Od Štědrého dne do Štěpána

Dnes nastíníme ovzduší doby před 155 lety, v jakém lidé slavili Vánoce. Žili většinou skromně a mnozí si svátky možná užili lépe než my. Pokud se současná doba jeví jako neklidná, pak ve sledovaném roce 1870 se to mlelo. 

Probíhala válka prusko-francouzská a nikdo netušil, že za 44 let je čeká 1. světová válka, která jejich rodinami pořádně zatřese. Nebyla televize ani rozhlas, lidé měli informace z novin.

V Rakousku-Uhersku vládl Fratišek Josef I., manžel Sissi, bylo mu tehdy krásných 40 let a čekalo ho ještě 46 let života. Tohle je 20 krejcarů z té doby: 

Jaký byl rok 1870?

Jules Verne vydává vědeckofantastickou knihu Dvacet tisíc mil pod mořem, která začíná zmínkou o mořském netvoru ohromných rozměrů, který napadá lodě. To je francouzské vydání:

Někteří naši umělci byli "mladí a krásní": Na první fotografii je Josef Václav Myslbek, sousoší sv. Václava na Václavském náměstí v Praze teprve vytvoří. Tehdy mu bylo 22 let.

Hudební skladatel Antonín Dvořák (dole) byl v angažmá v Prozatímním divadle a na fotografii měl 29 let. 

A protože tu je dost milovníků přírody, tak americký vědec Luther Burbank začal svou šlechtitelskou kariéru. Vypěstoval přes tisíc nových odrůd kulturních rostlin (švestky bez pecek, jablka bez jader, ostružiny bez ostnů nebo brambory odolné proti sněti).

 

V Itálii probíhalo hnutí za sjednocení. Italská vojska obsadila Řím a zanikl Papežský stát. 6. října 1870 se Řím stal hlavním městem sjednocené Itálie a králem byl Viktor Emanuel II. 

 

Nyní můžeme poznávat pověry a obyčeje na Valašsku kolem r. 1870. Rožnov pod Radhoštěm si v letošním roce připomíná sto let od založení skanzenu. 

Začneme stolem: Čerstvý chléb se pokládal na roh stolu, aby rodina měla po celý příští rok dostatek jídla. Do dalších rohů se pokládaly plodiny a produkty hospodářství pro dostatek všeho i v příštím roce. V jednom rohu nesměla chybět mince pro uchování bohatství. V dávných dobách byla číslu 9 přisuzovaná magická moc, proto se také na Štědrý den podávalo 9 chodů a každý člen rodiny měl alespoň ochutnat každý z nich. Předkové dávali na stůl chléb, věřili, že by se chléb mohl urazit, že není na štědrovečerním stole. Pak by mohl chybět i v novém roce.

 

Ve světnici nad stolem býval nůž zapíchnutý do trámu. Na noži byl krajíček chleba a krajíček vánočky. Podle lidové víry se zkoušelo, jestli úrodu v příštím roce nepostihne pohroma. Když nůž zrezivěl pod plátkem chleba, věřilo se, že se neurodí žito, když zrezivěl pod plátkem vánočky, věřilo se, že se neurodí pšenice. Věřící připravovali pečivo z bílé mouky (vánočky, chléb a koláče) jako symbol radosti z narození Ježíše Krista v Betlémě (Betlém byl považován za Dům chleba).

Fotky ze skanzenu:

 

Text se dá pro čtení zvětšit. Rozklikněte, pak dejte otevřít v novém panelu a zvětšíte:

 

Před svátky mají hospodyňky málo času, ale po Vánocích to není aktuální. Opatrujte se!