Bývá zvykem připomenout výročí svého blogu. Já to udělám dnes, 3. prosince 2020 vyšlo první číslo mého blogu. V době nejen předvánoční, navíc covidové, také po zrušení blog.cz, které rozvířilo blogerský svět. Výročí dává prostor k zamyšlení i zavzpomínání. Nikdo mi tehdy s blogem nepomáhal a s obsahem článků - to už vůbec ne, tak je tomu doposud. První příspěvek byl o paní Marii Rottrové Lady soul. Již v prvním článku jsem dala najevo, že se hlásím k "našemu kraji". 👍
Každý máme představy o svém blogu a ve "dvoustovce jedné rubriky" jsem nastínila, jaké rubriky chci v blogu mít. Blogy o nás - autorech čtenářům dost napoví a nemusíme o sobě příliš psát, stejně si udělají svoji představu. 😉 Kdyby někdo dal blogerům téma ke zpracování, každý to pojme jinak - po svém. Někdo to nafotí, jiná to ušije a jsou takové, které by k tomu použily konkrétní knihu. Jak se znám, téma bych pojala zevrubně a okomentovala, protože psané či mluvené slovo tady má své místo. Čtyři roky na blogu dá možnost i k sebepoznání. Po čtyřech letech se z příspěvků dá poznat, jestli netvoříme proto, aby blog "běžel", ale máme schopnost druhým co nabídnout. Na to si čtenář musí odpovědět. Ráda tvořím články na různá témata, nejlépe cestovatelsko-historicko-geografická a je-li je tam aspoň špetka geologie, to se vyžívám. Střídání témat mi vlastně vyhovuje.
Tento blog je můj první, neměla jsem čas se tomu věnovat. Měli jsme s partnerem soukromý blog jako dokumentaci navštívených míst. Náš "blog" nebyl veřejný, tak ho nepočítám.
Když řeknu "čtyři" - co mě napadne? Roční období jsou čtyři, také jsou čtyři světové strany, a většina stolů má čtyři nohy, hlavně ten jídelní, u kterého zasedne rodina. Prostě "čtverka" je stabilita. Jen ta školní "hezká čtyřka" v oblibě není. 😀
Čtyři roky nejsou mnoho, ale v životě přece jen dost. Přesně tolik let trvá studium na střední škole. Doba, kdy student složí maturitu, takže z tohoto pohledu to zase tak málo není. Za tu dobu vznikl počet příspěvků, které někdo má třeba za dvojnásobnou dobu. Někdo má blog monotématický, to bych jich musela mít aspoň pět, protože moje zájmy jsou široké. Mám ráda citáty Karla Čapka, protože jsou mi blízké a ne proto, že se říká, že byl moudrý. Pro mne je důležité mít vlastní názor. Sympatický je mi tento Čapkův citát: "Člověk by měl o všem vědět něco a o něčem všechno."
Návštěvnickou skupinu tvoří ženy, proto jsem k výročí připravila příspěvek, určený právě jim. Móda k ženám vždy patřila. Myslím, že už v pravěku byly šoumenky, které si předtím, než vyšly z jeskyně, i tu kožešinu schválně nasadily jinak a tělo potřely hlinkou, aby upoutaly. 😺 Před 130 lety vyšlo první číslo tohoto kalendáře a můj blog vznikl přesně před čtyřmi lety. Mám co dohánět. 👍
Všem, kteří můj blog navštíví, upřímně děkuji, přeji nám všem hlavně dobré zdraví, pohodu a klid. Ať se vám na blogu líbí! 🌹🍀🌹
___________________
19. století se chýlilo k závěru a lidé věřili, že to nové, dvacáté století bude lepší a všichni se budou mít hlavně dobře a užívat si. Proto v Praze začal 2x měsíčně vycházet tento módní časopis ve spolupráci Al. Hynka a tiskem Jos. Vilímka:
Vpravo: Dvě toiletty do plesu. Dolejší okraj modré zdobí se ryšem z hedvábné látky, aneb z listů květin. Život spojuje se vzadu háčky, obléká na sukni a je zcela přiléhající. Druhá toiletta dosahuje pouze ke kotníkům, zdobí se při okraji širokým pruhem kožešiny. (Přesná citace)
Ten "dopis" jsem zkrátila, byl ještě na celou další stranu. Vyšel v novém časopise a myslíte si, že mladé dívky na venkově žily v podmínkách, aby řešily, jaké nosit "toiletty", účesy a chodily na plesy? Určitě bylo podstatné, v jaké společenské vrstvě člověk žil. Ten, kdo dopis vytvořil, chtěl navodit dojem, že vše je prozářené a bezstarostné. Možná ty chudé se k časopisu nedostaly. Naštěstí pro ně, asi by byly z toho smutné... Podotýkám, že časopis vyšel 1. ledna 1895.
Moje babička byla ročník 1898, její sestry 1892 a 1896. Musím uvést, že maminka jim zemřela na začátku nového století (babičce byly čtyři) a tatínek (můj pradědeček) zahynul na Dole Trojice r. 1911. Dívky dospívaly jako sirotci v prvních letech 1. světové války, až mnohem později jsem pochopila, proč měly k sobě tak blízko. Myslím, že tehdy netušily, že je nějaké divadelní kukátko.
Vlevo kostým Norvéžanky, vpravo kostým Fialka. Šaty spojí se vzadu háčky k přisazenému pásku a zdobí po délce našitými pruty fialek, které kryjí zároveň spojení háčků. K dolejšímu okraji sukně přišije se široká guirlanda fialek, jednotlivá kvítka pak kolem výstřihu života a na dolejší část rukavic.
Jak na vás tato móda stará 130 let působila? Můj postřeh je takový, že v tomto úvodním čísle jsou samé toiletty, oblečení na ples nebo na maškarní, ale chybí mi tady běžné oděvy vycházkové, prostě pro všední den.
Hani zdravím a srdečně blahopřeji ke 4. výročí blogu a přeji mnoho nápadů a hezkých článků do dalších let. Tvůj blog je trochu jako encyklopedie, kde stačí zadat téma a článek si to většinou najde, hlavně co se týká historie. Přeji Ti tedy šťastné vykročení do dalších blogových let a těším se na další zajímavé články. Ještě dodám, že ta stará móda se mi moc líbila. Jen si neumím představit chůzi v dlouhé sukni zasněženou krajinou...nebo zdolávat turistické cesty plné schodů, jaké jsem absolvovala minulý týden. I když kalhotová móda pro ženy v té době už také začínala. Přeji Ti krásný den.
OdpovědětVymazatHanko, gratuluji k výročí blogu a přeji hodně dalších spokojených návštěvníků. Z tvých příspěvků je vidět, že tomu věnuješ opravdu hodně času a my čtenáři se rádi poučíme. Zdravím, pá 😀
OdpovědětVymazatAhoj Hani i já gratuluju k výročí Tvého blogu ! Přeju Ti, ať blogování stále baví a přináší Ti radost. Lenka
OdpovědětVymazatHani, i já gratuluji k blogerským narozeninám!
OdpovědětVymazatMám tvé příspěvky ráda, často se k nim vracím ještě jednou, abych vše mohla v klidu přečíst.
Módní historický exkurz se mi líbí moc.
Přeji hezké adventní dny, Helena
Hani,také gratuluji k výročí blogu.Já bloguji o hodně déle asi co jsem v důchodě tj.16 let.I když za tu dobu jsem několikrát začínala znovu z důvodů rušení stránek a tak už takové nadšení z blogování nesdílím.Bohužel můj třes se horší a tak mi dává vše více a více práce.Jsem připravená,že budu muset i hodně omezit.Móda mě vždy hodně zajímala už jako malou.Babička byla švadlena a měla všude hodně módních časopisů a ty mě bavily.Měj hezké dny
OdpovědětVymazatHanko, máš obdivuhodný a hodnotný blog, najde se u tebe spousta zajímavostí a přeji ti při příležitosti výročí, ať tě práce na něm stále baví, témata nedocházejí a ty sama jsi spokojená a zdravá. My, návštěvnice, se k tobě budeme rády vracet Jiřina z N.
OdpovědětVymazatHanko, především velká gratulace k výročí Tvého blogu♥ Je to blog velmi poučný, ráda sem chodím a doplňuji znalosti, čerpám nové poznatky a srovnávám s těmi svými. Na co bych málem zapomněla, šířím i osvětu Tvého blogu, neboť mnohdy zazní otázka odkud to víš ? Z kaleidoskopu a kdy jej vysílají na ČT1 nebo ČT2, ne, ne na blogu u Hanky ☺☺ ☺Co se týká módy, naše prababičky a babičky určitě zíraly a snily o těch krásných šatech pokud se dostaly k časopisu. Pamatuji si Vlastu, kterou odebírala maminka a kochaly se s babičkou. Nicméně ta dřívější móda z Paříže byla krásná, ale nepraktická. No jo, doma byla většinou tehdy služka a ta ty lemy dle potřeby pročváchla ☺
OdpovědětVymazatHanko, gratuluji k výročí tvého blogu a přeju ti, ať tě baví psát krásné, poučné a zábavné příspěvky. Naše řady řídnou, ale silné jádro zůstane. Ráda se zastavím s kávou u tvého blogu. Zdraví Večernice.
OdpovědětVymazat