O Adventu je příležitost prohlédnout si Vídeň

Začíná advent a tak moje vzpomínka na adventní "trhy" ve Vídni je aktuální. Trhy tam probíhají na více místech, ale ty hlavní vždy bývaly u radnice. Určitě jste také na podobných výletech byli, třeba jinde, tato tradice je rozšířená. Z našeho regionu z Bohumína bylo na Vídeň dobré spojení od 19. století, to jistila Severní dráha císaře Ferdinanda. Busem to máme asi 300 km a cesta trvá 3-4 hodiny. Vstávalo se před třetí ráno a ve čtyři nebo v pět se vyjíždělo. A k půlnoci jsme se vraceli. V tom zimním čase většinu dne venku a málo spánku - docela náročné...

Jednou za rok to člověka baví a odhaduji, že jsem těch předvánočních výjezdů podnikla asi osm (?). Vždy to bylo s cestovkou, tedy s průvodkyní a součástí byla prohlídka města.  

Je na místě připomenout, že vánoční trhy mají ve Vídni tradici už několik století. Řekli byste, že vídeňské trhy se konají už od roku 1294? Letos mají 730 let, neuvěřitelné... Původně ty vánoční trhy sloužily k tomu, aby se lidé na začátku studeného období zásobili před zimním obdobím potravinami, teplým oblečením a dalšími potřebami nutnými pro přežití zimy. Dnešní největší trh Christkindlmarkt před vídeňskou radnicí  začal svou historii psát v roce 1600. Abychom byli v obraze, toho roku v Římě byl upálen jako kacíř astronom Giordano Bruno. Za těch časů už Vídeň začala s vánočním trhem, protože měla právo tržní. Původně vznikl jako tomášský trh na náměstí Graben.

 

Každý ten zájezd měl své kouzlo, jiná výzdoba nebo změna programu, ale šlo o atmosféru. Pravdu povím, že mě návštěva pamětihodností lákala víc, než to "vánoční zboží". Dáte si punč (vyjde vás asi na 130 Kč) nebo svařák, k tomu něco na zub, nafotíte tam kde co a máte nové zážitky z poznaných míst. Jen těch lidí je tam docela dost...

Z bohatých zásob fotografií jsem vybrala ty bez sněhu, protože sníh sice k atmosféře patří, ale mnohé zakryje a já chci ukázat památky. Věřím, že tady bude i něco, co třeba nebudete znát. 

 

 

Víte, že ve Vídni je pomník Marca Antonia? Přesně tak, jedná se o římského politika a vojevůdce. Pomník je nazýván "Skupina Marca Antonia". Marcus Antonius byl stoupencem Gaia Julia Caesara, zažil prudký vzestup a pád, nakonec se stal nepřítelem římského státu, spáchal sebevraždu. Jeho vztah s Kleopatrou zpracoval už William Shakespeare a také známe film Kleopatra.

Marc Anton Gruppe najdete vedle budovy Vídeňské secese, je to velká bronzová socha z přelomu let 1899/1900. Vytvořil ji secesní umělec Arthur Strasser pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900 a po výstavě byla umístěna právě vedle budovy Secese. Toto sousoší mě zaujalo a můžete si ho prohlédnout na 3D modelu. Rekonstrukce stála 100 tisíc eur.

 

Funguje to na 3D modelu, myší ovládáte a můžete s tím točit jako já. 😎

 

Pomník Josefa Ressla před budovou Technické univerzity ve Vídni. Známe ho jako vynálezce lodního šroubu. Socha stojí v Resslově parku ve Vídni, ale rodištěm tohoto vynálezce je Chrudim.

 

Budova Technické univerzity - Technische Universität Wien na Karlově náměstí. Univerzita má osm fakult.

 

Kostel sv. Karla Boromejského neboli Karlskirche patří k známým vídeňským památkách. Upoutá už svým vzhledem.  Vstupné je tam 9,50 €.

 

 

Nechal ho postavit otec Marie Terezie císař Karel VI. jako projev díků za odvrácení morové epidemie, při níž zemřelo ve Vídni na 8 tisíc obyvatel. Architektonickou soutěž vyhrál rakouský dvorní architekt Johann Bernhard Fischer von Erlach, který stavbu kostela vedl spolu se svým synem Josephem Emanuelem. 

Projekt chrámu ve stylu monumentálního římského baroka deklaroval jako kombinaci inspirace Byzance (chrám Hagia Sofia) s Římem (antický Trajánův sloup). Kostel byl postaven v letech 1715 až 1737, kdy byl vysvěcen. Kostel má délku 80 m a šířku 60 m, kupole dosahuje výšky 72 m.

Výstavní pavilon secese je významná secesní architektonická památka ve Vídni z let 1897–1898. Autorem je opavský rodák Joseph Maria Olbrich. V Opavě je po něm pojmenována ulice. Funguje jako výstavní síň moderního umění. V roce 1897 skupina umělců, kteří odmítali tradiční konzervativní umění, založila spolek Vídeňské secese. Prvním prezidentem se stal Gustav Klimt.

 

Vídeňská státní opera je nejvýznamnější operní scénou nejen ve Vídni, zároveň i jednou z nejznámějších světových scén. Vychází z tradice Dvorní opery, založené již v 17. století.

Byla slavnostně otevřena 25. května 1869 představením Mozartova Dona Giovanniho za účasti císaře Franze Josefa I. a jeho ženy Alžběty - Sissi. Neorenesanční budova je jedním z děl českého architekta Josefa Hlávky. V březnu 1945 budovu částečně poničilo bombardování amerických vojsk. V hledišti je 1700 křesel a 560 míst k stání. Cena za vstupenku je průměrně od 200 eur výše.

Ochutnali jste sachr dort, nebo jste ho sami upekli? Tak tohle je známý Hotel Sacher. Hotel je pětihvězdičkový a byl založen r. 1876 vedle restaurace p. Eduarda Sachera, jehož otec Franz Sacher přišel na originální recept svého čokoládového dortu.

tento hotel si stále zakládá na tom, že je pětihvězdičkový. Nachází se v samém centru Vídně nedaleko od ještě slavnější Vídeňské státní opery Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/hotel-sacher/

Právě zde nakoupíte "Das Original".

Říká se mu "Archduke Albrecht monument", je to pomník arcivévody Albrechta před palácem Erzherzog Albrecht neboli Albertina ve Vídni. Jezdecká socha z roku 1899 je věnována polnímu maršálovi a generálnímu inspektorovi rakousko-uherské armády arcivévodovi Albrechtovi.

Památník proti válce a fašismu je dílem rakouského sochaře Alfreda Hrdlicky. Od roku 1988 je na vídeňském náměstí Helmuta Zilka – naproti Hotelu Sacher, jak můžeme číst na levém snímku. Pomník, kterým lze procházet, má připomínat nejtemnější epochu rakouských dějin. Je věnován všem obětem války a fašismu. Je vyroben z mauthausenské žuly a váží 57 tun. Uprostřed je Brána násilí s bronzovou sochou klečícího Žida.

Kostel svatého Augustina (1330-1339) svým vzhledem vypadá "nenápadně". Augustinerkirche je gotický římskokatolický farní kostel a asi vás překvapí, jaké slavné páry v něm byly oddány. Čerpala jsem z Wikipedie:

Mezi nejslavnější patřily tyto svatby:

• 12. února 1736 arcivévodkyně Marie Terezie a František I. Štěpán Lotrinský.
• 19. dubna 1770 svatba v zastoupení (per procurationem) jejich dcery arcivévodkyně Marie Antoinetty a budoucího francouzského krále Ludvíka XVI.
• 11. března 1810 svatba v zastoupení (per procurationem) Marie Luisy a císaře Francouzů Napoleona I. Napoleona zastupoval arcivévoda Karel, který císaře Francouzů porazil v bitvě u Aspern (1809).
• 24. dubna 1854 císař František Josef I. a bavorská princezna Alžběta Bavorská, zvaná Sissi.

Na vysvětlenou, roku 1634 se kostel stal císařským dvorním farním a k modlitbám ho využívali jen Habsburkové. Tak to bylo až do 1918.

 

 

Kostel je dlouhý a úzký, největší pozornost tady přitahuje empírový kenotaf (prázdná hrobka) arcivévodkyně Marie Kristiny (1742–1798), nejoblíbenější dcery Marie Terezie (německy označovaný jako Christinendenkmal) od italského sochaře Antonia Canovy z let 1797–1805. 

 

Vídeň byla Marii Kristině vděčná za první vodovod s pitnou vodou. Náhrobek nechal zbudovat její manžel Albert Sasko-Těšínský (1738–1822), zakladatel Albertiny, která je v záběru u jezdecké sochy. Jedná se o pyramidální štít z carrarského mramoru s 9 smutečními figurami.

 

Nový boční oltář zasvěcený blahoslavenému Karlu I. (1887–1922), poslednímu rakouskému císaři (1916–1918), kterého beatifikoval papež Jan Pavel II., je v kostele od r. 2004. Pohřben je však v kostele Nossa Senhora v Monte na Madeiře. Jeho srdce je uloženo v Loretánské kapli kláštera Muri ve švýcarské obci Muri v kantonu Aargau. Byl totiž vyhoštěn ze své vlasti a s rodinou žil na Madeiře. Mimochodem, zemřel ve 34 letech a měl s manželkou osm dětí. Jako soukromá osoba si koupil Brandýský zámek v Čechách.

A víte, že v tomto kostele je "Hrobka srdcí"? 

V Loretánské kapli je půlkruhový prostor známý jako Hrobka srdcí (Herzgruft). V něm jsou v kovových (většinou stříbrných) urnách uložena srdce 54 Habsburků. Tradici ukládání srdcí mimo rakev započal korunovaný římský, uherský a český král Ferdinand IV. Habsburský (1633-1654), na jeho přání bylo po jeho smrti v roce 1654 srdce uloženo ve zdejším kostele. Byla sem ovšem přenesena i některá srdce Habsburků z předchozích generací. Nejstarší patří císaři Matyáši Habsburskému (1557–1618) a jeho o 28 let mladší manželce Anně Tyrolské (1585-1619). Poslední srdce patřící arcivévodovi Františku Karlovi zde bylo uloženo 8. března 1878. 

Celkem 39 osob má ostatky pochované ve 3 různých kostelech, srdce byla uložena zde u augustiniánů, těla v Císařské hrobce u kapucínů a jejich vnitřnosti ve Vévodské hrobce, tedy v kryptě katedrály sv. Štěpána.Trochu morbidní, ale zajímavé, co říkáte? 

____________

Pokud zavítáte do Vídně, návštěvu tohoto kostela mohu doporučit. V tomto kostele se vstupné neplatí. 

 To je z dnešní prohlídky všechno, ještě bude pokračování. 

Na závěr něco z vánočního prodeje, ale z těch hlavních trhů zařadím jindy. 

Všem návštěvníkům přeji příjemné a klidné adventní dny, bez zbytečného shonu. 🎅 🎇