Kalendárium z Moravskoslezska: Měsíc srpen

 

 Tři události celorepublikového významu:

12. srpen 1881 – Pražské Národní divadlo bylo 2 měsíce po slavnostním otevření poničeno požárem.

14. srpen 2002 - Kulminovala povodňová vlna v Praze.

26. srpen 1992 – Český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar podepsali v brněnské vile Tugendhat dohodu o zániku Československa od 1. ledna 1993.

  

Vybrané události za měsíc srpen z Moravskoslezského kraje:

3. srpen 1939

 

Od tohoto dne se mohli stěhovat první nájemníci do nově postavených jednopatrových domků v Ostravě-Mariánských Horách na ulici 6. července (dnes ulice 1. Máje). Jednalo se o 10 domků z celkového počtu 26, které vystavěl spolek Československý červený kříž v Ostravě ve spolupráci s Ústavem pro péči o uprchlíky při ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze pro obyvatele, kteří byli po podpisu mnichovské dohody o odstoupení pohraničí v roce 1938 vyhnáni ze svých domovů. Projekt a stavbu realizovalo sdružení firem Kolář & Rubý a Karel Gajovský, architekti a stavitelé. Finanční prostředky byly získány z daru Fondu londýnského starosty s výslovným určením pro stavbu obytných domů v Moravské Ostravě, z dobročinných sbírek a úvěru.

4. srpen 1891

V roce 1852 zakoupil moravskoostravský střelecký spolek divokou vrbinu na pravém břehu řeky Ostravice, kde vybudoval střelnici, vysadil stromy a keře, zřídil cesty a postavil lavičky. Místo známé později jako Stará střelnice se stalo významným a oblíbeným střediskem společenského a kulturního života širokých vrstev obyvatelstva Moravské i Slezské Ostravy. Konala se zde pravidelná nedělní cvičení ve střelbě, každoroční císařské a královské střelby, čtvrteční koncerty hornické hudby, později se zde pořádaly plesy, divadelní představení nebo prokopské slavnosti horníků. Neustálé nebezpečí povodňových záplav a pokračující industrializace, spojená s rozšiřováním průmyslových závodů v okolí střelnice (dnes je toto místo asi 100 metrů před dnešním mostem M. Sýkory zcela pusté), však donutily střelecký spolek k přeložení střelnice na nové vhodnější místo. Poslední královská střelba se na Staré střelnici konala 4. srpna 1891.

 

6. srpen 1866

Právě 6. srpna 1866 skončila 14denní okupace Moravské Ostravy pruskými vojenskými jednotkami, které měly za úkol zabezpečit po vítězné bitvě u Hradce Králové území proti případnému ohrožení Rakušany z oblasti Krakova. Městem prošlo během této doby celkem 94 důstojníků, 3558 vojínů a 201 koní a náklady na jejich ubytování a stravu dosáhly téměř 11 tisíc zlatých. Prušáci známí svou žravostí spotřebovali 1990 kg hovězího masa, 76 hl piva, 520 kg rýže, 1356 tříkilových bochníků chleba, 370 kg tabáku a 810 kubánských doutníků, 170 kg soli, 1 kg pepře, 50 kg krup a 1 kg bobkového listu. Důstojníkům se muselo připravit 199 snídaní a rovněž tolik večeří a 226 obědů, mužstvu 6856 snídaní a stejné množství večeří a 7745 obědů. Se svými nucenými hostiteli jednali okupanti velmi tvrdě – běžné bylo např. neustálé vyhrožování násilnými rekvizicemi a patrně pouze zásluhou starosty Aloise Anderky nedošlo k rabování, drancování, ničení majetku, surovostem a zabíjení běžnému v jiných městech.

6. srpen 2000

Právě tehdy zasáhla celou oblast Michálkovic a některé další obvody slezské části Ostravy živelná pohroma ve formě silného větru, deště a prudkého krupobití, kdy velikost krup dosahovala až 5 cm. Bouře zničila úrodu v zahradách, poškodila střechy objektů, rozbila okna, silný vítr potrhal elektrické vedení a vytrhal betonové sloupy, vyvrátil desítky stromů (nejvíce na Michalském náměstí), komunikace byly pokryty vrstvou listí, větví a bláta, větší kroupy poškodily karoserie a skla venku parkovaných automobilů. 

Na upozornění Fukčárinky doplňuji Havířov - z kroniky města: 

Takové kusy ledu padaly na Ostravu a okolí.

11. srpen 1935

Toho dne byl v Moravské Ostravě při příležitosti 25 let trvání zdejšího odborného společenstva holičů, kadeřníků a vlásenkářů zahájen sjezd kadeřníků, jehož se zúčastnilo 600 delegátů z celé tehdejší republiky. V rámci sjezdu proběhla v Národním domě (dnes Divadlo Jiřího Myrona) soutěž holičských učňů a učnic v ondulování a odborném stříhání vlasů, večer pak soutěž členů společenstva v česání dam o ceny ve vodové ondulaci a v ondulování železem.

12. srpen 1932

Odpoledne projel nádražím v Přívoze (městská část Ostravy) zcela nový kolejový autobus určený pro polské státní dráhy. Vůz byl vyroben ve Vídni a cestou projel Zlínem, kde vzbudil velkou pozornost. „Je dlouhý a nízký, na obou koncích sploštělý a pohání jej silný benzinový motor…hodně připomíná kolejový Zeppelin, jenž nedávno dosáhl rekordní rychlosti na železniční trati Berlín-Hamburg…“ psal dobový tisk, který také ocenil „odborný zájem hlavních činitelů Baťova dopravního oddělení“ o tento dopravní prostředek. Nejnovější typ kolejového vozidla při cestě do Polska zastavil na přívozském nádraží ve 14:27 hod. a po krátké chvíli pokračoval v jízdě do Bohumína.

11. a 12. srpen 1973

V průběhu těchto dní uspořádala základní organizace Českého zahrádkářského svazu ze Zábřehu (m. č. Ostravy) na nádraží ve Vítkovicích výstavu mečíků a jiřin. Autory květinových aranžmá byli Vlasta Luňáčková (vedoucí školního zahradnictví v Zábřehu a uznávaná floristka) a Oldřich Smýkal (dlouholetý předseda spolku ČZS). Součástí této tradiční akce byl rovněž prodej pokojových a zahradních květin, poradna pro pěstitele s možností konzultací s odborníky v oboru zahradničení. Foto: Nádraží v Přívoze (30. léta 20. stol.)

17. srpen 1561

Rozhodnutím zvláštní komise, která byla z královského příkazu vyslána do Moravské Ostravy, aby zde rozřešila územní spory mezi ostravskými měšťany a poddanými hlučínského panství z Hošťálkovic a Závodní Lhotky, byl právě tehdy stanoven průběh hranice mezi Moravou a Opavskem, daný tokem řeky Odry. Spory o využívání pastvin v okolí Odry se vlekly již od třicátých let 16. století, kdy velké povodně posunuly říční břehy. Koupí vsi Přívozu roku 1555 pak spory přešly na město Moravskou Ostravu, jehož práv se proti majiteli hlučínského panství Štěpánovi z Vrbna zastával i olomoucký biskup.

18. srpen 1939

Policejní ředitelství v Moravské Ostravě vedené dr. Merlerem vydalo Nařízení o styku židů s obyvatelstvem v živnostenských podnicích a povinnosti označovat židovské podniky. Dle tohoto nařízení musely být nápisem „Jüdisches Unternehmenn – Židovský podnik“ označeny všechny restaurace, hostince, hotely, kavárny a vinárny vlastněné nebo provozované židy, nařízení se týkalo také ordinací židovských lékařů.

20. srpen 1831

Dne 20. 8. 1831 byly v blízkosti města Moravské Ostravy kvůli rozšíření epidemie cholery neprodyšně uzavřeny vojenským sanitním kordonem státní hranice s Pruskem a zemské hranice s Haličí a Uhrami. Státní hranici s Pruskem od ústí řeky Opavy do Odry u Svinova až po ústí řeky Ostravice do Odry v Hrušově střežil 3. prapor pěšího pluku prince Emila z Hessen-Darmstadtu. Ostravský magistrát musel vybudovat v Přívozu 5 dřevěných strážnic a 22 přízemních obytných dřevěných domů pro důstojníky a mužstvo. Vojáci střežili hranici do 24. 10., poté byli odvoláni. Epidemii cholery se podařilo v Moravské Ostravě potlačit až na konci roku 1831. Celkem onemocnělo 175 obyvatel města, z nichž 62 nákaze podlehlo.  

23. srpen 1901

Na základě výnosu ministerstva kultu a vyučování ve Vídni ze dne 23. 8. 1901 byla v Polské Ostravě zřízena první česká měšťanská škola ve Slezsku. Jednalo se o školu chlapeckou, pro niž byla v letech 1901–1902 vystavěna budova v prostoru dnešní Hřivnáčovy ulice mezi kostelem sv. Josefa a zrušeným Dolem Trojice. Během krátké existence školy zvané U Kostela v ní vedle měšťanské školy chlapecké působila též obecná škola chlapecká, první dva ročníky v roce 1905 založeného samostatného českého učitelského ústavu a česká měšťanská škola dívčí. Od roku 1903 v ní byla umístěna nově zřízená živnostenská škola pokračovací s českým jazykem vyučovacím, určená pro výchovu řemeslnického dorostu.

Už v témže roce se však na budově začaly objevovat škody způsobené důlní činností. Poté, co začalo hrozit její zřícení, byla budova v roce 1930 zbourána.

25. srpen 1558

Olomoucký biskup Marek Khuen v tento den potvrdil vítkovickému fojtovi Michalovi privilegium na provozování krčmy při dědičné rychtě a šenkování piva, které byl zavázán odebírat od moravskoostravských měšťanů. Poprvé je tak současně v písemných pramenech doložena existence měšťanského pivovaru v Moravské Ostravě a propinační neboli výčepní právo ostravských měšťanů ve vsi Vítkovice. Krčma vítkovických fojtů se nacházela na důležité dopravní spojnici mezi Moravskou Ostravou a Místkem. Výčep, respektive hostinec, nesoucí název Na Fojtství, zde fungoval i po zániku patrimoniálního systému, a to nepřetržitě až do roku 1950.

27. srpen 1933

 

V neděli 27. srpna 1933 přijel na Ostravsko významný americký astronom českého původu profesor univerzity v Chicagu dr. Karel Hujer (*18.9. 1902 v Železném Brodě, + 10.6. 1988 v USA). Ve spiritistickém domě v Radvanicích seznámil přítomné formou přednášky se svými zážitky a zkušenostmi ze studijních cest po celém světě – v Tichomoří, Rusku, Japonsku, severní Americe, dokonce i v Mexiku, kde studoval astronomické památky civilizací Mayů a Toltéků. O týden později, 3. září 1933 měli zájemci možnost vyslechnout ve dvoraně spiritistického domu ještě druhou přednášku, tentokrát na téma ryze astronomické – „Divy vesmíru největším dalekohledem světa“. Foto: Spolkový dům spiritistů v Radvanicích, 30. léta 20. století

30. srpen 1936

 

Dne 30. 8. 1936 mohli obyvatelé zhlédnout na nově otevřeném letišti v Hrabůvce výcvik pilotů, mimo jiné i patrně první ostravské pilotky Zdenky Klírové, manželky předsedy Aeroklubu. Deník Ostravské slovo informoval veřejnost o tom, že výcviku pilotů se účastnilo šest žáků a nejvíce z nich létalo na stroji Praga E-114 Air Baby, zvaném malá bejbina. Jednalo se o jednomotorový sportovní a cvičný hornoplošník z 30. let 20. století vyrobený v ČKD Praha, který zároveň patřil k nejrozšířenějším a nejoblíbenějším sportovním letadlům v historii československého letectví. 

Zdroj: www.ostrava.cz, Wikipedie