, co na Moravu dorazil první vlak. Letos tomu bude 185 let. 

 Maximální rychlost přepravy osob byla stanovena na 4 míle za hodinu a na mostech a při vjezdech do stanic byla snížena na 1/2 míle. Obcemi se vůbec jezdilo krokem, aby odletující oharky nezapálily dřevěné střechy. Cesta z Vídně do Brna tak trvala celkem 4,5 hodiny. Kolik cestování stálo, jsem našla na Wikipedii:

 

  

Vedením stavby byl pověřen vynikající stavitel horských komunikací Karl Ghega. Současně se začaly zpracovávat podrobné projekty prvního úseku z Vídně do Brna o délce 144 km. Se stavbou se začalo r. 1837 u Vídně. Stavitelé se vyvarovali řady omylů, jichž se dopustil Gerstner na naší první koněspřežce. Zemní těleso se stavělo podobným způsobem jako v současnosti a kamenné zdi pod kolejemi byly nahrazeny půlmetrovou vrstvou štěrkopískového lože. Mezi Břeclaví a Brnem pracovalo současně na 14 000 dělníků. 

 

 

Nakonec se se stavbou Tišnovky čekalo až na rok 1880, na vydání "lokálkového zákona". Koncesi získal StEG a postavil trať pouze do Tišnova, dál na Vysočinu trať už nevedla.

 

Se stavbou trati se začalo v r. 1884.

 

První vlaky z Horního, dnes Brno-hlavní nádraží, začaly jezdit od 2. července 1885.

Manipulační vlak od Zábrdovic projíždí prostorem Radlasu. Vpravo koleje nákladiště Radlas, před vlakem je odbočná výhybka vlečky plynárny a ještě dále výhybka na pobřežní dráhu.

Po pár letech přestala kapacita jednokolejné trati stačit, začalo se mluvit o stavbě přeložky, ale dvoukolejný obchvat se začal stavět až po 2. světové válce přes nové seřaďovací nádraží v Brně-Maloměřicích a dál na Tišnov. Nová Tišnovka byla otevřena v r. 1953.

Zahájení provozu na trati Brno – Havlíčkův Brod (20. prosince 1953). Na snímku úsek nové železniční tratě Brno-Maloměřice směr Obřany a Královo Pole v Brně. V pozadí vidíte nově vybudovaný most a tunel.

Kolej Staré Tišnovky před odbočkou Posvitavská a nákladištěm Radlas.

Kolej v místě styku Staré Tišnovky a Svitavské pobřežní dráhy u odbočky Posvitavská a nákladiště Radlas.

Koleje Staré Tišnovky pokračovaly dál podél řeky Svitavy.

Patka sloupku drátovodu na břehu Svitavy.

Účastníci vzpomínkové akce na 60 let od konce provozu na Staré Tišnovce na tělese dráhy u řeky Svitavy (28. května 2022).

Křížení s ulicí Cejl a parní lokomotivou se na konci 19. století dostalo i na pohlednici.

Pohled na železniční přejezd na ulici Cejl. Tramvaj sem od centra jezdila od roku 1900, přes řeku vedl od přelomu 19. a 20. století nový ocelový most, ale tramvajové koleje na něm byly položeny až v roce 1928, kdy bylo na přejezdu zároveň instalováno křížení s tišnovskou tratí. Přejezd byl opatřen závorami.

Pohled na zajímavé soumostí na Cejlu/Zábrdovické ulici přes řeku Svitavu na počátku 40. let, v popředí kolej Tišnovky. Vlevo se dokončuje stavba provizorního dřevěného mostu s jednokolejnou tramvajovou tratí, který bude sloužit v době stavby nového silničního mostu. Provoz je ještě veden po původním mostě z počátku 20. století, železniční přejezd včetně křížení s jednokolejnou tramvajovou tratí byl chráněn závorami. Vpravo zánovní potrubní most pro parovod zásobující Zbrojovku a další podniky podél dnešní Zábrdovické ulice.

Plán stanice Zábrdovice.

Lokomotiva 475.1131 se s osobním vlakem připravuje k odjezdu směrem na hlavní nádraží. Snímek byl pořízen v 50. letech z Cejlu, vlevo nedávno zlikvidované zarážedlo manipulační koleje. Vpravo budova stavědla. Zdejší zaměstnanec dříve mimo jiné zavíral a otevíral závory na Cejlu.

Staniční budova zábrdovického nádraží.

Stanoviště výhybkáře ve stanici Zábrdovice. Odtud se dříve ovládaly i závory přes ulici Cejl.

Opěrná zídka na královopolském zhlaví stanice Zábrdovice.

Most přes Vranovskou ulici v km 2,52, pohled směrem od centra. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Mostní konstrukce byla odstraněna v neděli 12. ledna 1964. Jeřáby ji zvedly a následně byla vytažena směrem k zábrdovickému nádraží, kde byla umístěna na plošinové vagóny. Dle dobového tisku potom následoval převoz na dolní nádraží, kde byla opět použita. Duben 1963.

Most přes Vranovskou ulici v km 2,52, pohled na zábrdovickou podpěru mostu. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Je patrné umístění ložisek mostu na žulových kvádrech v podpěře. Duben 1963.

Opěra mostu přes Vranovskou ulici.

Železniční násep v prostoru křížení s dnešní Venhudovou ulicí, pohled od Tišnovské ulice. Snímek byl pořízen při zastávce slavnostního vlaku k Jubilejním oslavám Tišnovska („Půlstoletí kulturního a hospodářského rozvoje 1884–1934“) v roce 1934. Propustek v km 3,127 je na snímku ještě v původní podobě z doby výstavby tratě. V letech okupace byl, v souvislosti se stavbou druhé koleje pro výhybnu Husovice, zásadně přestavěn a prodloužen. 

 

 

Železniční násep v prostoru křížení s Venhudovou ulicí, pohled od Rotalovy ulice. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Propustek v km 3,127 je ve stavu po rozšíření v době okupace z důvodu stavby druhé koleje pro výhybnu Husovice. Duben 1963.

 

 

Propustek pod tratí nad bývalým husovickým hřbitovem, dnes parkem Marie Restituty.

Zářez mezi Kohoutovou a dnešní Provazníkovou ulicí, vlak jede směrem na Tišnov. V pozadí původní, dodnes existující zástavba Kohoutovy ulice. Dnes již není po zářezu ani památky, fotograf stojí přibližně v místě dnešního domu vysokoškolských kolejí Kohoutova č. 11, pod kterým trať vedla.

Pohled na dřevěný most přes zářez tratě v pokračování Merhautovy ulice ve směru do města. Tento most zde byl vybudován náhradou za most zničený při přechodu fronty v dubnu 1945. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Most byl snesen v říjnu 1963 a vzápětí začalo zasypávání zářezu. Leden 1963.

Stanice Královo Pole na pohlednici odeslané v roce 1927, lokomotiva se služebním vozem je řada 422.0.

Personál stanice Královo Pole v době první republiky.

Stanice Královo Pole po druhé světové válce (1945–1948) s plošinovými vagóny UNRRA.

Vyústění kolejové spojky mez Starou a Novou Tišnovkou v nové stanici Královo Pole. Spojka vznikla v 50. letech 20. století.

Jízdní řád Staré Tišnovky z roku 1912.

Jízdní řád Staré Tišnovky z roku 1921.

Jízdní řád Staré Tišnovky z roku 1940.

Mapa Staré Tišnovky mezi brněnským hlavním nádražím a stanicí Královo Pole. 

Zdroj: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-dil-56