Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 24. května 2023

Olomouc: Hotel "Na Špici" se špicem na štítě

 

Nevím jak to máte vy, ale když někam přijedu, navíc tam strávím 7 nocí jako v našem případě, zajímám se o to místo trochu víc. Ručím za to, že i Olomouc toho skrývá dost zajímavého, že pak ani těch osm dní nestačí. O hotelu Senimo jsem psala ZDE, ale všechno se do jednoho článku nevejde. Doplním, z hlediska polohy hotelu, že je to jedna zastávka autobusem od vlakového nádraží Olomouc, takže výborně dostupná lokalita i bez auta. Zastávka nese název "Na Špici". Už pohled na mapu napovídá, že lokalita je tvaru "špice". Jenže všechno je úplně jinak. 
 
https://www.spic.cz/wp-content/uploads/2021/11/nej.jpg 
Tohle psí plemeno je špic. Foto jen ilustrační.
 
Na místě dnešního hotelu Senimo byla původně hospoda Na Špici. Odkud se název hostince stojícího na rozcestí Pasteurovy a Jeremenkovy ulice vzal? Většina lidí si podobně jako já na tuto otázku odpoví: dům se nachází v místě, kde se obě ulice stýkají a vytvářejí tvar špice. Takové vysvětlení zní logicky, ve skutečnosti ovšem musíme původ názvu hledat jinde.

Někdejší hostinec Na Špici měl totiž na svém původním vývěsním štítu vyobrazeného bílého psa – špice, který propůjčil hospůdce i název. Tehdejší nápis Gast und Einkehr- haus zum weissen Spitz můžeme přeložit jako Hospoda a ubytovna U Bílého špice.

Spousta hospod získala svůj název podle místa, u kterého se nachází. Tady je to opačně. A právě název „Na Špici“ se vžil pro celé okolí budovy. Byl tam nedaleko i hřbitov, který vznikl poté, co císař Josef II. zrušil kláštery, mnohé kostely a s nimi i dosavadní pohřebiště, která k nim patřila. Na Špici pochovávali obyvatelé ze středu města své zemřelé do roku 1800.

Hospoda byla odjakživa oblíbeným výletním cílem Olomoučanů. Přesto ji v polovině 18. století zbourali kvůli stavbě olomoucké pevnosti. O tom je samostatný článek ZDE. Nedaleko je budova Slovanského gymnázia a právě tam byl postaven bastion č. 22. Jo, obrana města byla důležitější. V roce 1788 však byl hostinec postaven znovu. To je jako v současnosti - po revoluci kolik obchodů zaniklo, co se tam všechno vystřídalo, ale "hospoda", ta se drží. 😎

O sto osm let později koupilo dům město Olomouc a přebudovalo jej na hotel s názvem „Krásná královna“. To byl vznešený název. Ovšem celé pohostinské zařízení odedávna fungovalo jako formanská hospoda. Za první republiky se na největší jatka v Olomouci na místě dnešního obchodního domu Senimo sjížděli lidé z širokého okolí. Ti přivezli dobytek na porážku a po práci šli vše do hospody pořádně zapít. 

Psal se rok 1898, když byla postavena tato budova a začala plnit svůj obchodní účel jako aukční hala, probíhaly tu dobytčí trhy. Obchodování s dobytkem tu probíhalo až do roku 1938. Po velké opravě v letech válečných se stala tržnicí s masnými produkty. V době znárodnění přešla do majetku masného průmyslu a to trvalo do 80. let minulého století, kdy ji Olomoucký masokombinát zdevastovanou opustil. Z toho důvodu se v roce 1985 začalo uvažovat o demolici, ale budova měla štěstí, protože je unikátní. 
 
 

Stavba areálu byla zahájena v roce 1898 podle návrhu berlínského stavebního rady, jímž byl Georg Osthoff. Dominantou městských jatek se stala budova dobytčí tržnice s prostorem o rozměrech 57 x 38 metrů překlenutým obloukovou ocelovou střechou. Hala byla ve své době největším zastřešeným prostorem nejen v Olomouci, ale patřila také k předním stavebně-technickým unikátům celé Rakousko-uherské monarchie. 
 
 
Objekt byl zapsán do seznamu kulturních památek.

Po listopadu 1989 koupilo budovu Zemědělské družstvo Senice na Hané, které ji má dodnes. Kolem celé budovy je velké parkoviště. Asi před patnácti lety byl naproti vybudován hotel Senimo. 

Ještě přidám fotografii z léta roku 1997, kdy celou republiku postihly velké záplavy. Zachycuje povodňovou situaci na místě dnešního hotelu, který tehdy ještě nestál, ale hala vlevo je dnešní obchodní dům. Takto se dovede rozvodnit řeka Morava, o níž jsem psala ZDE.
Zdroj: olomoucky.denik.cz, hotel Senimo

4 komentáře:

  1. Hani,ty jsi dokonalá,opravdu všechno důkladně prozkoumáš a seznámíš nás s tím.
    Já teda taky si přečtu všechno možné o místech,která navštěvujeme,zajímá mě to.Bohužel na blogu jsem velmi stručná.Práce na počítači je už nad mé síly.Zápasím s myší a pokud udělám překlep,nejsem schopná najet kurzorem,abych opravila.Ráda jsem se seznámila s jednou zajímavostí Olomouce.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituško, moc děkuji za pochvalu, toho si vážím, ale já taková jsem od dětství. Můj tatínek, který tady už desetiletí není, by mohl vyprávět.
      Vím, že hodně jezdíte po okolí a hodně fotíš, ale fotky máš fakt kvalitní. Moje kamarádka má asi podobný problém s rukama, a to dělala sekretářku na katedře Vysoké školy báňské, dnes jí počítač připravuje chvilky neradostné. Mi to zatím jde a ruce mám lepší než nohy. Každý má něco, tak se netrap a dělej to, na co stačíš. 👍
      Měj se také moc hezky a přeji pohodu.

      Vymazat
  2. Tleskám, skvěle prozkoumané!
    Hani, užij si krásný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji, něco prozkoumat, to je něco pro mne. 👍
      Přeji úspěšný pátek a nadcházející víkend. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...