Židovský hřbitov Strážnice

Při návštěvě Strážnice se nám naskytla možnost prohlídky tamního židovského hřbitova. 

K synagoze a přilehlému hřbitovu se dostanete úzkou uličkou mezi domy, která vede z Bzenecké ulice. 

 

  

Židovské osídlení ve Strážnici se předpokládá od 13. století, první doložená písemná zmínka je z roku 1447. Hřbitov byl založen v polovině 17. století, tzn. po třicetileté válce. Písemné zprávy uvádějí, že majitel strážnického panství hrabě Magnis, který přišel k majetku díky konfiskacím původního majitele panství Jetřicha z Žerotína, daroval v polovině 17. století Židům k založení nového hřbitova kus pozemku u židovské čtvrti. Na nový hřbitov byly přeneseny i starší náhrobky z původního hřbitova v zástavbě strážnického Starého města. Klikněte: Zvukový průvodce

Celková výměra současného hřbitova dosahuje rozlohy 5093 m². Původně se vcházelo průchodem v hrobnickém domě, kde ještě dnes je na stěnách zbytek kovové pokladničky na dary. Dnes návštěvník vstupuje dřevěnou bránou, která byla postavena až v 80. letech 20. století. Vstupné se tam neplatí, do synagogy ano. Po roce 1945 byl hřbitov osázen stromy. 

Při procházení hřbitova si můžete prohlédnout různé typy náhrobků. V r. 2007 Federace židovských obcí začala s obnovou tohoto hřbitova. Nejdříve byla opravena hřbitovní zeď a pak bylo nutné postavit povalené náhrobky, protože ležícím kamenům nedělá dobře vlhkost, ale když jsou postavené, vítr je vysušuje. Byl očištěn povrch náhrobků od mechů a řas, které udržují vlhkost a vypouštějí kyseliny, kterými kámen narušují. Některé náhrobky  jsou nyní na vrchní části osazeny ochranným plechem. Náhrobky byly uspořádány do třiceti pěti nepravidelných řad ve směru severovýchod-jihozápad. Odhaduje se, že na hřbitově je asi 1500 hrobů, nejstarší pochází z roku 1647. Poslední pohřeb na strážnickém židovském hřbitově proběhl v roce 1959.  

Pro fungování židovské obce je důležitý rabín. Tento pojem znamená „učitel“, původní význam slova rav je „mistr“ nebo „pán“. Nejznámějším je asi Rabbi Löw (Maharal) díky známému příběhu o Golemovi, kdy stvořil člověka z hlíny. Pověst o Golemovi však vznikla až v 19. století, dlouho po Maharalově smrti. Na židovských hřbitovech jsou nejvýznamnější rabínské hroby, na jejichž náhrobcích jsou zobrazeny žehnající ruce. Ty se ve Strážnici nacházejí hned vedle východní strany synagogy. Je zde pohřben i rabín Aron ben Benjamin ha-Levi (+1686). 

Starší náhrobky byly z pískovce a texty na náhrobcích byly do poloviny 19. století vytesány pouze v hebrejštině. Později byly texty dvojjazyčné nejprve hebrejsko-německé, později i hebrejsko-české. Pokládání kamínků na hroby je zvyk z dob odchodu Židů z egyptského zajetí. Když pak putovali pouští, na hroby vršili kameny, aby zvířata těla nevyhrabala. 

Na náhrobcích najdeme také jména rodin, které jsou příbuzensky spojeny s významnými osobnostmi. Např. náhrobky se jménem Popper ukazují, že tato významná a rozvětvená podnikatelská rodina působila kromě Vídně, Prahy a dalších měst také ve Strážnici. Spisovatel Ota Pavel se narodil jako Otto Popper a do této široké rodiny patří také jeden z největších myslitelů 20. století sir Karel Raimund Popper (nar. 1902 ve Vídni).

 

Strážnická synagoga byla r. 1870 upravena stavitelem Leopoldem Slovákem. Původní předsálí se schodištěm na půdu ženského oddělení bylo zbořeno a  byl sjednocen styl obou vchodů pro muže a ženy.

 Dne 22. 6. 1941 byla synagoga zdemolována příslušníky oddílů SA. Byl přitom zabit i představený náboženské obce Hermann Felix, když odmítl vydat Němcům klíče. Po válce byla synagoga využívána jako sklad. V roce 1991 byla navrácena Brněnské židovské obci.

 

 

V severní části hřbitova jsou dětské hroby. 

Zdroj: Městské muzeum Strážnice