Zde v horských oblastech však tyto stopy člověka jsou už pryč. Dnes nám tu připadá, že čistá horská příroda obklopuje obec v údolí. Zkusíme si to ukázat u řeky jménem Bílá Opava, která je nazývána "šlechtična mezi zdejšími vodami".
Bílá Opava je řeka v pohoří Hrubý Jeseník a je nejmenší ze tří zdrojnic Opavy. Pramení na jižních svazích Pradědu u chaty Barborka ve výšce 1280 m a ve Vrbně pod Pradědem ústí do Střední Opavy.
Řeka na horním toku tvoří kaňon a v něm jsou četné peřeje, kaskády a vodopády. Řeka protéká Karlovou Studánkou i Ludvíkovem a po soutok se Střední Opavou ve Vrbně pod Pradědem je dlouhá 13 km. Střední Opava je ve Vrbně ještě posílena Černou Opavou tekoucí od Rejvízu a vody tří řek společně míří k polským hranicím. Všechny tři horské toky byly kdysi zlatonosné.
Černá Opava
Vznik řeky Opavy je znázorněn na mapě i s popisem:
Obec Ludvíkov je v nadmořské výšce 620 m n. m., okolní hřebeny dosahují výše okolo 1000 m n. m. Klima je však v těsné blízkosti masivu Hrubého Jeseníku chladné a vlhké, s tím musí turista počítat. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 6 °C, srážky dosahují 700 mm a vanou převážně severozápadní větry. Turista si do Jeseníků musí přibalit oblečení a obuv opravdu "vhodnou", protože do terénu vyjdete za slunečného počasí, ale během hodiny se počasí zcela změní.
Drsnost klimatu je lépe vidět na dozrávání ovoce. Je běžné, že na Krnovsku je již dávno sklizeno a zde ovoce teprve dozrává. Stromy tu kvetou později a my jsme to poznali např. v zámeckém parku ve Velkých Losinách, kde kvetly keře, které v Ostravě dáávno odkvetly. Zato podzimy jsou tu nádherné, dlouhé a říká se jim „slezské pokračování léta“.
V minulosti byly kopce v okolí Ludvíkova porostlé bukovými lesy, jejich dřevo bylo zpracováno v milířích na dřevěné uhlí k tavení železné rudy ve zdejších vysokých pecích. Dnes v lesích okolo Ludvíkova uvidíte růst především smrk, modřín, jedle, z listnatých stromů potom buk, javor klen, olši a břízu. Jako na většině našeho území je i tam kůrovcová kalamita.
Území Ludvíkova leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky s čistou a poměrně zachovalou přírodou. Na loukách vedle běžných lučních druhů rostlin, jako jsou kopretina bílá, zvonek rozkladitý (na snímku),
slovensky zvonček konáristý
uvidíme např. vemeník dvoulistý nebo vstavač Fuchsův.
Vraťme se k toku řeky Bílá Opava
Turistická stezka vás tak zavede do kouzelného kouta nespoutané přírody s nezapomenutelným zážitkem.
Trasa: Karlova Studánka – Údolí Bílé Opavy – Praděd
Trasa vyznačená na Mapy.cz
Vzdálenost: 9,7 km
Typ: Turistika
Čas: tam po žluté 3h (zpět po modré pak 2h)
Terén: 7km lesní cesty, po žluté pak i mosty, žebříky, skalní stěny, poslední 3km asfalt
Trasa
není vhodná pro kočárky nebo kola, ale s nimi směrem na Praděd můžete
zvolit trasu z Ovčárny (3,8km), odkud vede až na výškový bod asfaltová
cesta.
Trasa po žluté vede přímo podél řeky, kdy mnohdy stačí přidřepnout a máte levou ruku ve vodě. Není moc vhodné se sem vydávat po vydatných deštích, tání sněhu a celkově se trasa nedoporučuje během zimního období.
Naučná stezka údolím Bílé Opavy začíná v Karlově Studánce u vodopádu pod parkovištěm u restaurace Hubertus. Začátek naučné stezky v Karlově Studánce je zároveň i nejnižším místem této cesty (760 m. n. m.). Stezka vás povede asi půl kilometru podél silnice vedoucí do obce Vidly. Z této silnice však brzy odbočí do údolí Bílé Opavy. Od této chvíle začne stoupání až k chatě Barborce v nadmořské výšce 1310 m. Od chaty Barborky se nabízí méně náročný výstup na vrchol hory Praděd. Je to vynikající zážitková a adrenalinová trasa vhodná pro každého zdravotně způsobilého a v kondici.
Údolí Bílé Opavy se doporučuje projít ve směru z Karlovy Studánky k chatě Barborka. V opačném směru je sestup náročnější. Stezka vede přes balvany v těsné blízkosti břehu říčky nebo po úzkém chodníčku v prudkém svahu.
Trasa patří mezi turisticky náročnější
horské stezky. Běžně se tu pohybují starší lidé s trekingovými hůlkami i odrostlejší
děti. Mnozí návštěvníci s sebou berou i své pejsky. Cesta ovšem často
vede mezi kopci, po náročném kamenitém terénu i vystouplých kořenech, kde
je velmi snadné zvrtnout si kotník. Proto pevné boty jsou nutné. Ovšem nikde není psáno, že musíte projít celý úsek. Podle svých sil a možností je to nejlepší. A také podle aktuálního počasí.
Zdroj: portalobce.cz, sbatohemnacestach.cz, tourism.zabreh.cz
Hanko, tak to byla náročná cesta, ale určitě moc pěkná. Fotky tomu nasvědčují. Měj se hezky 😀
OdpovědětVymazatEvi, odhadla jsi to správně, tahle cesta není pro každého, ale říkám, není nikde psáno, že se to musí celé absolvovat. Údolí Bílé Opavy je krásné.
VymazatDěkuji a také se měj hezky. ☺
Hani,za tento příspěvek moc děkuji a ráda jsem si početla a připomněla naší dovolenou asi před třinácti lety.
OdpovědětVymazatNa hory jsme jezdívali vždy na podzim a tak jsme byli i v Jeseníkách.Na blogu mám i pár fotek.My jsme to šli obráceně,poradili nám to v hotelu,kde jsme byli ubytováni.Na Ovčárnu jsme jeli hned ráno autobusem a potom na Praděd.A zpátky jsme šli údolím Bílé Opavy.I dolů to bylo náročné a docela jsem litovala ty,co šli nahoru.Někteří toho měli opravdu dost a tak se nás každou chvíli někdo ptal,kdy to skončí.Příroda je tam ovšem úžasná,ale drsná.Ráno bylo -4 a odpoledne docela příjemně.
Jsem zvědavá,kam nás ještě pozveš.
Měj se hezky
Jituš, v prvé řadě děkuji za vzpomínku a popis vaší cesty. Moc ráda jsem si přečetla a je to konkrétní popis, jak jste to zažili vy. Tohle je náročná trasa a myslím, že v našem hotelu by nám recepční nebyla schopna poradit. To počasí se v Jeseníkách velmi mění, ráno vyjedeš za sluníčka a za hodinu na jiném místě už je zamračeno a prší, my jsme ještě měli teploty ucházející. A na nohou žádné sandálky.
VymazatJeště těch tras bude několik, některé už připravuji a mám to rozděleno do více článků.
Také se měj, Jituš, moc hezky. ☺
Hani, úplně se tam s Aaronem vidím. On takové cesty miluje a já to taky ještě zvládnu :o)
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli, Helena
Helenko, na to, že je to náročnější trasa, potkáš tam více lidí a mnohdy jsou to senioři důchodového věku, ovšem ti jsou asi zvyklí turistickým pochodům, mají hůlky a mnozí v záviděníhodné kondici. ☺
VymazatDěkuji a hezkou neděli přeji i k vám.
Tak to jsou móóóc daleké vzpomínky.Ani jsem si už nepamatovala jméno vesnice,jen jsem věděla,je to bylo u Karl.Studánky.Do Ludvíkova jsme jezdili se střední školou na brigády-sázení a obžínání stromků.Naše stromky už tam určitě po těch mnoha letech nejsou...Zavzpomínla jsem,že blizoučko naší chaty lovili kluci pstruhy pod kameny v potůčku...To jsou tak nádherné vzpomínky.Moc a moc děkuji.
OdpovědětVymazatPřeji krásnou neděli ☺
Evi, jsem moc ráda, že jsem Ti přiblížila tu pro Tebe krásnou dobu! Fakt mám z toho radost. O Ludvíkovu ještě budou asi dva články, třeba Ti to něco připomene. A ty stromy tam jsou možná už jako vzrostlé, proč by to nemohlo být? My jsme do oblasti Jeseníků jezdili na bramborové brigády, to bylo taky z gymplu. Zrovna chystám článek o Jindřichovu, no však se to tady objeví. ☺
VymazatMoc děkuji za upřímný komentář a přeji také krásný zbytek neděle.
Hani, tak tady to trochu znám, jak jsem Ti už psala, že jezdím do Jeseníků do lázní a tak si tam taky výletuju. Údolím Bílé Opavy jsem procházela, sama, nikomu se nechtělo. A možná lepší, jdu si svým tempem, s turistickými holemi... Akorát si vzpomínám, že mě tenkrát byla dost zima, I když jsem měla funkční prádlo, čepici a rukavice :o). Ale bylo tam krásně ! Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz