Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 15. dubna 2023

Můj hlas pro p. Medřickou - Miloslav Stehlík: Linka důvěry

 

Tak jsem po nějakém čase opět hlasovala. Musím říci, že ráda. Šlo totiž o "Neviditelného herce století". Pokud jste to zaregistrovali, víte, oč tu běží. Síla a kouzlo hlasu patří mezi dary, kterými člověk je nebo není obdařen. U herců se předpokládá, že i jejich hlas na diváka/posluchače působí a spoluvytváří jeho image. Někteří v tom opravdu vynikali. Byli to "mistři". Nebo ještě stále jsou. Vůbec se nedivím, že český dabing patří k nejlepším na světě. K anketě určitě vytvořím článek, ale dopředu prozradím, že jeden ze svých hlasů jsem udělila herečce paní Daně Medřické. To je důvod k dnešnímu příspěvku - poslechu Linky důvěry.

Třináct nočních zastavení na telefonní lince důvěry, kde právě slouží doktorka Marie v jedinečném podání Dany Medřické. Poslechněte si jednu z nejslavnějších a historicky nejúspěšnějších českých rozhlasových inscenací, která v roce 1966 zvítězila na mezinárodní soutěži Prix Italia a poté v překladech obletěla téměř celý svět.
 
Původní hra Miloslava Stehlíka v režii Jiřího Horčičky námětem a tvarem vystihla aktuální soudobé trendy rozhlasové tvorby. Svým dramatickým časem obsáhne jednu noc na lince důvěry. Každý volající představuje jiný případ potíží – bezradnosti, uražené ješitnosti, malichernosti, tragikomičnosti či opravdového neštěstí. Volající ztvárnili například Čestmír Řanda, Jaroslava Adamová, Blanka Bohdanová nebo Martin Růžek. Vrcholem pak je rozhovor lékařky a opuštěné staré ženy v podání Olgy Scheinpflugové. 

https://spravy.rtvs.sk/wp-content/uploads/2023/01/Dana-Medricka-profil-e1674204009118.png 

„Kdybych měla začít svůj život znova, nežila bych jinak. Pěkný život to byl.“ Tato slova pronesla Erži Orbánová – Dana Medřická.

Dana Medricka

Dana Medřická se narodila 11. července 1920 v Praze do rodiny účetního firmy Brouk a Babka. Už od dětství chtěla hrát divadlo. Absolvovala gymnázium v Dušní ulici (1939) a začala studovat Pražskou konzervatoř (1939 – 1940) u Plachého, Iblové a Suchánkové. Hrála od osmi let v bubenečské sokolovně, později v holešovické Uranii a v malostranské Umělecké besedě. Na soukromé hodiny herectví docházela k herecké legendě Národního divadla Anně Suchánkové. Po úspěšných zkouškách na konzervatoř v roce 1939 dále hrála i přes přísný zákaz konzervatoře v uměleckém souboru Fráni Francla pod pseudonymem Dáňa Čechová.

1. ledna 1960 se Medřická stala právoplatnou členkou činohry Národního divadla, kde setrvala až do své smrti. Nejen na této scéně, ale i na scéně Městských divadel pražských vytvořila bezpočet krásných a kritikou velice ceněných rolí (Amélie - Neapol, město milionů, Líza - Obchodník s deštěm, Blanche - Tramvaj do stanice Touha, La Poncia - Dům doni Bernardy, Matka Kuráž a její děti).

Když vedení ND nabízelo Daně Medřické roli Eržiky Orbánové v Kočičí hře maďarského dramatika Istvána Örkenyho, mělo v úmyslu obsadit ji do podprůměrné hry. Netušili však, co Medřická s kolegyní Vlastou Fabianovou s touto hrou udělají. Vznikla tak nejúspěšnější inscenace v historii Národního divadla - hrála se 9 let a čítala 403 repríz. Bylo by jich určitě víc, kdyby paní Dana v roce 1983 nezemřela. Letos od jejího úmrtí uběhlo už 40 let...  
„Jakmile si stoupla na jeviště, soukromé problémy šly stranou,“ popsal její přístup k životu i herectví Radovan Lukavský, její dlouhodobý divadelní kolega.

https://danamedricka.cz/wp-content/uploads/2019/01/v%C3%A1noce-dany-med%C5%99ick%C3%A9.jpg

Zdroj: dvojka.rozhlas.cz, csfd.cz, danamedricka.cz

12 komentářů:

  1. Kočičí hru jsem kdysi viděla v přenosu z ND a to představení bylo neskutečné. Obě herečky byly skvělé, Dana Medřická tam skutečně excelovala. Myslím, že náš dabing patří právem k těm nejlepším. Hezký víkend 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, Kočičí hra se zapsala zlatým písmem a zná ji každý pamětník. A dabing, v tom vynikáme, díky hercům se i zahraniční filmy dostaly o třídu výše.
      Děkuji a přeji hezké jarní dny. ☺

      Vymazat
  2. Jedna z těch, o které se může říct herečka s velkým H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to pravda, proto jsem této herečce v anketě udělila svůj bod. ☺

      Vymazat
  3. Kočičí hru jsem viděla ve Stavovském divadle. Je to už hodně dávno a od té doby jsem toho viděla v divadlech spoustu. Kdybych však měla vybrat to nejlepší, byla by to rozhodně Kočičí hra. Danu Medřickou v roli Erži zdárně doplňovala Luba Skořepová v roli Myšky a stejně tak Vlasta Fabiánová jako Gizela. Na tohle představení opravdu nejde zapomenout.
    Hani, měj hezké dny. 💓🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Ali, že jsi to tak hezky napsala. Přece jen v Praze máte těch možností více a konkrétně pro mne jet do Prahy do divadla - je to moc daleko a nevyplatí se to. Aspoň se prostřednictvím televize nebo filmů můžeme s mnohými seznámit. Paní V. Fabiánovou jsem jednou potkala v Praze, někde u Národního divadla. Šla tehdy s panem Záhorským, což byl, myslím, její manžel. Je to dávno...
      Děkuji za vzpomínku a přeji spokojené jarní dny. ☺

      Vymazat
  4. Úžasná herečka.Kočičí hru jsem viděla,byl to zážitek.
    Hani,měj hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, Jituš. Kočičí hra je jedno z představení, na které nejde zapomenout.
      Děkuji a přeji pohodové dubnové dny. ☺

      Vymazat
  5. Paní Medřická, to je takové národní stříbro! Kočičí hru jsem viděla jen TV, tady na živo taky, ale v podání hereček našeho divadla. Velmi silné představení.
    Hani, děkuji za krásné připomenutí a přeji hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc hezky jsi to, Helenko, napsala. Já jsem Kočičí hru také viděla "jen" v TV. Byla to nezapomenutelná role p. Medřické i p. Fabiánové.
      Děkuji a přeji příjemný úterní večer. ☺

      Vymazat
  6. Hani zdravím. Kočičí hru mám moc ráda, viděla jsem ji v Klicperově divadle v Hradci opakovaně, v jiném obsazení. S Danou Medřickou jen v TV. Hezká vzpomínka u Tebe, měla jsem ji moc ráda ve všem co hrála, ve vážných rolích i těch komediálních - např. v Takové normální rodince, tam také exceluje. Pohodovou neděli přeju, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Leni, že ses podělila o svůj zážitek. Já také jen v TV. Nemohla jsem jinak a svůj hlas jsem věnovala p. Medřické, neuvěřitelné, že letos už bylo 40 let, co tady není... Byla to oblíbená herečka už mého tatínka a ten by měl radost. ☺
      Přeji pěkné dubnové dny.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...