Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 12. srpna 2025

V Bílých Karpatech na konci světa

Ještě před 100 lety to byl jeden z nejzapadlejších koutů ČR, ale hlavně chudý kraj, odkud odcházeli lidé do Ameriky za prací. Dnes sem přijíždějí návštěvníci, mezi které jsme se zařadili i my, protože jsme tuto oblast navštívili o dovolené. Týden jsme strávili v Bílých Karpatech.
 
Dnešní příspěvek je úvodem k sérii několika článků z tohoto pobytu. Je to oblast vzdálená od turistických center, ráj pro ty, co nemají rádi "davy" 😊, i když já se lidem nevyhýbám. 
Karpaty představují plošně největší horské pásmo v Evropě. Mapy a obrázky rozklikněte

  
Jednoduchá mapka připomene, jak je povrch ČR rozdělen:

 
Pohoří jsou z geologického hlediska vyvrásněna, zde je název vrásnění: 
 
 Pokud vás zajímá konkrétní oblast, ve které žijete, najděte to na mapě:

 
My jsme se pohybovali v CHKO Bílé Karpaty = jedna ze šesti přírodních rezervací UNESCO v ČR, konkrétně v této části BK:

     Znak chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty

Výřez z mapy ukazuje přesné vymezení této oblasti:

 
Spolu s Moravskoslezskými Beskydami a Javorníky patří BK k pohraničním pohořím oddělujícím Česko od Slovenska. Jsou to trochu zapomenuté hory. Leží až na samém východě České Republiky. Nikdy to nebyl bohatý a úrodný kraj, prý tu žily bohyně a čarodějky, lapkové i černokněžníci. Možná jste četli knihu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně o ženách, které uměly léčit, vyznaly se v bylinách, znaly anatomii člověka. Překvapilo mě, že román vyšel ve 12 jazycích, mj. v arabštině. ... Možná jste slyšeli o orchidejových loukách, CHKO má ve znaku střevíčník pantoflíček. Je to krajina, kde nepotkáte moc lidí.
 
V námi navštívené oblasti teče Radějovka, říčka pramenící na úbočí kopce Kobyla. Délka toku je něco přes 16 km, ale díky napojení Baťova kanálu je splavná pro malá plavidla až k jezu Rohatec, poblíž něho ústí do Moravy. 
Z turistického hlediska je zajímavé, že po 3,5 kilometrech od pramene protéká rybníkem Kejda o rozloze 1,5 ha. Tady je sice zákaz koupání, ale můžete si tu zarybařit. Prodávají se tu povolenky k lovu: kapr, amur, lín, candát, sumec, tolstolobik, pstruh a jelec. Pohled na rybník Kejda:
 
Po dalších asi 1,5 km po toku Radějovky následuje vodní nádrž Lučina, která slouží jako přírodní koupaliště. Je to asi 8 km od Strážnice, ale v katastru obce Tvarožná Lhota. Zatopená plocha je asi 2 ha, na fotkách je vidět, že kolem jsou lesy, které toto zajímavé místo skrývají. V blízkosti se nacházejí rekreační objekty, i velký hotel, chatové osady a pro zájemce pumptrack přímo pod hrází přehrady. Nechci fotit lidi, k focení jsem využila i "horší" počasí. ☺

Přehrada ve tvaru trojúhelníka má dva břehy betonové, jeden je přírodní pod lesem s pozvolným vstupem do vody. V betonové části jsou pro vstup do vody schody. Pláže jsou travnaté, na vtoku je štěrková malá pláž se skluzavkou, u hráze je můstek na skákání do vody. V sousedství vodní nádrže nabízí ubytování Autokemp Lučina a jsou tam i jiné rekreační objekty. V letní sezóně zde jsou stánky s občerstvením, kde to berou s humorem.

 

Lučin je u nás několik, tady jsem byla poprvé. Je zajímavé číst o vzniku této rekreační oblasti, která byla plánována už v r. 1938, kdy se v okolí začaly stavět chaty. Kvůli válce stavba hráze začala koncem roku 1950. Původně tam totiž před dvěma staletími stával rybník. V roce 1953 došlo k velkým dešťům, které porušily hráz. Pak ji opravili, ale při odbahňování nádrže r. 1965 nastaly opět silné deště a přívalové vody protrhly hráz v délce 4m.

 

Je to pěkné a klidné místo. Žermanická přehrada na řece Lučině se taky měla jmenovat Lučina, ale tehdy už existovala tato malá nádrž toho jména na Radějovce. 🙇

 
Pro dnešek končíme pohledem do hotelového pokoje, který má i balkon, na kterém je možno posedět nebo na šňůře usušit mokré plavky nebo ručníky. Příště se vydáme do přírody. 👍
 

17 komentářů:

  1. Hezky strávená dovolená, včetně poskytnutých fotografií s výkladem. Ubytování jak ukazuješ, bylo výborné a nabízené občerstvení s velkou nabídkou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář, dovolená to byla zajímavá a "jiná", než na jaké jezdíme obvykle. Výklad k fotografiím se snažím vždy dávat, protože jinak to ztrácí smysl. Ubytování si tam najde každý podle svého vkusu nebo i "kapsy".

      Vymazat
  2. Hanko, udělala jsi mi radost. Na Kopanicích v obci Žítková jsme byli před pár lety s jednou blogerkou, která sice žije v Německu, ale má na Opavsku sestru a dověděla se o provázení po oblasti žítkovských bohyní a vzala mne a syna s sebou autem. Navštívili jsme i domek jedné bohyně a dostali od současné majitelky perníček. Navštívili jsme i bývalou školu, kde je v současnosti restaurace.https://marijakesfoto.blogspot.com/2020/11/bile-karpaty-kopanice-zitkova.html Byla s námi ještě jedna blogerka, která si pamatovala z dětství, jak ji tajně v noci dědeček vodíval z Hrozenkova do jedné chalupy k léčitelce, protože trpěla myslím astmatem. A Lučina u Tvarožné? Parádní koupání. Tam jsme zase zavítali při naší soukromé dovolené. Přímo v obci jsem zažila malý incident, když jsem chtěla fotiti kostel, do kterého mne sama od sebe pozvala jedna paní, která o kostel pečovala, postavila jsem se hodně blízko k jednomu domku, abych měla odstup a vyfotila kostel celý. Když jsme pokračovali v cestě, tak na mne vyjel jeden místní občan docela drsně, co jsem tam u těch dveří děla a nevěřil mi, že nejsme podomní prodejci šmejdi. Prý tam bydlí stará paní a my ji ohrožujeme. Ukazovala jsem ve foťáku, co jsem fotila a jaké máme plány, že jdeme k přehradě se koupat. Staršího pána pak zarazil mladý muž. Já jsem ještě dodala, že šmejdi nechodí pěšky ve zpocených tričkách s batohem na zádech. https://marijakesfoto.blogspot.com/2020/09/tvarozna-lhota-prehrada-lucina.html
    Ano nejsou tam na turisty moc zvyklí. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, moc děkuji, Ty jsi mi udělala radost svým komentářem - píšeš opravdu k věci, vkládáš své konkrétní zkušenosti i zážitky. Už jsem se podívala na odkaz u Lučiny - jak tam máš fotku u občerstvení, tohle je ta Hospůdka pod majákem, kterou mám v textu. Využila jsi možnosti, že ty uvedené blogerky vás do těch míst vzaly a nemusela jsi program vymýšlet.
      Mám v Tvarožné Lhotě bývalou kolegyni, která tady u nás vystudovala, založila rodinu, ale pak se rozvedla a odešla do rodného kraje do domku rodičů. Je to už dost dlouho, nemám na ni kontakt a vlastně nevím, kde tam bydlí, i příjmení může mít už jiné.
      Na jednu stranu ty domorodce chápu, taky by se nám možná nelíbilo, to je daň těch míst známých a malebných. Připravuji další články z této oblasti, ale já nepopisuji strávený den, vybírám místa a o těch píši.
      Přeji Ti povedené srpnové dny, Maruško. 😊

      Vymazat
  3. Hani, vybrali jste moc krásné místo na dovolenou. V Bílých Karpatech jsem byli dvakrát, jednou pracovně a pak i na dovolené. Po Vítkově jsem chodila sama s Aaronem, úžasné místo, silné genius loci je cítit na každém kroku a ty výhledy... Poprvé to bylo za prvního sněhu a pak v květnu, když kvetly louky. Opravdu nádhera!
    Děkuji za připomenutí a moc se těším na pokračování! Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bílé Karpaty jsou zkrátka jiné, takových míst u nás není mnoho. Jen to "po Vítkově" Ti asi upravil telefon, tam snad žádný Vítkov není, ale Žítková, to pak chápu. 😊
      Další články budou brzy následovat. Přeji pěknou středu, Helenko.

      Vymazat
  4. Název Karpaty je pro mě hodně tajemný díky Draculovi.Když jsme jeli autem do Bulharska navštívili jsme v Rumunsku Karpaty.Úžasné.U nás v Karpatech jsem nebyla a tak se ráda podívám.Ukázala jsi nám moc hezkou oblast a těším se na pokračování.Hani,hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, mám radost, že o Karpatech máš konkrétní představu, ale takové zeměpisné znalosti moc lidí nemá (vím ze zkušenosti). Rumunské Karpaty mají jistě také své tajemné, já se budu v dalších článcích věnovat těm našim - Bílým a věřím, že Tě to také zaujme.
      Děkuji za komentář k věci a přeji vám povedené výlety. 😊

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Zajímavý článek. Část Bílých Karpat zasahuje na Slovensko. Jako dítě jsem tak byla s rodiči u příbuzných v obci Velké Uherce a ty hory a skály byly krásné. Trochu se mi vybavily vzpomínky i když už je to strašně dávno. Spíše si vzpomínám, na velký bílý lom přes cestu od tety a také, že jsme tam na malém políčku sbírali mandelinku bramborovou, kterou jsem do té doby neznala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, těší mě, že je to "zajímavý" článek. Taková pohraniční pohoří zasahují do dvou států, to je jasné a vzpomínky má každý ty své.

      Vymazat
  7. Do Bílých Karpat jezdíme často na otočku, na Lučině jsme byli naposledy myslím v červnu. Lidí sice méně, ale jsou místa, kde je skoro hlava na hlavě 😁
    Krásné letní dny ☀️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vítám Tě na blogu, Ilono. Nevím, odkud jsi, když do BK jezdíte na otočku, od nás by to teoreticky také šlo, ale pak by na výlety či zážitky zbylo málo času. A jistě, hlava na hlavě je třeba na hodech, které se tam v každé vesnici konají. 😊
      Také přeji krásné letní dny.

      Vymazat
  8. Dívala jsem se na výřez z mapy, kde je vyznačená ta oblast. No, není to pro mě úplně neznámý kraj... například Brumov-Bylnice nebo Bojkovice, tam to znám. Zmíněnou knížku jsem četla, i když na čtení to bylo poměrně složité. Jsem zvědavá, co všechno jste navštívili a co z toho budu znát :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za zájem, Lili, uvedená místa jsou trochu severněji, ale brzy uvidíš, o čem budu psát, je tam hodně pozoruhodných míst. Kniha není pro můj článek nějak "podstatná", chtěla jsem jen lidem přiblížit tento kraj. Co se týče četby, k některým knihám musí člověk dozrát. Mně se to konkrétně stalo u Klostermanna, jeho knihy jsem kdysi odkládala, nudily mě, až po letech jsem jim přišla na chuť. 😊
      Ať se daří!

      Vymazat
  9. Hanko Bílé Karpaty mám spojené s Kateřinou Tučkovou
    Určitě krásný a zajímavý kout naší země.👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Marti, já jsem právě proto v textu tu knihu uvedla, aby si prostřednictvím spisovatelky čtenáři vybavili ten kout naší země. 😊

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 248. schůzka: Bezkráloví

Dostáváme se v našem toulání na začátek bezkráloví. Trvalo 14 let. Těsně před ním – bylo to po bitvě u Lipan – si trůn Českého království ...