a jeden pro druhého…
Bylo to hezké a bylo nám
spolu dobře.
Karlovice leží na území, na které si už před založením obce činily nárok rožnovské a vsetínské panství a také uherská šlechta. V průběhu staletí se hranice Karlovic oproti jiným obcím velice často měnily. Je to způsobeno tím, že oblast Karlovic je jedním z posledních kolonizovaných území na Moravě.
Znak obce Velké Karlovice
Před kolonizací oblasti dostačovaly hranice panství určené jen přibližně, s postupným příchodem osadníků se zvýšil zájem na jejich přesném vymezení. (Šlo o to, komu připadnou výnosy a daně.) Už v 16. století docházelo ke sporům mezi vsetínským a povážskobystrickým panstvím a k čím dál častějším srážkám Moravanů a Slováků. V 17. století se do sporu přidalo ještě panství rožnovské a aby toho nebylo málo, v roce 1714 zakládá majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína obec Karlovice. Z té doby víme o 9 usedlostech, založených v podstatě "na černo", kterým byla při založení obce legalizována jejich práva. Osídlování bylo pro poddané lákavé, za pouhých 42 krejcarů získávali obživu. Proto zde v roce 1750 bylo už 132 usedlostí.
Ani po založení obce se spory o hranice neuklidnily. Dál docházelo ke srážkám mezi Karlovjany a Slováky. Největší bitka proběhla v roce 1733 na Machůzkách, kde podle lidové tradice zůstalo 59 mrtvých (podle úředních záznamů však jen 13). V roce 1734 došlo ke kompromisnímu řešení a hranice Uher se přesunula z hřebene Javorníků na jejich úbočí směrem k Bečvě.
Pokračovaly také spory s panstvím vsetínským, které skončily v roce 1774 rozdělením Karlovic na Velké a Malé. Spor prý ukončila sama Marie Terezie, která si dala předložit katastrální mapu a nakreslila hranice mezi oběma panstvími. Vsetínskému panství připadla část Pluskovce, Tísňav, Stanovnice, Bzového a Soláně a rožnovskému zůstal zbytek. Pomoc při ostraze hranic a další služby (doprovod vojenských jednotek, eskortování zločinců, hledání zbojníků) vykonávali portáši = Valaši, kteří nastoupili do císařských služeb. K nejslavnějším karlovickým portášům patřil Jan Stavinoha, purkmistr, který v r. 1817 vydal Rejstřík portášů. V letech 1746–51 se místní obyvatelé připojili k povstání na rožnovském panství. V r. 1831 vojáci, portáši i normální obyvatelé vytvořil ochranný kordón na hranici s Uhry, aby zabránili šíření asijské cholery. Tehdy se také stavěly strážní budky – čartáky.
K dalším změnám hranic došlo v roce 1888 při zakládání gruntovních knih.
K Novému Hrozenkovu byla připojena část území s 15 domy v údolí Bzové a zřejmě i na Soláni, původní hranice je zde však dosud nejasná.
Výměra Velkých Karlovic tehdy byla přes 66 km² a s Malými Karlovicemi dohromady to bylo téměř 86 km². Spisovatel Čeněk Kramoliš na začátku 20. století napsal: "Katastrální výměra obce je veliká. Velké Karlovice samy mají čtyřikráte větší rozlohu než Brno, jež zaujímá 17 km²".
Pěvecký sbor Karlovjanky v 70. letech
V období 2. světové války se hranice obou Karlovic posunuly z úbočí až na hřeben Javorníků, ale po válce byly upraveny do původní polohy. V roce 1966 došlo k opětovnému sloučení Velkých a Malých Karlovic do jedné obce - Velké Karlovice. Zároveň došlo k oddělení Zadní Stanovnice s 26 domy od Malých Karlovic a jejímu připojení k obci Karolinka.
Matochova usedlost z Velkých Karlovic − Jezerného
Vývoj území obce byl
v průběhu dvou staletí velice bouřlivý a některé její části byly v tomto
období ve správě dvou panství a čtyř obcí, např. pravobřežní část
údolí Bzové byla postupně součástí Karlovic, Malých Karlovic, Nového
Hrozenkova a dnes patří Karolince. (Pokračování)
zdroj: Vojtěch Bajer, Ladislav Baletka, internet
Hani napsala jsi další moc hezký článek i se vzpomínkou na lidičky, které jsi měla ráda, což je v tomto období pochopitelné a od tebe moc hezké. Kraj je to krásný a zajímavý, ale pro nás vzdálený. Tak že se ráda potěším i fotografiemi . Měj krásné podzimní dny.
OdpovědětVymazatMoc děkuji, Jaruško, kdyby si to přečetla teta se strýcem, určitě by měli radost. Neměli jednoduchý osud, ale žili jeden pro druhého. Z Valašska tu zase něco bude.
VymazatPřeji krásné, slunečné dny. ☺
Lidské osudy jsou zajímavé, bohužel v dnešní době chce nemnohý-há příjít až k hotovému... proto je možná výhodnější tu životní káru táhnout v pohodě a single. Přeju hezký večer.
OdpovědětVymazatJo, lidské osudy... teta se strýcem by mohli vyprávět, co je v životě důležité. Přišli o jediného syna a i když se jim zhroutil svět, dovedli se radovat z maličkostí a byli oblíbeni ve své obci. To je ta kára, o tom bych mohla psát litánie...
VymazatDíky a měj se také co nejlépe. ☺
Sousedy a káty je nejlépe vytřídit a poslat do nebezpečného odpadu. Měj se také fajn, já se mám. :-)
VymazatOprava ne katy, ale ty káry! Ach ty moje překlepy... Přeju hezký den a těším se na další článek.
VymazatDěkuji, já jsem si to po několikerém čtení domyslela. Další články budou následovat, už se na tom pracuje.
VymazatPřeji příjemné podzimní dny. ☺
Moc hezky jsem si početla...asi proto,že tam to trochu znám.
OdpovědětVymazatPřeji krásné dny a těším se na další povídání☺
Mám radost, Evi, že sis početla.
VymazatDalší povídání tu zase bude, tak věřím, že si něco vybereš. Přeji krásný a slunečný podzim. ☺
Hani,hezky jsi zavzpomínala na tetu a strýce.Já vzpomínala včera.Manžel se po obědě divil,že jsem ani nepřišla s nápadem na výlet.Byli jsme venku dopoledne,ale když měl zájem,tak jsem toho musela využít.A napadlo mě místo,kam jsme jezdily se sestrou na prázdniny k tetě a strýcovi do Podkrkonoší.Zchátralý a opuštěný domek mě vrátil vzpomínkami do dětství.Bylo to zvláštní,přímo mysteriozní.Třeba o tom něco napíšu na blog.
OdpovědětVymazatVelké Karlovice jsme navštívili,byli jsme dva roky po sobě jednou v Jeseníkách a podruhé v Beskydech.
Tak jsem si ráda početla něco z historie.Je tam všude moc krásně.
Měj hezké dny
Jituš, někdy se ty vzpomínky střídají - smutné s veselými, ale patří to k životu a Tvůj nápad byl výborný. Já se také chystám na jedno pro mne důležité, ale už opuštěné místo. Možná si se sestrou popovídáte a výsledkem bude zajímavý článek na blogu. Moc ráda bych si to přečetla.
VymazatUrčitě se vám tady muselo líbit, když jste si vybrali dovolenou dva roky po sobě. Člověk stále něco objevuje, já Valašsko "znám" a přesto jsme při poslední dovolené navštívili i místa, o kterých jsem neměla potuchy. Asi je to stereotypem.
Děkuji Ti a přeji příjemný slunečný pátek, tady máme nádherně. ☺
Nádherně jsem si početla.
OdpovědětVymazatJsem ráda, Maruško, děkuji. ☺
VymazatMoc ráda jsem si přečetla historii a snad ještě víc osobní vzpomínku. Taky tyhle dny hodně vzpomínám...
OdpovědětVymazatHaničko, měj hezký večer, Helena
V tyto dny to jde nějak samo, budou následovat články v tom duchu. Osobní vzpomínka na tuto naši dvojici byla v souvislosti s Valašskem.
VymazatMoc děkuji, Helenko, přeji příjemné víkendové dny. ☺
Moc hezké vzpomínání,jde to samo sebou vzpomínat, jen si sednout v klidu a vrátit se o pár let zpět. U fotografií rodinných přímo ideal. Do Velkých Karlovic se chystáme vše zhlédnout,býváme pouze na vršku rezortu Aqua.
VymazatMarti, Do V. Karlovic si zajeďte, tam to stojí za návštěvu. Je vidět, že máte své místo vytipováno a přeji, aby Vám to vyšlo podle představ. ☺
Vymazat