Kartograf Jaromír Kaňok aneb kdo mě učil pracovat s mapou

Pravidelní návštěvníci vědí, že jsem na blogu otevřela rubriku "Turistika", kde je doporučována i práce s mapou. Mám tady i "Zeměpisné rozhledy". V dnešním příspěvku odhalím, kdo mě ovlivnil. Dnes se budeme bavit hlavně o mapách. 

Mapa ... znázornění zemského povrchu v určitém měřítku. Mimochodem má dlouhou historii, mapy vznikaly už ve starověku. A že nebyly přesné? Není divu a obdivuji ty tvůrce, kteří to vlastně vytvářeli "na koleně".
Někdo má mapy rád, někdo je nenávidí. Já jsem mapy "milovala" už od dětství. Co si pamatuji, vždy mě uchvacovaly a kolik času jsem trávila nad starým atlasem... (Mimochodem, ty staré mapy a atlasy byly mnohem lepší než ty současné). Byl to můj tatínek, který mě k mapám přivedl a po pravdě, byl z rodiny jediný, s kým stálo za to otevřít atlas a vyhledávat v něm. Mapy a vůbec zeměpis to bylo naše společné téma - otec a dcera. Tak možná jsem ten vztah zdědila po něm.
Není divu, že jsem si vybrala i tento studijní obor. Součástí byla i kartografie - zabývající se tvorbou a zpracováním map. Abyste však mohli mapy studovat, je třeba jim především rozumět a to není zvládnutelné za chvilku.
Tam jsem ho poznala. Že to byl odborník ve svém oboru se jaksi předpokládá, ale on byl fajn i jako člověk. Dovedl tuto problematiku podat odlehčeně a přitom z náročnosti neslevil. To dnes považuji za přínosné. Jak se říká - žádný kožený "ksicht".
Jsou lidé, kteří se v mapách vyznají a druzí, kterým to do hlavy nevtlučete. I takové jsem poznala. Pamatuji si na zkoušku, kdy základem byla mapa s vrstevnicemi: student si vzal kružítko, špendlík nebo nějaký hrot a dostal mapu s vytyčenou trasou (terén samozřejmě členitý), kterou musel procházet a komentovat - jestli stoupáme nebo klesáme, museli jsme si všímat rozdílu mezi vrstevnicemi, jestli je tam prudký svah a tím prudké stoupání nebo je pochod pozvolný. Podle vrstevnic jsme počítali nadmořskou výšku a vše komentovali. Znalost mapových značek byla samozřejmostí. Pokud to člověk zvládl, mohl jít ke zkoušce znalostí. Mě to bavilo a dalo by se říci, že mi to i šlo. Někteří šli na zkoušku kvůli mapě opakovaně. Dnes vím, že jedině tak se to dá dostat pod kůži.
Naším učitelem byl:

Doc. RNDr. Jaromír Kaňok, CSc.

Tak si ho pamatujeme. Dnes by oslavil 75. narozeniny. 

  

Bohužel, už musím psát v minulém čase. Dovolím si citovat zprávu z Katedry geoinformatiky UP v Olomouci:

Odešel kartograf a geograf Jaromír Kaňok

V brzkých ranních hodinách dne 18. října 2019 uzavřel svoji životní a profesní pouť  významný kartograf a geograf, autor desítek kartografických a hydrologických publikací, dlouholetý člen České geografické společnosti, čestný člen České kartografické společnosti a skvělý kamarád doc. RNDr. Jaromír Kaňok, CSc. S jeho jménem jsou spojeny roky výuky kartografie na ostravské a olomoucké univerzitě.

Jedna z mnohých publikací

Jaromír Kaňok se narodil 26. srpna 1946 ve Frýdku-Místku. Studium učitelství matematiky a zeměpisu absolvoval v roce 1969 na Pedagogické fakultě v Ostravě. V roce 1979 ještě vystudoval odbornou geografii se zaměřením na hydrologii na Přírodovědecké fakultě v Brně. Profesi učitele na základní škole se věnoval plných 15 let. V roce 1982 složil na MU Brno rigorózní zkoušku z fyzické geografie a kartografie. Od roku 1983 působil 23 let na Ostravské univerzitě, kde zajišťoval především výuku kartografie a geoinformatiky. Jako vedoucí katedry zde založil studium Kartografie a geoinformatiky. V roce 1992 obhájil na PřF MU kandidátskou disertační práci v oboru fyzická geografie. I když vyučoval kartografické a geoinformatické předměty, ve výzkumu se věnoval i fyzické geografii, zejména hydrologii. V roce 2002 úspěšně absolvoval na Masarykově univerzitě v Brně habilitační řízení ve fyzické geografii. Jeho další aktivity byly přerušeny vážnou nehodou, kdy ho srazilo auto na přechodu pro chodce.

V letech 2006 až 2013 pracoval na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a věnoval se pouze své milované kartografii. Soustředil se především na výuku a ke svým studentům byl vždy přísný. Věnoval se i propagačním a osvětovým aktivitám v kartografii, společně s prof. Voženílkem založil tradici každoročních Kartografických dnů Olomouc, pořádaných Katedrou geoinformatiky na PřF UP v Olomouci od roku 2007.

Od roku 1972 byl členem České geografické společnosti, osm let pracoval jako jednatel Severomoravské pobočky, 16 let byl revizorem Moravskoslezské pobočky ČGS, pět let byl vedoucím Sekce kartografie a geoinformatiky ČGS. Působil ve třech oborových radách doktorských studií a v redakčních radách časopisů Kartografické listy a Geoscape. V letech 1999-2010 byl dopisujícím členem ICA Commission on Theoretical Cartography. Deset let byl členem komise soutěže České kartografické společnosti Mapa roku. Je čestným členem České kartografické společnosti.

Pro Jaromíra byla typická intenzivní akademická práce a nadšení pro tematickou kartografii a hydrologii. Měl rád poklidný rodinný život s obětavou manželkou, třemi dcerami a milovanými vnoučaty. V Lubně, v srdci Moravskoslezských Beskyd, opravoval dlouhá léta domek po svých rodičích a věnoval se rozlehlé zahradě. Tam mu bylo nejlépe. Dlouhá vážná nemoc mu kazila spokojený a radostný život v drsném, ale krásném prostředí, kam se odstěhoval po téměř 50 letech z Karviné. Jeho neopakovatelný humor, neuvěřitelné historky a specifický pohled na svět nám bude moc chybět. Nikdy na něj nezapomeneme. (Konec citátu)

 

Myslím, že studenti budou vzpomínat také.