Kaleidoskop podle Hanky : Město na hranici rozdělené řekou

Dnešní příspěvek je z příhraniční oblasti blízkého Polska. Nedávno jsem představila největší evangelický kostel v Polsku a dnes pokračujeme v prohlídce Cieszyna. Bude to pestré, uvidíte barokní kostel, historickou lavičku, poznáte polského krále Sobieského. Zajímavostí je historická tramvaj a také se dozvíte, co byl "gumilajzunk". 😎

Po staletí jedno město bylo kvůli sporům o hranici rozděleno mezi dva státy a hranici tu tvoří řeka Olše. Na první fotografii je státní hranice na mostě při vstupu do Polské republiky.

Několik těšínských budov a vpravo oblíbená cukrárna Bajka, kde se rádi posadíme u kávy a zákusku. Možností je tady víc, třeba Café Muzeum.

Kus historie představuje kamenná lavička s nápisem z doby Rakouska-Uherska:

"54. Pułku Piechoty Armii Cesarsko-Królewskiej (K.u.K. Infanterie Regiment), który służył w latach 1896-1916." V překladu - lavička 54. pluku Císařsko-Královské pěchoty, který sloužil v letech 1896-1916.

Socha Leopolda Szersznika v Parku Pokoju připomíná jezuitského muzejníka, po kterém je muzeum pojmenováno. Sochu 3,5 metru vysokou vytvořili Urszula Górnicka-Herma a Tomasz Herma. Byla tam ještě velikonoční výzdoba.

V parku mě zaujala socha císaře Josefa II. z rodu Habsburků.

Barokní kostel sv. Kříže v centru Cieszyna je z 18. století. Velký požár v roce 1789 zničil většinu města, vážně byl poškozen i tento kostel. Přičiněním kněze Szersznika byl do roku 1791 znovu postaven a získal současnou pozdně barokní podobu. Kostel byl součástí starší jezuitské rezidence s gymnáziem. Této rezidenci daroval císař Leopold I. tři knížecí domy, avšak v roce 1773 byla rezidence zrušena. Na průčelí kostela jsou sochy sv. Františka a sv. Josefa s Dítětem.

Hlavní pozdně barokní oltář pochází z konce 18. století a zdobí ho řezby Poslední večeře Páně, Ukřižování a figurky andělů. Hlavní obraz vyjadřuje scénu Ukřižování.

Chcete-li v polském Těšíně ubytování na úrovni, můžete zvolit Hotel U Hnědého jelena (Pod Brunatnym Jeleniem). Byl postaven ve vídeňském novobarokním slohu v roce 1912 podle návrhu architekta Kiliána Köhlera. Fasáda čtyřpodlažní budovy je secesní s rokokovými prvky. Ve třech patrech bylo 67 hotelových pokojů s tzv. anglickými koupelnami, ústředním topením, ledničkami, výtahem, elektrickým osvětlením a větráním. V prvním patře byl reprezentativní apartmán se vstupem na balkon. Interiéry jsou vyzdobeny podle nejmodernějších vídeňských vzorů. V přízemí byly luxusně vybaveny v secesním stylu: kavárna, dámský salonek, restaurace s vídeňskými specialitami, koncertní a taneční sál, zimní bowlingová dráha a klubovny.

Těšínské náměstí se jmenuje Rynek a na tomto místě bylo město založeno již ve středověku. Po velkém požáru města v roce 1789 nastala přestavba a domy na náměstí získaly barokně-klasicistní vzhled. Řada měšťanských domů svoji dnešní podobu získala během 19. a počátkem 20. století. Cieszyn byl totiž hlavním městem bývalého Těšínského knížectví. Ve středověku zde vedly důležité obchodní stezky a rozvíjel se obchod. Budova s věží je radnice.

Na náměstí mě zaujaly tyto pamětní desky:

Větší deska je věnována známému polskému králi - Jan III. Sobieski. Proč? V roce 1683 přitáhl v čele spojených polsko-litevsko-německo-rakouských jednotek na pomoc Turky obležené Vídni a v bitvě u Vídně (12. září 1683) rozdrtil podstatně silnější turecká vojska vedená pašou Karou Mustafou, čímž zastavil turecký postup do nitra Evropy. Pamětní deska tu byla umístěna k 200. výročí bitvy v r. 1883.

Dobu, kdy obyvatelé Cieszyna mohli po městě cestovat tramvají, připomíná dobová kavárna "Tramwaj cafe". Zajdete-li tam posedět, zažijete kus nostalgie, posezení připomíná starou dřevěnou tramvaj a fotografie na stěnách připomínají staré zašlé časy. Jednou ze zastávek tramvaje byl Stary targ (Starý trh):

Text: Někdejší slávu města na počátku minulého století lze hodnotit nejen podle toho, že zde fungovala tramvajová linka, rozvinuté průmyslové podniky, soud a čilý obchodní ruch, ale i podle velkého počtu nových automobilů a dokonce prvních vozů taxislužby.
V okázalém měšťanském domě na náměstí Stary Targ se tehdy nacházelo sídlo menší soukromé firmy, která vstoupila do dějin starobylého města nad řekou Olší. Vývěsní štít nad vchodem hlásal: "Pronájem osobních automobilů - Jan Walga." Byla to první taxislužba v dějinách Těšína.
Jan Walga se narodil 16.12.1886. Jako dvacetiletý odjel do Vídně, kde absolvoval tzv. kurz řízení automobilu. S platným řidičským oprávněním začal pracovat v přepravní společnosti "Siwek" jako řidič vídeňských omnibusů. Po návratu do rodného kraje se již zkušený řidič rozhodl založit vlastní taxislužbu a záhy nato si pro své vlastní potřeby a na základě požadavků tehdejšího trhu založil pneuservis, ve kterém dokonce prodával lepidlo vlastní výroby.
"Jako podnikavec tělem i duší, když zpozoroval, jaké jsou potřeby trhu, zřídil si ve vlastním pneuservisu výrobu lepidla na gumu. Kaučuk k jeho výrobě dovážel až z Argentiny a po smíchání s benzolem vznikalo proslulé lepidlo, kterému místní říkali "gumilajzunk", což bylo označení převzaté z německého výrazu "Gummilösung". Podnik vzkvétal až do druhé světové války a přičinil se k lepšímu fungování mnoha místních firem. Pro zboží teď mohli podnikatelé jezdit do Krakova či dalších sousedních měst, což jim přinášelo výraznou časovou úsporu", vypráví vnuk podnikatele Jerzy Walga.

Okruh městem pokračuje kolem Zámeckého vrchu, který byl sídlem těšínských Piastovců. Pod vrchem teče řeka Olše a posledním zastavením bude historická tramvaj, kterou si tady lidé rádi prohlédnou.

Nastupte a připomeňte si staré časy. Můžete se posadit a vyzkoušet si, jak se sedělo na dřevěných sedadlech. V zimě se ve vozech samozřejmě netopilo. Provoz tramvají byl zahájen 12. února 1911. Tento den se prodalo 4000 lístků. Jeden stál 14 haléřů, v další dny pak o dva haléře méně.

Lístky byly brzy vyměněny za žetony, aby ve vozech nemuseli chodit kontroloři. Zahájení provozu tramvajové linky bylo tehdy převratnou událostí. V kopcovitém terénu byla tramvaj velmi užitečným dopravním prostředkem.

Moc dobrý nápad, jak přiblížit dávnou historii města.