Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 31. srpna 2023

Jak to je se slunečními hodinami v Olomouci?

 

Všimli jste si při návštěvě Olomouce slunečních hodin na nároží olomoucké radnice? Ne? Rozhodně jsou turistům na očích. Pokud se pohybujete u divadla nebo u  Arionovy kašny, nelze si toho barevného "obrazu" nevšimnout. Jak ale vlastně takové sluneční hodiny fungují a co na nich je zachyceno? 

 
Pohled k radnici od Arionovy kašny.

Jsou v podstatě nové, přesněji zrestaurované ak. malířem p. Radomírem Surmou a krášlí radnici teprve tři roky, to není dlouho. Do Olomouce jsme jezdívali s rodiči pravidelně, sice na Floru, ale pak jsme většinou šli "k sloupu" a radnici, takže to tam znám od dětství. Pořád mi nešlo do hlavy, že bych si tak krásných slunečních hodin nevšimla? Všechno je jinak. Dochovaly se fotografie, které ukázaly podobu původních slunečních hodin z 19. století. 

 
Nákres původních slunečních hodin dle Josefa Kšíra. 

Po vzniku republiky v r. 1918 přišli na radnici noví čeští správci a víte, jak to u nás bývá - "nové koště dobře mete", zabílili ten obraz, protože se jim zdál "prorakouský". Když pak přišli nacisté, ti definitivně z radnice hodiny odstranili. To je tedy ten důvod, proč si nemohu hodiny pamatovat a vlastně moji rodiče je nikdy neviděli! 

 
Sluneční hodiny byly odhaleny v květnu 2020, předtím je lidé "neznali".

Sluneční hodiny bývaly na radnici pravděpodobně "od počátku", souběžně s věžními hodinami a orlojem. Měnilo se ale jejich umístění a určitě i výtvarné zpracování. Zajímavostí je, že hodiny, všechny troje, které vidíme na radnici dnes, se musely postupně stěhovat na radničních fasádách stále výš, protože do stále větší výšky rostla i okolní zástavba na Horním náměstí -  bez slunečního svitu jsou sluneční hodiny k ničemu. Nárožní hodiny i dvoje menší po stranách tak jsou zachyceny na starých vyobrazeních radnice, ale na nižších místech. Až v druhé polovině 19. století se „vyšplhaly“ do nejvyššího patra objektu radnice. Výš už to nejde. 

Na hlavních nárožních hodinách je dominantní heraldický motiv, a dvě alegorické postavy. Heraldický motiv je sám o sobě neobvyklý, protože v něm tvůrci spojili dvě původně samostatné heraldické figury - rakouského orla a olomouckou orlici. Z pohledu diváka levá, v heraldickém pojetí ovšem pravá strana nové figury je černý rakouský orel, druhá polovina je stříbro-červeně šachovaná olomoucká orlice. 

Vzniklý „dvojznak“ měl v době vzniku zdůrazňovat spojení Olomouce s Rakouskem a habsburskou dynastií. Zní to sice dost nelichotivě, jako by naši předkové byli až příliš servilní, což může do jisté míry být i pravda. Na druhou stranu Olomoučané bývali na svou vazbu k habsburské dynastii pyšní a netajili se tím. Vážili si toho, že město opakovaně a ráda navštěvovala Marie Terezie a byli velmi hrdí na to, že v roce 1848 v Olomouci sídlil půl roku císařský dvůr a na trůn zde nastoupil císař František Josef I. Vztah k těmto dvěma panovníkům je zdůrazněn i dvojitým monogramem na čestném náprsním štítku orla – FJ je František Josef a MT je samozřejmě Marie Terezie. 

Dalšími výraznými prvky hodin jsou dvě alegorické postavy – starý muž s přesýpacími hodinami, kosou a vyhaslou pochodní, který představuje boha času Chrona, a mladá krásná žena s ratolestí v jedné a zářící pochodní ve druhé ruce, což má být bohyně moudrosti Sapienza

Symbolika boha času na slunečních hodinách je zřejmá: všeho do času, čas neúprosně plyne, na konci všeho každého z nás, bohatého či chudého, mocného či bezvýznamného, čeká smrt. Bohyně moudrosti má zdůrazňovat mimořádně bohatou vzdělanostní tradici města Olomouce, jejímž vrcholem je zdejší univerzita. 

 
Návrh obnovených hodin v ateliéru p. R. Surmy

Autor obnovených hodin p. Radomír Surma do výtvarné složky zapracoval i další motivy. Pozadí za postavami, které na starých snímcích vůbec nebylo zřetelné, vymyslel tak, že použil vedutu města v podobě z 18. století, tedy z doby, kdy bylo okolo vybudováno opevnění a z města se stala obrovská bastionová pevnost, nejdůležitější opěrný bod na severu monarchie. Nad hradbami vyčnívají věže kostelů a klášterů, které symbolizují církevní tradici města. Nechybí ani Sloup Nejsvětější Trojice jako symbol vzepětí Olomoučanů po ničivé Třicetileté válce. Styl provedení hlavních dvou figur fresky odkazuje jak k době renesance, kdy byla Olomouc kvetoucí moravskou metropolí, tak i k antice, tedy době, kdy měla Olomouc podle legend přičiněním Římanů vzniknout = Pověst o vzniku Olomouce.

Výtvarné dílo na nárožních hodinách je tedy mimořádně bohaté na alegorické a symbolické významy a teprve jejich znalost umožňuje divákovi pochopit celkový význam a obsah sdělení.

A jak to je s praktickou funkcí, tedy ukazováním času?

Pokud bychom brali sluneční hodiny jen jako užitečný nástroj, asi by jejich hodnota v době mobilních telefonů, hodinek a dalších přesných měřičů času neobstála. Obdobně je tomu i v případě orloje. Sluneční hodiny pracují na principu zdánlivého pohybu Slunce na naší obloze a na stínu, který ukazuje přesně nastavený polos, tedy kovový ukazatel. Sluneční hodiny jsou limitovány řadou faktorů, a to nemáme na mysli oblačnost či tmu… Mění se totiž postavení Země vůči Slunci a tak je úhel dopadajících paprsků v průběhu roku odlišný. Podle odborníků ukazují přesný čas vlastně jen ve čtyřech dnech v roce. V běžném životě si uvědomíme tyto pohyby tak, že v určité dny v roce je v pravé poledne slunce přímo v nadhlavníku, tudíž každé těleso vrhá stín přímo vodorovně pod sebe.

Zcela přesný čas hodiny ukazují v červnu, v době slunovratu. Pak je na nich přesný čas opět v září, poté v prosinci, a nakonec zase příští rok v době jarní rovnodennosti. Právě z důvodu kolísání času bývají u některých slunečních hodin sestaveny tzv. korekční křivky a korekční tabulky, které divákovi sdělují, kolik minut by měl k ukazovanému času přidat nebo ubrat. Každé konkrétní hodiny mají mít svoji vlastní korekční tabulku.

Výhodou slunečních hodin, což v Olomouci platí v případě dvou menších ciferníků, je fakt, že dokáží divákovi ukázat nejen čas, ale třeba i dobu podzimní a jarní rovnodennosti a zimního a letního slunovratu či roční období. Takže takové "chytré hodinky" vylovené z historie...


Zdroj: stary-olomoucky.rej.cz, olomoucky.denik.cz
 
Jako bonus - květinová koruna, kterou v tomto týdnu floristé ozdobili Arionovu kašnu na Horním náměstí, je v plné kráse a chvílemi taky doslova v obležení obdivovatelů. Lidé pořizují fotografie a oceňují unikátní aranžmá, na které tvůrci využili celkem 1850 květin. Ztvárňuje královskou korunu královského města Olomouce, další květiny pak symbolizují drahé kameny. Dílo se bude v průběhu následujících týdnů barevně obměňovat. Květiny budou kašnu zdobit až do poloviny září. 
 
 

10 komentářů:

  1. Hanko, opět zajímavý příspěvek k rozšíření vědomostí ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, vlastně k tomu ty mé články jsou určeny. ☺

      Vymazat
  2. Hani, slunečních hodin jsem si samozřejmě všimla, mám je na fotkách z adventní Olomouce 2022, ale tak krásné pojednání o jejich historii i současnosti, to je prostě paráda. Moc děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hodiny jsou opravdu parádní a určitě jsi pozorný a všímavý turista. Ale ten, kdo na tu stranu radnice nezavítá, klidně je může přehlédnout. Dlouho mi vrtalo hlavou, proč si tyto hodiny nepamatuji. A ony jsou tam pouze 3 roky. ☺

      Vymazat
  3. Pár slunečních hodin jsem už viděla,ale tyto jsou vyjímečné.Jsou krásné a zajímavá je i jejich historie.
    Květinová výzdoba je parádní.Až se uvidím s neteří,tak se musím zeptat,zda za ten rok,co tam žije už Olomouc poznala.Hani,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, také si vždy sluneční hodiny vyfotím, všude, kam přijedeme. Jsem zvědavá, co Ti neteř řekne, pokud má vůbec čas to město tak podrobně poznávat. Opravdu stojí zato.
      Děkuji a také měj pohodový začátek září. ☺

      Vymazat
  4. Hani, početla jsem si a opět se něco dozvěděla. Uchvácená jsem z těch květin, to je tedy velká nádhera!
    Přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, jsem ráda, jestli tyto články přinesou někomu i poučení. ☺ A ta květinová výzdoba je nádherná, docela pochybuji, že někde v jiném město něco podobného mají.
      Měj příjemnou neděli, Helenko.

      Vymazat
  5. Sluneční hodiny obdivuji vždy. Pamatuji si, že mnohé byly i v našem městě, ale na některých domech zmizely pod zateplením. Bohužel. Možná že se do Olomouce letos také podíváme, ale ještě to není jisté. Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sluneční hodiny jsou na mnoha místech, ale ne vždy jsou tak parádní. Je pravda, že při nové fasádě to mohou překrýt, je s tím totiž hodně práce a někde by to musel dělat restaurátor.
      Držím palce, aby vám ta letošní Olomouc vyšla, je tam toho hodně k vidění.
      Měj se také hezky a hlavně klid a pohodu. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Zavedu vás do muzea, když je ten svátek...

18. květen je Mezinárodní den muzeí. „Umění se učíme v muzeu.“ —   Auguste Renoir, francouzský malíř Jen na málo místech najdeme tolik no...