Na svátek matek za Pannou Marií Štípskou

 

 

 Všem maminkám k svátku: 

Začnu otázkou: Jméno Albrechta z Valdštejna určitě znáte, mnozí o něm vědí více. Ale víte, kde se ženil? Tak tohle možná neuhodnete - ve Štípě!! 😯

Štípa je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 6 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Je to pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů. Jméno vesnice je podle mužského osobního jména  Ščípa (utvořené od slovesa ščípati - "štípat").

Je to víc, jak osm set let, co lidé putují za Pannou Marií Štípskou. Do Štípy u Zlína se podíváme i my a ohlédneme se za Poutí matek, která tu  někdy probíhá na svátek matek.

  

Madona ze Štípy, z poutního kostela Panny Marie ve Štípě u Zlína, kolem 1450

O původu poutního místa ve Štípě je záznam v Pamětní knize farnosti Fryštácké (1617-1893), která je uložena ve Státním okresním archivu ve Zlíně. 

 

Na Mariánském náměstí ve zlínské městské části Štípa stojí poutní chrám Narození Panny Marie s přilehlým klášterem. Jeho vznik je spojený s objevem sošky Panny Marie s Ježíškem ve středověku, údajně už na počátku 11. století. Podle legendy měl při orbě jakýsi muž z nedalekého Kostelce zjevení Panenky Marie, která mu darovala zázračnou sošku. Podle legendy už z 11. století prý jakýsi Štípa nalézá v okolních lesích zázračnou sochu Bohorodičky, postaví pro ni kapličku a začne ji vzývat.

Jeho příkladem se řídí další lidé, a tak vzniká poutní místo, na němž je v pozdější dobách vystavěn kostel s klášterem. Je to jenom pověst nebo je všechno trochu jinak?

Něco by nám možná mohla napovědět jiná skazka, která se v okolí traduje. Podle ní je prý vrch Baba u Kostelce nedaleko Štípy pohanským kultovním místem. A byla zde údajně vzývána černá bohyně, tedy jakási personifikace matky země.

Socha Panny Marie byla uchovávána v kosteleckém kostelíku. Od 14. století se k zázračné sošce konaly poutě, následně byla pro její ochranu vystavěna kaplička. Ve druhé polovině 14. století byla pod patronací rodu Šternberků přestavěna na kostelík. Ten dnes stojí nedaleko chrámu uprostřed zrušeného hřbitova a o jeho středověkém původu vypovídá pouze kamenný portál s lomeným obloukem.

 

Kdo navštíví poutní místo Štípu – kostel narození P. Marie, je jistě zasažen nejen krásou barokního chrámu, ale také důvodem vzniku tohoto chrámu. Chrám je odrazem velké lásky, kterou vévoda Valdštejn choval ke své první manželce Lukrécii.

V roce 1391 daroval štípskému kostelu dar Ješek ze Štemberka, a to je první písemná zmínka o Štípě. Od 14. století lze předpokládat, že se konaly poutě k Panně Marii do Štípy. Ve starém kostele byla umístěna Milostná soška P. Marie Štípské. 29. září 1697 byla přenesena Milostná soška z vedlejšího oltáře na hlavní.

Příběh: V roce 1608 ovdověla ve svých 25 letech Lukrécie Nekešovna na Lukově a stala se velmi bohatou dědičkou, jakých bylo na Moravě málo. Patřilo jí 46 vesnic a čtyři městečka. Byla vychována svými pěstouny v katolické víře a o její duchovní život se starali jezuité.

 

Historický vývoj Štípy je těsně spjat s blízkým hradem Lukovem, z kterého dnes zůstaly jen zříceniny, a celým lukovským panstvím, jehož součástí byla Štípa až do roku 1849. Štípa hrála velkou roli jak z hlediska církevního, protože právě kostel ve Štípě sloužil jako významné poutní místo a přilehlý hřbitov k pohřbívání nejen místních obyvatel, ale také i majitelů lukovského hradu.

 

Znak Nekšů z Landeka. | Foto: Archiv MRV

Albrecht z Valdštejna: Šlechtic s nesporně vysokým intelektem, jehož život skončil úkladnou a brutální vraždou

Slavný Albrecht z Valdštejna byl český vojevůdce a politik, vévoda, kníže a jeden z nejvyšších velitelů císařských vojsk během třicetileté války

Zdroj: https://eurozpravy.cz/magazin/251413-albrecht-z-valdstejna-slavny-general-zemrel-velmi-neslavne-v-posteli-a-se-syfilidou/

Zdroj: https://eurozpravy.cz/magazin/251413-albrecht-z-valdstejna-slavny-general-zemrel-velmi-neslavne-v-posteli-a-se-syfilidou/

Albrecht z Valdštejna: Slavný český vojevůdce a politik zemřel velmi neslavně

Zdroj: https://eurozpravy.cz/magazin/251413-albrecht-z-valdstejna-slavny-general-zemrel-velmi-neslavne-v-posteli-a-se-syfilidou/

Zdroj: https://eurozpravy.cz/magazin/251413-albrecht-z-valdstejna-slavny-general-zemrel-velmi-neslavne-v-posteli-a-se-syfilidou/

Albrecht z Valdštejna: Slavný český vojevůdce a politik zemřel velmi neslavně

Zdroj: https://eurozpravy.cz/magazin/251413-albrecht-z-valdstejna-slavny-general-zemrel-velmi-neslavne-v-posteli-a-se-syfilidou/

Zdroj: https://eurozpravy.cz/magazin/251413-albrecht-z-valdstejna-slavny-general-zemrel-velmi-neslavne-v-posteli-a-se-syfilidou/

Olomoučtí jezuité, na jejichž univerzitě studoval filozofii Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, který přestoupil na katolictví, domluvili druhý sňatek Lukrecie Nekešovny na Lukově. Byli oddáni roku 1608 ve štípském kostele, Lukrecii bylo nejvýš 26 let a Valdštejnovi 25 let. Bylo to manželství šťastné, i když neměli děti. Lukrecie měla zjemňující vliv na násilného chotě, který pro své bijáctví byl kdysi vyloučen z gymnázia ve slezském Golbberku i z Akademie v bavorském Altdorfu.

Lukrécie nebyla zdravá a již od roku 1613 ji jezuité připravovali na smrt. 23. března 1614 Lukrécie umírá na zámku ve Vsetíně a je pohřbena po slavných obřadech ve štípském kostele.

Přáním Lukrécie bylo, aby vévoda Valdštejn, kterého zavázala před svou smrtí, ve Štípě vybudoval velký kostel a přenesl do něho sošku Panny Marie Štípské a při novém kostele aby nechal postavit také klášter. Lukréciiným přáním bylo rozšířit mariánskou úctu, skrze niž by lidé nalezli cestu zpět do katolické církve. Ve své poslední vůli stanovila, že na zaplacení těchto nových objektů odkazuje Albrechtovi z Valdštejna celý svůj velký majetek.

Již v roce 1615, aby splnil přání své choti, nechává Albrecht navážet potřebný stavební materiál a povolává stavitele z Itálie. 1616 byl posvěcen základní kámen nového štípského kostela a současně se začíná i se stavbou kláštera. Byly osloveny jednotlivé řády, které by mohly přijít do Štípy. Nabídku přijali kartuziáni z Dolan u Olomouce a koncem roku 1616 byl zde ustanoven první převor P. Petr Fišer. Na stavbě kostela se pilně pracovalo až do roku 1620, povstání a následná třicetiletá válka, přerušily práci a na Moravě už nebylo bezpečno. Lukovské panství bylo daleko od Valdštejnova sídla v českém Jičíně. V červnu 1623 dochází k prodeji lukovského panství a Vladštejn se rozhodl. že místo ve Štípě vybuduje kartuziánský klášter ve Valdicích u Jičína. 1625 nechal vyzvednout ostatky Lukrécie a nechal je převést do Valtic u Jičína a tak splnil všechna její přání.

Rozhodnutí vévody Valdštejna bylo pro Štípu osudným. Kostel byl vystavěn po klenbu a zdivo kláštera mělo položeny trámy pro strop. Chrám čekal na svoje dokončení dlouhou dobu 124 let. Majitelka panství Antonie z Rottalu v roce 1743 zanechala částku 2.000 zlatých na rozšíření starého kostela, tyto prostředky byly použity na dostavbu rozestavěného chrámu. 7. července 1765 byl kostel posvěcen olomouckým světícím biskupem Janem Karlem hrabětem Scherffenbergem.

30. září 1764 byla přenesena zázračná soška Panny Marie Štípské ze starého štípského kostela do nového. Slavnosti, které se zúčastnilo 35 tisíc věřících z Moravy a Slovenska, předsedal olomoucký generální vikář Leopold hrabě Podstatský, který sloužil slavnou bohoslužbu. Milostná soška byla přenášena za asistence čtyřiceti kněží čtyřmi děkany. V kronice se dočteme, že při přenášení milostné sošky mohli poutníci vidět zvláštní úkaz na obloze: vedle slunce byly dvě jasně svítící hvězdy. Mnozí z očitých svědků tento hodinový úkaz na obloze slavnostně potvrdili svým podpisem na pergamenové listině 28. května 1799.

Ze zbytků klášterních zdí byla v roce 1760 postavena farní budova, která byla v roce 1822 zvýšena o jedno poschodí.

V kostele lze obdivovat také dvě vnitřní kaple, jedna je zasvěcená svaté Máří Magdaleně, druhá svatému Janu Nepomuckému. Kaple Máří Magdaleny byla dostavěna roku 1765.

Do kaple svaté Máří Magdaleny přicházejí kajícníci a také maminky děkovat za své děti.

 

V období Vánoc poutníci přicházejí spíš na vánoční pouť ke štípskému jezulátku…

Historický vývoj Štípy je těsně spjat s blízkým hradem Lukovem, z kterého dnes zůstaly jen zříceniny, a celým lukovským panstvím, jehož součástí byla Štípa až do roku 1849. Štípa hrála velkou roli jak z hlediska církevního, protože právě kostel ve Štípě sloužil jako významné poutní místo a přilehlý hřbitov k pohřbívání nejen místních obyvatel, ale také i majitelů lukovského hradu.

Konfiskace zvonů za II. světové války - dnes je 77. výročí konce 2. světové války

Zvon malý: Svatý Josef o tónu Fis a váze 113 kg.

Zvon střední: Svatý Martin o tónu Dis a váze 184 kg.

Zvon velký: Panna Maria štípská o tónu H a váze 391 kg.

"Dne 16. 3. 1942 byly na příkaz německých úřadů sejmuty z věže štípského kostela zvony a odvezeny do Zlína. Ve Zlíně zvony převzal Dr. Masařík.

Dříve než byly zvony sejmuty, byl jejich zvuk nahrán na gramofonovou desku přístrojem zapůjčeným firmou Tomáš Baťa ve Zlíně a velmi blahovolně vyšel vstříc tehdejší generální ředitel Hlavnička.

O nahrání a zachycení zvuku zvonů se staral kronikář obce Štípy, který všechny cesty a vše potřebné za tím účelem vykonal.

Gramofonové desky se zvukem zvonů, jakož i s několika slovy rovněž nahranými na desce, které při tomto aktu pronesl kronikář a jeden z místních učitelů a zpěvem, který zazpívalo místní žactvo a kterému ochotně dal volno na chvíli místní ředitel Grejcárek, se uchovávají na památku pro budoucí generace. Jsou však měkké a nutno je co nejvíce šetřit, aby se zachovaly."

Z pamětihodností pana Stanislava Taibla ze Štípy.

zdroj: region.rozhlas.cz, enigmaplus.cz, farnosthalenkovice.eu, restauratorky.cz, .zsstipa.cz