Marklovický kostel asi nebudete znát ...

Dnešní příspěvek představí kostel na hranici. Vysvětlení je prosté, pro ty, kteří to tu neznají, kostel tu stál dříve, než byla stanovena hranice v r. 1920 a jak bylo uvedeno minule, část státní hranice tvoří řeka Petrůvka. 

  

Jsou stavby nebo místa, u nichž hned někdo píše, tam jsem byl, to znám. Dnešní památku bude znát snad jen obyvatel našeho regionu a těch je tu málo. Nejspíš ten, kdo jezdí do Polska za nákupem, ale takoví zase nejezdí za památkami. Dolní Marklovice jsem už představila ZDE. 

 

Do Marklovic můžete přijet autobusem, my jsme přifrčeli autem. Horní Marklovice jsou už v PL.

Poprvé jsem se do Marklovic dostala s exkurzí místní vlastivědné pracovnice, povoláním učitelky, paní Mgr. Libuše Kolkové. Pokud se o někom říká, že je pro něco zapálený, p. Kolková je zapálená pro svůj region. Je to nejen pěkná, ale hlavně záslužná záliba. 👍 Vždy měla přesně zmapována místa, kam účastníky exkurze zavedla a přitom vyprávěla spoustu zajímavostí a krajových pověstí, stejně jako na nesčetných besedách pro školy nebo pro lázeňské hosty. Tam uváděla spousty zajímavostí o místech, která mnozí nejen neznali, ale ti, kdož kolem aspoň projížděli, tvrdili, že "tam nic není". K tomu jí pomáhá její "domácí archiv". 

A tak jsem se právě s ní poprvé dostala do "šikmého kostela", jinak kostela sv. Petra z Alkantary. Dávno předtím, než spisovatelka paní Karin Lednická napsala své romány a tím celé republice zprostředkovala něco, co celá desetiletí pro většinu republiky bylo neznámé. Jen připomenu, že šikmý kostel je v Karviné, tam p. Kolková žije. S ní jsem se poprvé dostala i do kostelíka v Dolních Marklovicích a na vlastní oči viděla, že stojí "pár metrů" od hranice s Polskem. 

 

Regionální historička oslavila v r. 2015 životní jubileum - 80. narozeniny.

Vidíte, kolika školeními člověk prošel a tohle si pamatujete! Díky, paní Kolková, jsem ráda, že jsem Vás poznala. 👍 

  

Dolní Marklovice jsou částí obce Petrovice u Karviné.

Vraťme se k dřevěnému kostelu Nanebevstoupení Páně v Dolních Marklovicích. To, že byl opraven a svítí novotou, pozná každý návštěvník. Kostel dostal zpevněné základy z lomového kamene, místy byl také snížen terén kolem kostela, aby spodní trámy byly nad jeho úrovní. Byly vyměněny dřevěné prvky kostela, které byly v dezolátním stavu.

Dělníci vyměnili také trámy vedle varhan na kůru, opraven byl také poškozený krov a kostel dostal kompletně novou šindelovou krytinu, čímž je na pohled výrazně světlejší než dříve. Veškeré dřevěné prvky mají impregnaci proti dřevokazným škůdcům. Spáry mezi trámy roubení byly v části kostela těsněné provazci z trávy ostřice. 

Kostel má novou podlahu, nová je i elektroinstalace a ozvučení. V kostele je také malá expozice o jeho historii a je zařazen do projektu Otevřené chrámy, čehož jsme rádi využili. Opravy kostela by měly ještě pokračovat, protože je potřeba restaurovat poškozené původní oltáře, kazatelny i vnitřní výmalby kostela. "Musíme teď sehnat více než dva miliony korun na opravu oltářů a další vnitřní vybavení,“ říká farář Tomasz Stachniak. Aktuálně dokončenou rekonstrukci z velké části pomohla uhradit evropská dotace a peníze ze státního rozpočtu, celkem šlo o 15,2 milionu korun. Další tři miliony poskytl Moravskoslezský kraj a milion korun obec Petrovice u Karviné, jejíž částí Dolní Marklovice jsou. Zbývající částku pokryly sbírky ve farnosti a dar Biskupství ostravsko-opavského.

 

No, marné, církev chtěla vrátit majetky, a teď nezbývá, než aby se o to sama starala. Osobně si nemyslím, že je církev chudá. 

 

 

První zmínka o tomto kostele pochází z roku 1360. Nějakou dobu patřil protestantům a po reformaci v roce 1654 byl přidělen jako filiální k farnímu kostelu v Zebrzydowicích (dnes PL). Vnější podoba objektu je velmi zajímavá — jednolodní dřevěná roubená stavba má ze strany pětibokého kněžiště venkovní kryté schody na oratoř, otevřenou do presbyteria. Schodiště je výjimečným stavebním prvkem, který se na jiných stavbách v okolí nevyskytuje. Poměrně nezvyklé je také to, že kostel nemá sanktusník — to je vysvětlováno silnou protestantskou tradicí. Kostel má v západním průčelí čtyřbokou věž s kvadratickou zvonicí zakončenou bání. Pod věží je předsíň se schodištěm na kruchtu a ochozem. V části obvodu kostela je podsíň se sloupky. V interiéru kostela jsou unikátní nástěnné malby s květinovými motivy a stylizovanými vázami. Plocha stropu je pokryta řadami drobných kvítků, které také zdobí další volné plochy na stěnách lodi. Výzdoba tohoto druhu je v dřevěných kostelech vzácností. Kostel je dobře udržován jako cenný doklad lidového umění. 

(zdroj: Petrovický zpravodaj)

 

Když stavební firma sňala makovici z věže, byl nalezen zinkový tubus, který ukrýval poselství našich předků z r. 1949 a 1908, dobový tisk a mince, byla tam také zpráva, která byla po otevření přečtena.

Na mapě je vidět, že dřevěný kostel v Dolních Marklovicích stojí blízko st. hranice. Až budou opraveny i oltáře, bude to perla.