Fotografie zachycují počasí na druhý svátek vánoční 26. 12. Dříve se chodilo koledovat: Koleda, koleda Štěpáne..., podle tradice se věřilo, že z darů, které koledníci dostanou, se dal vyčíst osud. Byl to den pohybu, koled i návštěv. Svatý Štěpán je považován za ochránce koní. Konaly se tzv. štěpánské jízdy – slavnostní projížďky nebo
obřadní vyhánění koní, někde i jejich svěcení. Podle pohanských zvyklostí tento
den kdysi začínal rok a měnila se i služba čeledínů a děveček.
Odtud pochází pořekadlo „Na Štěpána není pána“.
Také jsme se rozpohybovali, cestou na návštěvu na vesnici vznikly dnešní snímky jako náhodné záběry. Mrazivý den dokáže i obyčejný lesík ozdobit.
Přání všem návštěvníkům blogu:
Nahlédla jsem do Nejnovějšího velkého gratulanta, který vyšel r. 1924, abychom viděli, v jakém stylu si k novému roku přáli naši předkové před sto lety. Rozklikněte si ke čtení:
Dědečku! Babičko!
Utíká to jako voda,
je zde opět nový rok,
čas nedá se zadržeti,
jeť jak bystré řeky tok.
Za tu dobu mnoho změní
v pozemském se životě,
proto pronášíme přání:
by Bůh ve své dobrotě
chránil Vaše drahé hlavy,
od každého svízele,
byste žili v samém zdraví
spokojeně, vesele.
Rajským ptákem slétej štěstí
do Vašeho domova,
ať Vás nebe Vašim vnukům
hodně dlouho zachová!
Milená matinko a tatínku!
Maminka má jest jak růže,
tatínek jak stromek mladý,
a já jejich jedináček
s nimi tvořím dohromady
rodinku tu spokojenou,
proto dnes k novému roku
spěchám přáti zplna srdce
s radostným výrazem v oku:
Byste na své žití pouti
měli vše, co život lidský
oblažuje, ozařuje
a mne mějte rádi vždycky!
Uběhlo sto let a když si to čtete, také vás napadne, že lidé byli k sobě uctivější?
