Od objevení Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou uplyne 110 let

 

  Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou jsou u nás jediné, kde se v zimě ohřejete. Na jejich vzniku se totiž kromě atmosférických vod podílela i teplá minerálka. Podzemí jeskyně ukrývají složitý komplex chodeb, dómů, komínů a puklin s nádhernou výzdobou v podobě minerálního aragonitu. 

Letošní rok je totiž spojený hned se třemi důležitými mezníky. Uplyne 110 let od objevení jeskyní a 95 let od jejich zpřístupnění. Navíc se nese ve znamení Mezinárodního roku jeskyní a krasu, který odkazuje na podporu výzkumu, významu, povědomí a taky ochrany pro budoucí generace.

Po přiložení myši na foto si přečtete popis:

 

Důsledkem teplicového krasového procesu je unikátní mikroklima jeskyní charakterizované především vývěry oxidu uhličitého (CO₂) do níže položených partií jeskynních prostor a vytvářením tzv. plynových jezer.  Některé nižší části jeskyní jsou oxidem uhličitým zaplněny trvale. Koncentrace CO₂ v jeskyni běžně dosahují 40% objemu, přičemž již 8-10 % je pro člověka smrtelných. Zvýšené koncentrace plynu způsobí ztrátu vědomí a postupné udušení. Neodmyslitelnou součástí bezpečnostních opatření proto je každodenní měření koncentrací CO₂ a přizpůsobování pracovního i návštěvního režimu aktuální situaci.

Jeskyně totiž představují neocenitelné zdroje - třeba ekonomické. Stovky těch zpřístupněných ročně navštíví na 150 milionů lidí. Mnohé se nachází v lokalitách světového dědictví a nesmíme zapomenut ani na fakt, že patří k důležitým zásobárnám vod. Jeskyně totiž představují zhruba dvacet procent světových zdrojů pitné vody a zahrnují největší studny a prameny na zemi.

 

Značka kam sahala řeka Bečva při povodních

 zdroj: olomouc.rozhlas.cz