Dnes se vydáme na Novojičínsko do Poodří. Od 14. století v údolní nivě řeky Odry leží zemědělská vesnice Bartošovice, dnes je tam Chráněná krajinná oblast. Obec byla pojmenována podle lokátora Bartoše, který byl pověřen založením vsi - vyklučit les, získat osadníky, vyměřit pole a parcely. U Odry se pásl dobytek, koně a ovce.
Během dlouhé třicetileté války nastal značný úbytek obyvatelstva. Noví němečtí osadníci obec pojmenovali Partschendorf.
Od 17. století tu bylo rozšířeno plemeno kravařského skotu. Chov a prodej hovězího dobytka Bartošovice proslavil, staly se zámožnou
zemědělskou obcí. V roce 1930 provozoval v obci mlékárnu švýcarský
mlékař Zürcher, v podnikání mu tehdy pomohla železniční trať na Ostravu pro distribuci výrobků. Pro provoz mlékárny a zajištění stabilního zdroje vody muselo být v obci kompletně přeloženo koryto místního potoka. Co by na to asi dnes říkali ochránci přírody? 😉
Znak obce vychází ze zasvěcení kostela sv. Petru (klíč) a sv. Pavlu (meč), patronům obce.
Obcí protéká Bartošovický potok, letos je v něm málo vody.
Zámek připomíná dávné majitele panství. Původní gotická tvrz renesanční přestavbou za majitelů Jana Taafeho a jeho manželky Marie Brigity získala podobu dvoupatrové čtyřkřídlé budovy.
Po předčasném skonu hraběte Taafeho byl zámek r. 1768 ovdovělé hraběnce prodán. Jejím druhým manželem se stává botanik a zoolog Josef Emanuel Canal a Bartošovice jsou od té doby spojovány s přírodou.
V současné době obec zámek opravuje. Jsou tam výstavní expozice a dokonce i penzion.
Zajímavější jsou osobní příběhy majitelů. Majitelkou bartošovického zámku se roku 1786 stala Josefina Malabaila de Canale, která se tu roku 1770 narodila. Ve dvaceti letech se provdala za Jana Nepomuka Pachtu z Rájova, s nímž měla syna Karla. Pachtové měli několik paláců v Praze. Jenže manželské štěstí se neměří počtem paláců, proto Josefína se synem od manžela odešla a žila na zámku v Bartošovicích.
Vychovatelem Karla se stal Josef Georg Meinert - profesor estetiky, dějin a umění na Pražské univerzitě. Mezi Meinertem a Josefínou vznikl hluboký vztah, ze kterého se narodily dvě děti - Hugo a Fanny.
Příběh lásky Josefa Jiřího Meinerta a jeho životní družky hraběnky Josefíny Pachtové dodnes připomíná památný strom - bartošovický platan. Dnes se mu říká Josefínin platan. Meinert ho nechal dovézt z Anglie a vysadit v zámecké zahradě jako výraz věrné lásky. Platan javorolistý dorostl do úctyhodných rozměrů a nyní patří k nejmohutnějším a nejstarším stromům u nás - s obvodem kmene 842 cm a výškou 36 m je nejmohutnějším a nejstarším evidovaným platanem v ČR.
Pro zemřelou Josefínu Meinert nechal u kostela postavit hrobku - kopii knížecí hrobky ve Výmaru. Do hrobky byl později uložen on i jejich syn.
Platan javorolistý španělský (Platanus acerifolia hispanica hybrida) má odlupující se borku. Druh dřeviny vznikl v 17. století zkřížením platanu
východního a platanu amerického, pravděpodobně v Evropě.
Bartošovice jsou od r. 1983 známy záchrannou stanicí pro živočichy. Pomáhají poraněným volně žijícím zvířatům, osiřelým mláďatům, v rámci záchranných programů pomáhají některým kriticky ohroženým druhům (sova pálená, sýček obecný, orel skalní). Od roku 2006 se zapojili do záchrany a chovu ovcí plemene Valaška. Klikněte na odkaz ZDE.
V té pěkné budově byla původně fara. Od roku 1992 je celý objekt
"Stanicí pro záchranu živočichů" Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně. Pro návštěvníky je expozice záchranné stanice s názvem Dům přírody Poodří.
Zámecká naučná stezka vede kolem zámku k Bartošovické rybniční soustavě s rozlohou 120 hektarů. Rákosí se využívalo jako krytina, stelivo nebo k výrobě zboží. Rybníky jsou napájeny vodou z Odry, která tam tvoří četné meandry.
Hlavní chovnou rybou je kapr obecný (Cyprinus carpio), vedlejšími druhy jsou lín obecný (Tinca tinca), štika obecná (Esox lucius), sumec velký (Silurus glanis).
Koncem října se zde pořádají podzimní pooderské
rybářské slavnosti. V hospůdce U rybníka si můžete dát občerstvení.
Pstruh a kapří hranolky s ostrou omáčkou.
Vodu v rybníce je v letošním horkém létě nutno okysličit.
Kostel sv. Petra a Pavla v Bartošovicích byl přestavěn v roce 1583. Věž z r. 1692 je 35 m vysoká.
Žádné komentáře:
Okomentovat