Milostné legendy: Napoleon a Walewská - 3. Šagrénová kůže

 

Pokračování dílů: 1. Diadém a 2. Perský šál 

V Balzacově románu (Honoré de Balzac, francouzský spisovatel) získá hrdina Raphael tajemný talisman. Na vydělané oslí kůži je nápis: "Přej si a tvá přání budou splněna. Ale přizpůsob je svému životu. Je zde. Při každém přání budu ubývat jako tvé dny." Magická slova jako by se dotýkala dalšího osudu císaře Napoleona a jeho lásky k hraběnce Walewské. 

Po uzavření smlouvy v Tylži (1807) se Bonaparte cítil na vrcholu svého životního i mocenského vzestupu. Porazil vyzývavé Prusko a uzavřel mír s carem Alexandrem. Nyní přijde na řadu Anglie, pokusí se rozrazit její blokádu. 

Na dalekém severu, na statku komořího Walewského, nastal stav chmurného příměří. Starý hrabě pochopil, že Napoleon nesplní naděje Polska v něj kladené. Byla oběť jeho choti marná? Jako polský šlechtic se choval k ženě i nadále galantně, ale roztržka na sebe nedala dlouho čekat. 

Marie trpí a zoufale čeká na jakoukoliv zprávu z Paříže. Rozjela by se ihned do kouzelného města nad Seinou a opakuje si v duchu vše, co jí při posledním setkání císař řekl. Podal mistrný psychologický rozbor polské šlechty, jímž zdůvodnil své váhání: polský šlechtic lehce vzplane, zahoří, ale za chvíli propadne chandře a melancholii. "Když moji vojáci žádají chleba, dostanou odpověď: není... Marie, jen prací všech lidí, kteří obývají tuto zemi, lze podepřít naději na samostatnost."

Napoleon nemá zatím na setkání s polskou krasavicí ani pomyšlení. Projevilo se to, co bylo napsáno na šagrénové kůži: "Při každém přání budu ubývat jako tvé dny." Císař se dosud cítí na vrcholu moci a boje o světovládu, snad ani netuší, že stojí na prahu katastrofy. Všichni monarchové Evropy se proti Napoleonovi spikli, neboť se cítili ohroženi. Císař navíc vyzývavě prohlásil: "Není daleko doba, kdy se Bonapartové stanou nejstarší evropskou dynastií." To bylo víc než vyhlášení války proti monarchistické Evropě. 

Otěže událostí postupně ztrácí Napoleon a ujímá se jich uhlazený a ženami rozmazlovaný dvořan, rakouský velvyslanec v Paříži a pozdější kancléř - Václav Kliment Metternich. Ačkoliv Rakousko chystalo válku, podařilo se mu korzického ďábla uchlácholit nabídkami na výhodný dynastický sňatek. Habsburský dvůr měl vždy k dispozici výběr nevěst ze své bohatě rozvětvené rodiny. 

Rozhodujícího vítězství nad Rakouskem dosáhl Napoleon v bitvě u Wagramu nedaleko Vídně. Pak slavil okázalé vítězství parádní přehlídkou v Schonbrunnu. Přitom se samolibým úsměvem otáčel zlatým prstenem, jenž ho posiloval a dával mu sílu po celou dobu válečného tažení. Bylo na něm zevnitř vyryto: "Přestaneš-li mne milovat, nezapomeň, že já tě miluji." A iniciály "M. W." Jak lehké jsou starosti a pocity vítězů! 

Marie mezitím truchlila v malém zámečku ve vsi Walewicích a vzpomínala na chvíle strávené s temperamentním Korsičanem. Napětí a hádky s manželem se stupňovaly. Kdo ji vysvobodí? Rozhodla se, že se vydá za hlasem svého srdce a připojila se k polskému vojsku, jež využilo zeslabení Rakouska a obsadilo Krakov. V té době otvíral Napoleonův sekretář Méneval růžová psaníčka z Krakova od hraběnky Walewské. Psala zoufale, zda může za císařem přijet do Vídně. Čtrnáct dní před rozhodující bitvou u Wagramu diktoval Napoleon svému důvěrníkovi tento list:

"Drahá Marie, nejsem spokojen s tím, žes provázela vojsko do Krakova, ale nemohu ti to zazlívat. O polských záležitostech se znovu rozhoduje a chápu neklid, jaký jsi prožívala. Snažil jsem se pro vás něco udělat, a to bylo lepší než všechny útěchy. Nemusíš mi děkovat. Miluji Tvou zemi a náležitě oceňuji zásluhy mnoha Tvých rodáků. Aby skončila válka, nutno učinit víc než jen obsadit Vídeň. Až vše skončí, zařídím to tak, abych se k tobě přiblížil, má milovaná, protože bych Tě už velice rád viděl. Pokud k tomu dojde v Schonbrunnu, budeme se spolu radovat z procházek v krásném parku a zapomeneme na nedobré okamžiky. Měj trpělivost a nepřestávej důvěřovat. N. " 

  

Z filmu z r. 1937

Útěchu a naději hledala nešťastná polská hraběnka v setkání s milencem. Francouzský císař Napoleon Bonaparte se cítil polichocen. Netušil, že z šagrénové kůže, do níž je každému člověku vepsán počet jeho splněných přání, zbývá už jen nepatrný proužek. 

Zdroj: Radko Pytlík