Tisíc kvetoucích drahokamů, to je nářez

Příspěvek je pokračováním Květnové procházky rozkvetlým arboretem.

V Arboretu v Novém Dvoře můžeme zhlédnout dendrologickou sbírku Dřeviny pěti světadílů. Roste zde na 7 000 druhů rostlin, dřevin a bylin, různých kultivarů a zahradních odrůd. Ofotila jsem plánek arboreta pro Jaro, chce to více času, ale i tak na malé ploše v jedné vesnici máte kus světa.  Člověk se tu hodně poučí, protože zeměpis nejsou jen mapy, města a těžba surovin, tady můžete vidět rostliny vřesovišť, rašelinišť, písečných dun pobřeží Baltu, himálajské rostliny, sbírky dřevin z Číny, Dálného východu a Japonska a sbírky dřevin a bylin z východního a západního pobřeží a středozápadu severní Ameriky.

Arboretum proslavila velká sbírka rodu Rhododendron, která patří k nejbohatším sbírkám v ČR. K vidění jsou zástupci obřích "mamutích stromů" sekvojí, borovice osinaté z Arizony, přesahující ve své domovině stáří 4000 let.

Zaujaly mě vistárie, které pocházejí z Asie a Ameriky, existuje jich asi deset druhů. Druh Wisteria floribunda pochází z Japonska, kde je rozšířen na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú, kde roste na okraji lesů a podél koryt horských potoků a říček. Kvete v květnu až červnu, hrozny květů postupně nakvétají. Plodem je suchý lusk 10-15 cm dlouhý. Odolá mrazu -20 až -23°C. 

Latinské jméno Wisteria rostlina dostala v r. 1818 podle Caspara Wistara, prof. anatomie na Pensylvánské univerzitě. Také české pojmenování této dřevité liány bylo jiné, původně se jí říkalo "omedulka".  

  Pokud ji chcete pěstovat na zahradě, jistě jí dáte vhodné podmínky. Pamatujte, že jde o rychle rostoucí dřevinu, která může brzy dosáhnout výšky až 15 metrů a má snahu roztahovat se do stran. Vistárie je popínavá rostlina, v květu a po dešti je hodně těžká, opora by proto měla být pevná a silná. 😎 Může vám pak třeba strhnout okapy. 😲

 

  

Ve skleníku si návštěvník může prohlédnout "knihu", z níž jsou tyto fotografie i některé informace. Pak se rád podívá i na černý altán. Překvapily mě výběhy pro koně, které tu v minulosti byly, ale souvisí to s majitelem p. Riedelem, který byl  vyhlášeným chovatelem koní a uznávaným odborníkem. 

 

 

Broukoviště a relaxační chodník. 

 

 

Fotergila větší neboli kuska

Latinsky Fothergilla major - říká se jí také horská olše vlašnicová. Do Evropy byla poprvé přivezena kolem roku 1780. Rod zahrnuje jen dva druhy, oba se vyskytují na jihovýchodě USA. Fosílie náležející k rodu fotergila jsou známy již ze starších třetihor, z období eocénu. Rostla tedy už před 50 milióny lety a její květy vypadají jako kartáček na láhve. Tato rostlina je pojmenována po anglickém lékaři a sběrateli rostlin Johnu Fothergillovi (1712-1780). Je výborně mrazuvzdorná do cca -27°C.

_____________________________________________

Po předchozích generacích botaniků a zahradníků zůstal novodvorském arboretu poklad, který se nazývá pěnišníky. Jejich sbírka rododendronů patří k největším v ČR a zahrnuje asi tisíc druhů pocházejících z oblastí od tropických deštných lesů až po subpolární vegetaci tundry vesměs severní polokoule - Asie a Severní Amerika. Ačkoliv všechny pěnišníky patří do jednoho rodu, v zahradnické praxi se rozdělují na dvě základní skupiny. Stálezelené druhy se nazývají rododendrony a opadavé druhy jsou azalky. 

 

 

Joseph Pitton Tournefort (1656–1708), francouzský botanik jenž popsal všechny (tehdy známé) pěnišníky. Jsou pozůstatkem flóry třetihor, třetihorním reliktem. V tomto období zasahoval i do Evropy areál teplomilných druhů.

Zajímavý je vznik českého názvosloví rodu Rhododendron. Bratří Preslové, tvůrci českého názvosloví přírodnin, se inspirovali v příbuzných jazycích. Na Sibiři roste druh rododendronu, jehož části obsahují alkaloidy, způsobující otravu připomínající opilost. Pro tento druh existuje v ruštině název "pijanišník" - od slova "pijanyj" = opilý. Jeho počeštěním vzniklo slovo pěnišník. Toto pojmenování se příliš neujalo a mezi lidmi se spíše používá botanický název rododendron. 

Pěnišníkům se nejlépe daří na polostinných chladných místech s vlhkým vzduchem, kde jsou chráněny před větrem. V arboretu najdeme několik desítek botanických druhů i různých kříženců. Většina z nich vykvétá podle počasí postupně od poloviny dubna do konce května. 

Některé druhy jsou jedovaté pro obsah herbivorů – škodí dobytku i volně žijícím zvířatům. Tyto rododendrony obsahují andromedotoxin, je obsažen nejen v listech, ale také v nektaru a pylu, med získaný z nektaru rododendronu má halucinogenní účinky a je označován jako šílený med .

 

 

 

 

 ... a zazvonil zvonec, procházky je konec. 😸 Věřím, že alespoň některé keře se vám líbily. Přeji pohodový červen.

 

Jsou zprávy že rostlina má účinky proti horečce, potopudné, močopudné, omamné a hepatoprotektivní účinky proti nemocem, pravděpodobně je to účinek antioxidantů. Pěnišníky obsahují flavonoidy, saponiny a fenolové sloučeniny. Xiong et al. zjistili, že kořen rostliny schopen regulovat funkce ledvin, snižuje aktivitu NF-κB. Tinktura se používala k léčení revmatismu, výtažek z Rododendron caucasicum se užívá proti otravě rtutí. Některé druhy mají mírně povzbuzující účinek. 

V rumunských Karpatech z květů chráněného R. kotschyi se dělaly dva druhy osvěžujících nápojů. (Wikipedie)