Foto výzva: 2. Květy podzimu s batůžkem na zádech

 

Druhé kolo Foto výzvy Járy D. jsem  pořídila na dovolené.

Topolů nade vsí hudba líná
zpívá bezlidným prázdnem října.

Réva na zdích zlatorzivá
mlčí, odpočívá.

Prázdny jsou špačků budky.
Ticho vsi mlčením hřbitova dojímá,
okénka chalup slepýma očima
mlhou se prodírají,
větru kdes úder prudký
zaskučí,
zrývá ticho a lomí se v dalekém kraji.

Antonín Sova, Říjen, Drsná láska, 1927

 

Ještě pozůstatky letní výsadby, která - vystavena slunečním paprskům, dělá radost i ozdobu.

Mám pro vás rybku - a je zlatá! Rychle si něco přejte 😉

To je výzdoba na oknech trinitářského kláštera v Zašové. 

U zašovského poutního kostela se v listí krčila tato růžička, ale kvetla statečně. 

Při focení této žluté růžičky mě v Zašové bedlivě za záclonou (nenápadně) sledovala stará paní, možná si myslela, že mám zálusk na její růži, jak jsem tam kroužila s foťákem, aby mi slunko nesvítilo do objektivu. Přítel mi často říká, nefoť u domu, majiteli se to nemusí líbit. Ale kdyby vykoukla, copak jí mohu říci, že potřebuju fotky do podzimní výzvy u Jarušky? No řekněte... 😎 

Přes okno Žerotínského zámku ve Valašském Meziříčí jsem vyfotila květinový záhon, škoda, že už není vidět tu květinovou labuť. Je to, bohužel, přes sklo.

Před zámkem v Lešné pivoňky udělaly parádu i radost, splnily letošní úkol a vypadají jako ošklivé káčátko. Tak zase napřesrok, už se těšíme. 

Tuto růži pěstuji pod balkonem, je to vzpomínka na maminku. V silném větru jsem ji zvěčnila 5. 10. Je podzim a stále kvete.

 

 

Když jsem u vzpomínek, tak přidám něco, co se možná u výzvy nečeká. Byli jsme na dovolené na Valašsku, tak nebyl problém zajet do Zubří na hřbitov. Mám tam tetu a strýce, vlastně mé kmotry, navíc letos mají kulaté výročí úmrtí. Udělala jsem tam dušičky s předstihem - koupila jsem fakt velkou chryzantému v květináči, přítel toho měl plnou náruč, když to nesl.

 

Teta zemřela den po strýcově pohřbu - 8 dní po něm.

Bylo hezky a já jsem si při vzpomínkách na oba pofotila kvítky.

Pestrý květináč jsem dala bábince a dědovi, spí tam svůj věčný sen s další tetou a strýcem, jezdila jsem k nim na prázdniny. Tak i vy, kteří si to prohlížíte, nezapomeňte, že brzy bude Památka zesnulých a věřím, že také zajdete zavzpomínat na hřbitov a svým blízkým rozsvítit aspoň svíčku. 

Přeji vám všem příjemné, pokud možno ještě slunečné dny.