Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pondělí 29. května 2023

České chemické názvosloví je unikátní

 

Na dnešní den připadá výročí, které je spojeno s chemií. Máte nebo měli jste rádi ve škole chemii? ... No dobrá, ale -ný, -natý, -itý, -ičitý si pamatujeme, ne? Člověk se tím nemusí zabývat profesně, ale určité povědomí by měl mít. Proto se dnešní téma snažím vzít za ten zajímavější konec > 😃.

Dne 29. května roku 1914 (tedy těsně před vypuknutím 1. světové války) začal Pátý sjezd českých lékařů a přírodozpytců, na kterém mj. byla Emilem Votočkem a Alexandrem Sommerem Baťkem navržena reforma českého chemického názvosloví
Je "pár věcí", kterými se jako Češi (Moravané, Slezané) můžeme chlubit a málokdo si uvědomí, že do této kategorie patří i chemické názvosloví:
 
 https://slideplayer.cz/slide/3142000/11/images/9/%C4%8Cesk%C3%A9+chemick%C3%A9+n%C3%A1zvoslov%C3%AD+pat%C5%99%C3%AD+k+nejdokonalej%C5%A1%C3%ADm+na+sv%C4%9Bt%C4%9B..jpg 
Máme velké štěstí, protože vynikající čeští chemici Alexander Sommer Batěk a Emil Votoček vytvořili unikátní systém, který nám mohou všude v zahraničí závidět. Čeština totiž je jazyk tak bohatý, že dokáže vytvořit osm malebných koncovek, na kterých je názvosloví postaveno a které nám velmi usnadní práci. O takovém počtu si angličtina, němčina či francouzština mohou nechat jen zdát.

Aspoň základy si z chemie pamatujeme všichni, to se na základce probírá. Stejně jako "národní obrození". Obrozenci se vyřádili i na chemickém názvosloví. Vymysleli mnoho názvů, které se naštěstí v praxi neuchytily. Dám pár příkladů: Jód je prvek, který se vyskytuje v řasách a chaluhách, proto byl obrozenci přejmenován na řasík nebo chaluzík. Chlór je složkou kuchyňské soli, a tak ho obrozenci pojmenovali solík. Název fosforu, kostík, odkazuje ke kostem. Chróm dostal název barvík, protože je znám svými barevnými sloučeninami. Osmium v periodické tabulce figurovalo jako voník a draslík získal nakrátko název ďasík.

Pana Presla jsem na blogu už vzpomínala u pěnišníků jako tvůrce našeho botanického názvosloví. Jeho jméno je uvedeno i mezi vědci na budově Národního muzea, snažil se i v oblasti chemie. Můžete nahlédnout:


Přírodovědec Jan Svatopluk Presl (1791–1849) přišel s návrhem nového českého názvosloví a terminologie ve svých knihách Lučba čili chemie zkusná (1828–35) a Nerostopis (1837). Všimli jste si? Chemii nazýval "lučba". Presl vymyslel české neologismy pro většinu tehdy známých chemických prvků. Deset z nich, například vodík, kyslík, uhlík, dusík nebo křemík přešlo do běžného jazyka. Nikdo se tomu už nesměje.

Presl také vytvořil názvoslovnou konvenci pro oxidy, kde elektronegativní složka tvořila podstatné jméno a elektropozitivní složka tvořila přídavné jméno. Přídavná jména byla doplněna příponou, podle valenčního čísla složky, kterou reprezentovala (původně existovalo pět přípon: -ný, -natý, -itý, -ový, -elý, později rozšířených na osm Vojtěchem Šafaříkem: -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný a -ečný, -ový, -istý, -ičelý). 

Soli byly identifikovány příponou -an doplněnou za podstatné jméno (např. síran). Mnoho termínů vytvořených Preslem bylo odvozeno z latiny, němčiny nebo ruštiny. Pouze některé z nich však uspěly a zůstaly používány.

 Možná ani netušíme, jak názvosloví vznikalo. Jako příklad jsem vybrala chemické názvosloví podle Amerlinga: 


MUDr. Karel Slavoj Amerling, český pedagog, filozof, lékař. Spolupracoval s mnohými českými vědci.

Karel Slavoj Amerling (1807–1884) ve své publikaci Orbis pictus (1852) přišel s dalším podobným pokusem o vytvoření českých jmen pro chemické prvky. Jeho snaha však nebyla úspěšná. 

Vojtěch Šafařík (1829  – 1902) byl český chemik a astronom. Byl synem Pavla Josefa Šafaříka.

Zasloužil se o další zdokonalení českého názvosloví. V roce 1876 začal vydávat časopis Listy chemické, první chemický vědecký časopis v Rakousko-Uhersku, který existuje dodnes pod názvem Chemické listy. Jeho žurnál hrál důležitou roli při kodifikaci názvosloví. Na kongresu českých chemiků v roce 1914 bylo názvosloví přepracováno a tento nový systém se stal normativním v roce 1918. Hlavními iniciátory těchto změn byli Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) a Emil Votoček (1872–1950). Původní Preslova pravidla zůstala používána, avšak tvořila jen malou část názvoslovného systému. 

Během druhé poloviny 20. století došlo k několika změnám základní terminologie, obvykle z důvodu přiblížení se mezinárodnímu názvosloví – například starý výraz kysličník byl oficiálně nahrazen termínem oxid, uhlovodan sacharidem, změnil se i pravopis některých prvků (berylium na beryllium). Přijímání těchto změn odbornou veřejností je poměrně pomalé a starší výrazy zůstávají v užívání ještě o desítky let později.

Základy českého chemického názvosloví a terminologie vznikly během 20. a 30. let 19. století. Tato první názvoslovná pravidla se přizpůsobovala stavbě českého jazyka. Postupem času se rozsah názvosloví značně rozšířil, přičemž se do něj v posledních dobách promítla doporučení Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC).
Zdroj: Wikipedie, canov.jergym.cz

4 komentáře:

  1. Článek je to rozhodně zajímavý,něco si pamatuji,ale už moc ne a to jsem byla jedničkářka.Byla jsem favoritkou učitele na chemii,který chtěl,abych šla na chemickou průmyslovku.Byla jsem z toho nešťastná.Ani nemohu napsat,že by mě chemie bavila,ale šla mi.Šla jsem nakonec na ekonomickou školu.
    Hani,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituško, myslím, že vzpomínka na školu není špatná. Co mohl Tvůj učitel chtít? Já jsem měla takového učitele v těsnopisu, ten mě postrkoval dál a já byla ze třídy nejlepší. Bez chlubení. Možná doufal, ale tehdy jít na ekonomickou školu bylo "terno", jakási jistota. Vím, co píšu, u nás se prostě počítalo s tím, že budu účetní na šachtě. Ale na SEŠ mě nevzali, Tebe ano. Já dnes říkám chvála Bohu, že mě nevzali, to myslím vážně a gymnázium mě zachránilo. Ta úleva... Právě na gymplu jsem naposledy měla chemii, ale celkem mě to bavilo, i když jsem se chemií neživila, nic proti nemám.
      Děkuji, Jituš a přeji pohodový vstup do června. 😃

      Vymazat
  2. Hani, pánové mě svými příponami dost potrápili - chemie není moje parketa. Ale zlobit se na ně nebudu, je to ve mně :o).
    Měj příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Hani, článek jsem si přečetla, ale... Chemie nebyla nikdy moje parketa, ani fyzika. Nějak jsem tomu nerozuměla a hlavně mě to nikdy nebavilo, na základce ani na gymplu. Protože mě vždycky záleželo na tom, abych měla výborné známky, naučila jsem se to pokaždé nazpaměť jako papoušek. Měj hezký den, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Praha ... ve srovnání dnešních a dávných fotografií

Na staré fotografie měst mají své kouzlo. Tak které vybrat, aby se většina zorientovala? Fotografie si rozklikněte. Doplnila jsem to krátkým...