Nový škůdce vlašských ořechů se rychle šíří - pomozte vědcům

Máte v zahradě ořešák? Tak pozor: Výzkumný ústav rostlinné výroby prosí o pomoc: do studie se může zapojit kdokoli, kdo škody na ořešácích zaznamená. Stačí zaslat fotografie a na mapě zaznačit místo nálezu.

Vrtule ořechová u nás zdomácněla a patrně je pouze otázkou času, než osídlí zbytek vhodného území státu. Rychlost a směry šíření budou sledovány i v dalších letech. Pokud naleznete poškození ořechů vrtulí mimo oblast současného známého výskytu, prosíme zašlete údaje o lokalitě na email: holy@vurv.cz (GPS, případně foto larev a poškození) nebo vzorek několika napadených ořechů s larvami autorům tohoto příspěvku:
Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Mgr. Petr Heřman; Křivoklát

Poprvé jsem o tomto problému slyšela v pořadu Hobby magazín, kde posluchač líčil své problémy s ořechy. Dnes mám k tomu článek pro ty, kteří máte na zahradě ořešáky, případně můžete sdělit jiným pěstitelům. 

Na jižní Moravě řádí nový škůdce vlašských ořechů – vrtule ořechová. V Česku se poprvé objevila jen lokálně asi před čtyřmi lety. Teď se ale drobná moucha původem ze severní Ameriky šíří masivně. Její larvy vyžírají zelené plody vlašských ořechů a aktivní jsou hlavně v těchto dnech, kdy se líhnou. Žádný účinný postřik proti nim ale u nás zatím neexistuje.

Tak vypadají ořechy napadené vrtulí ořechovou 

Výskyt a šíření

Druh se k nám rozšířil ze sousedního Rakouska nebo Slovenska pravděpodobně po roce 2010 (přesný rok prvního výskytu není znám). V roce 2017 byly zjištěny larvy vrtule v oplodí vlašských ořechů v oblasti trojúhelníku vymezeného Znojmem, Brnem a Hodonínem, v roce 2018 se výskyt posunul směrem na severovýchod - severní hranici rozšíření tvoří dálnice D1 mezi Vyškovem a Kroměříží. Šíření od Znojma západně na Českomoravskou vrchovinu nebylo zjištěno, posun areálu západně byl zaznamenán pouze v oblasti Moravského Krumlova. Nelze vyloučit také výskyt severně od Brna (např. Kuřimsko), kde monitoring nebyl dosud prováděn.

Rychlost samovolného šíření může dosahovat až několik stovek kilometrů ročně, v našich podmínkách předpokládáme šíření především směrem na Olomouc a Ostravu, ale zřejmě je pouze otázkou několika let, než se druhu podaří překonat bariéru Českomoravské vrchoviny a proniknout do Čech. S přispěním člověka může proběhnout kolonizace rychleji (např. automobilovou dopravou). Rizikové jsou i napadené, nevyloupané ořechy či substráty z okolí napadených stromů, např. v květináčích s okrasnými květinami či sadbou (stromky ořešáků ze školek nepředstavují nebezpečí za předpokladu, že poblíž nejsou plodící ořešáky - zdroj larev).

Příznaky napadení vlašských ořechů 

Larvy vrtule ořechové vyžírají chodbičky do zdravé (zelené) části oplodí

Samice vrtule ořechové

Puparia vrtule mohou být vzácně i uvnitř ořechu vyklovaného ptáky

Larva vrtule krátce před kuklením

 

Potíž vzrostlých stromů

„Protože žádný přípravek v České republice momentálně není, použili jsme přípravek proti vrtuli třešňové ve dvojnásobné koncentraci. Problém je, že ořechy jsou obrovské a není jak je pořádně postříkat,“ popisuje pan Ladislav z Boleradic na Břeclavsku.
Zhruba čtyři metry vysoký a košatý ořešák má na své zahradě za domem.

„Ořech vůbec nepraskne, aby vypadl ven. Zůstane černý, sežraný červíkem,“ popisuje škodu, kterou vrtule páchá.

Aktivitu vrtule ořechové monitoruje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Její výskyt zatím inspektoři zaznamenali hlavně na jihu Moravy.

Co pomůže? Je třeba vydržet a nekácet ořešák ani při 100% napadení ořechů. Do několika let se napadení sníží. Nyní pouze preventivní ochrana – spálit nebo zakopat napadené ořechy.

„Napadené ořechy by se měly spálit nebo zakopat hluboko do země. K ošetření stromu proti vrtuli ořechové nejsou v České republice dosud povoleny žádné přípravky, což by se ale mohlo změnit. Aktuálně posuzujeme použitelnost dvou přípravků,“ dodává mluvčí Ústavu Ivana Kršková.

Chování vrtule ořechové sledují i vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Chtějí popsat způsob a šíření tohoto druhu na našem území a odhadnout tak i míru škodlivosti.

„Šest mililitrů na tři až deset litrů vody. Protože žádný přípravek v České republice momentálně není, tak jsme použili přípravek proti vrtuli třešňové s dvojnásobnou koncentrací."

Na zahrádkách, kde je ošetření velkých stromů problematické, se v zahraničí doporučuje připravit návnadu s insekticidem (nejčastěji Spintorem). Přípravek je přidáván do vodou naředěné melasy a vzniklý roztok je postřikem aplikován na vnější stranu koruny, především na osluněnou část, kde se dospělci nejčastěji vyskytují. Je třeba použít trysky s velkým otvorem a nízký tlak, aby se vytvořily kapky cca 5 mm velké. Ošetření se opakuje po 7­–10 dnech. Ke zvýšení atraktivity bývá někdy doporučován přídavek kvasnic a octanu amonného.

Účinná ochrana proti škůdci v Česku zatím neexistuje| zdroj: agromanual.cz, rozhlas.cz