Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 10. října 2021

Zámek Bystřice pod Hostýnem: Pracovna Františka Táborského + obraz Josefa Mánesa


Expozice zakladateli Muzea v Bystřici pod Hostýnem a národopisnému pracovníkovi. Začneme však na náměstí v Bystřici p. H., kde si návštěvník jistě všimne tohoto pomníku:

Je věnován bystřickému rodákovi, který zdejší kraj nejen miloval, ale díky němu můžeme do muzea na zámku vůbec přijít.
Nejdříve ho představím. Kdo tedy byl František Táborský? 

Frantisek Taborsky 1928.jpg

František Táborský 16. 1. 1858 Bystřice p. H. - 21. 6. 1940 Praha)

Básník, spisovatel, překladatel, kritik a sběratel umění.   

Pocházel z chudé rodiny obuvníka na Kamenci v Bystřici pod Hostýnem. Z tamní dvojtřídky nastoupil v roce 1870 na Slovanské gymnázium v Olomouci a po maturitě v roce 1878 studoval na FF KFU v Praze češtinu a němčinu. Po celý život učil na pražských středních školách (v letech 1911 - 1921 byl ředitelem Vyšší dívčí školy v Praze). Od svých gymnazijních studií psal poezii. Pod pseudonymem František Hostivít byl významným přispívatelem almanachu moravské omladiny ZORA. 

Psal i prózu, překládal slovanské autory, byl redaktorem národopisné revue Naše Valašsko. Jeho rusofilství ho přivedlo dvakrát k návštěvě Ruska a k čilým kontaktům s tamními intelektuály. Byl aktivním členem Matice školské, angažoval se ve vlasteneckých spolcích Radhošť a Svatobor, byl spoluzakladatelem Matice moravské a prvním předsedou Spolku českých bibliofilů. Byl autorem řady monografií a odborné literatury. Jeho nesmrtelným dílem je etnograficky cenná kronika RUSAVA (ilustrovaná Františkem Kašparem). Jeho celoživotní dílo ocenila v roce 1938 Masarykova universita udělením doktorátu h.c. František Táborský je pohřben ve svém rodišti Bystřici p. Hostýnem.

Až umru

Až umru kdys, ó prosím Vás, tam na Hostýn
mne poblíž chrámu vložte zemi v klín,
na hoře té, kde za svobodu Vneslav pad’ —
tam budu o něm sníť a zdřímnu rád.

A místo náhrobku tož jedli tajemnou
mi vsaďte v hrob, ať šumí nade mnou;
nechť ptá se kdo, zda žebrák tu či poutník kles
to jedno jest, nechť za mne mluví les.

Chci na Moravu zříť a k jasným oblákám,
tu Moravu, již jako drahokam
jsem vzácný v srdci nosil slzou skropený,
vždy doufaje, že v ráj se promění.

A bouře nad hlavou mi bude hráti tam,
a zpěvná procesí kol půjdou v chrám —
ó kdy bych najednou tak cítil zem se třásť,
a zpěv jich zněl: »My svobodnu chcem vlasť!«

Ó tenkrát, cítím to, bych musil z hrobu vstáť,
vzíť lýru svoji, struny rozpoutať,
vlíť naposledy do nich srdce svého krev
a zapěti — volnosti slavný zpěv!

(Z Básní, 1884)

 Dílo:

  • Jarní slavnost probuzeného národa s ilustracemi Viktora Barvitia (1938) 
  • Několik listů Josefa Úlehly (1934)
  • O ruském divadle (1935) 
  • Svatba Karla IV. (1935) 
  • Ze studentských cest před půlstoletím (1933)  
  •  
  • Podívejme se nyní na zařízení  Táborského muzejní pracovny.  Je tam směsice nábytku: úzká biedermeierová postel z kořenovice, německý tabernáklový intarzovaný sekretář vyrobený přibližně v polovině 18. století (sestavený poněkud sběratelsky ze tří částí), psací stůl, drobné biedermeierové skříňky a stolečky i rohová historizující knihovna (prvky biedermeieru) vyrobená pravděpodobně na začátku 20. století. To vše doplňují tři křesla vyrobená od poloviny 18. do konce 19. století. Vzhledem k Táborského sběratelství byla pracovna doplněna  pozdně empírovými hodinami, které rovněž pocházejí z Táborského bystřického bytu a také německou, slovenskou i moravskou keramikou. U dveří si  návštěvník všimne  dvou „špacírek“ - vycházkových holí s rukojetí vyřezávanou do tvaru mužské hlavy, nebo třeba honosných sametových desek ukrývajících Táborského čestné občanství Bystřice. Na stěnách doplňují nábytek obrazy Táborského přítele Františka Ondrúška, diplomy i drobné tisky, které visely podle dochovaných fotografií rovněž v Táborského bystřickém bytě. K autentičnosti pracovny přispěla i původní kamna, která se v této zámecké místnosti dochovala. 
  •  
    Nakonec se zeptám: Znáte tento obraz?
    2197-johanka-dvorakova-z-karvine-autor-akvarelu-josef-manes.jpg
    Hned jsem si toho obrazu v pracovně  všimla a průvodkyně na můj dotaz nevěděla, co to je. Tento obraz známe spíše my z Moravskoslezského kraje, dívka totiž pocházela z Karviné!  Autorem je Josef Mánes, který namaloval Johanku Dvořákovou. Je to spíše obrázek  21x28cm, kresba tužkou, akvarelem. 
  • Mánesova Johanka. Tak někteří  označují portrét sedmnáctileté Johanky Dvořákové, který v roce 1854 vytvořil slavný český malíř Josef Mánes. O významu i široké oblibě tohoto Mánesova díla svědčí skutečnost, že portrét sličné dívky se stal námětem různých tiskovin i sběratelských předmětů. Od roku 1945 byl dokonce použit na bankovku s nominální hodnotou 1000 korun. Avšak v důsledku peněžní reformy v roce 1953 nebyla tato chystaná série platidel vydána. Přesto několik kusů této vzácné bankovky koluje ve sběratelských kruzích.
    Mánes při svých toulkách za inspirací a cestách za svými příbuznými na Těšínsku nakreslil a namaloval řadu krojovaných dívek, ale obraz půvabné Johanky z Karviné mezi nimi vyniká.

Vraťme se ještě k Františku Táborskému. Ten se stal spolu s Jindřichem Tomáškem, Václavem Zbořilem a Otto Sovou jedním ze zakladatelů bystřického muzea, na ustavující schůzi muzejního spolku byl dokonce zvolen jeho čestným předsedou. Kromě toho finančně podporoval některé žáky na bystřické obecné škole, přispíval na nákup knih, před Vánocemi posílal další peněžní dárky na oblečení a boty. Kromě nákupu učebnic pro děti dával darem i knihy do učitelské knihovny.

 zdroj: sgo.cz, Wikipedie, mubph.cz,  karvinskydenik

8 komentářů:

  1. Zajímavé seznámení se zámkem i jeho obyvateli, krásně se zachovalo i zařízení. Děkuji za zajímavý článek a hezkou podívanou. Přeji Ti krásnou sluníčkovou neděli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, bylo to v Bystřici zajímavé. Zámek získalo město a postupně ho opravuje, je tam ještě hodně co dělat.
      Přeji výborný vstup do nového týdne. ☺

      Vymazat
  2. Hani, děkuji za seznámení s regionálně důležitou osobností.
    Měj příjemný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Hani,děkuji za seznámení s důležitou postavou Bystřice pod Hostýnem a se zámkem.Mám ráda básně a tak se mi líbí i ta,co p.Táborský napsal.Hezký článek.
    Měj hezký začátek nového týdne

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Jituško, že Tě to zaujalo. Líbí se mi, že Bystřice p. H. si svého rodáka váží.
      Děkuji a také přeji výborný nový týden. ☺

      Vymazat
  4. Obraz je nádherný a Tvé příspěvky velmi obohacující.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Marti, obraz té Johanky je v Karviné dosti známý a mluvila o něm i paní Kolková.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Krajinou Jablunkovského průsmyku na Komorovský Grúň

Dnes se opět podíváme na úplný východ republiky. Jablunkovský průsmyk jsme navštívili během našeho pobytu v Horní Lomné.  Průsmyk protíná h...