Pozoruhodné ženy: Eliška Junková - "královna volantu"

 

Ráda připomínám ženy, které ve svém oboru něco dokázaly. Teď nemám na mysli nějakou "miss", která celý život těží z toho, že se narodila podle určitých měřítek a většinu života krmí bulvár "důležitými" informacemi. A vidíte, celý život ji nazývají "královna krásy" a některá místa, např. v televizi, má na dosah. Je celebrita. Také má šanci u hokejistů a fotbalistů, ale teď se fakt směju. 😍 Osobně hodnotím to, co nevyžaduje minisukně do půli stehen, ale vědomosti a dovednosti. Prosadit se v mužském světě není lehké ani dnes a ženě, o které je tento příspěvek, se přezdívalo "Královna volantu". Nepochybuji, že jste určitě o ní už slyšeli. Je to nejslavnější žena českého motorismu. V lednu uplynulo od úmrtí paní Elišky Junkové rovných 30 let.  

 

Ve 20. letech minulého století byla nejrychlejší ženou světa. O paní Elišce Junkové se vždy říkalo, že to byla křehká a drobná žena. Ve filmu se uvádí, že byla vysoká něco přes 150 cm a vážila 47 kg (i s postelí 😎). V autě seděla na polštáři. Přesto odvážně zaútočila na místa do té doby vyhrazená jen mužům. Je považovaná nejen za nejslavnější českou automobilovou závodnici, ale vůbec za jednu z nejúspěšnějších závodnic světa. V našem autosportu byly pak další legendy, ale ona byla tou "průkopnicí", což je slovo ne zrovna často používané.

Eliška Junková, původním jménem Alžběta Pospíšilová, se narodila v Olomouci 16. listopadu 1900 do rodiny stavebního zámečníka Kašpara Pospíšila.

Po absolvování dvouleté dívčí obchodní školy nastoupila do filiálky Pražské úvěrní banky v Olomouci, kde poznala Vincence „Čeňka“ Junka, mladého nadšeného motoristu. Vzali se 24. června 1922.

Oba se nadchli pro motoristický sport a lásku k vozům značky Bugatti. 

  

Auto E. Junkové: Bugatti 35A vyráběla francouzská automobilka Bugatti v letech 1925-29. Auto mělo hmotnost asi 750 kg, výkon kolem 90 koňských sil, rychlost okolo 170km/hod. Skladatel Jaroslav Ježek napsal v r. 1928 jazzovou skladbu „Bugatti Step“. Skladbu složil Ježek na oslavu vítězství Louise Chirona a věnoval Elišce Junkové, oba závodili na voze Bugatti.

   

Nejdříve Čeněk závodil sám, později s Eliškou jako se spolujezdkyní. Triumfovali v mnoha závodech. Netrvalo ale dlouho a Eliška vzala do ruky volant sama. Závodila a také vyhrávala. „Královna volantu“ se zúčastnila celkem 25 závodů, z toho 20 krát zvítězila. Mezi její největší úspěchy patří první místo ve Velké ceně Německa na okruhu Nürburgring v roce 1927.

 

Okruh v Porýní-Falc byl nazván podle středověkého hradu, dnes je trať už jiná a nese název Caracciola-Karussell na počest Rudolfa Caraccioly.

„Naše Eliška tam vyhrála svou třídu a to bylo skutečně něco neuvěřitelného, protože to byla skutečná Grand Prix, čili velká cena Německa. Poté si právě Eliška vysloužila obrovský obdiv celého toho Československa. A vítala ji celá Praha. Slavný spisovatel a novinář Eduard Bass napsal k tomu takovou krátkou oslavnou veršovánku: 

"Pro německou velkou cenu 

 stačilo nám vyslat ženu – 

arci když je taková, 

jako paní Junková! 

Ta když sedne k volantu, 

rekordy jdou k čerchmantu!"

  

Eliška Junková s manželem Čeňkem Junkem v Praze po návratu z Targa Florio v roce 1928|Foto: Světozor Vol. 28 (1927-28), No. 33, 24. 5. 1928/Wikimedia Commons, public domain

O rok později - v roce 1928 - přišel další velký úspěch Elišky Junkové. Pátá pozice na Targa Florio na Sicílii, tehdy nejtěžším závodě na světě, když dvě třetiny závodu vedla. Vedle tohoto mezinárodního úspěchu přinesl rok 1928 Junkové ale i velkou ránu a předčasné ukončení kariéry. Když při závodech na Nürburgringu dostal Čeněk Junek v jedné zatáčce smyk, po nárazu vyletěl z auta a na místě zemřel, Eliška ten den se závoděním definitivně skončila. Její kariéra byla kvůli odchodu jejího muže krátká. 

 

Před závodem Zbraslav-Jíloviště v roce 1927, závodnice Pokorná, Einsiedel, Kovaříková a Junková|Foto: e-Sbírky, Národní muzeum, CC BY-NC-ND 4.0

Lidé si Elišku Junkovou pamatují nejen jako jednu z nejlepších závodnic své doby, ale i jako průkopnici v boji za rovnost. Svou odvahou totiž rozhodně předběhla dobu.

„Měla odvahu postavit se v té době silným mužům v nejtěžších závodech světa. Odvahu také v tom, že se dokázala vypořádat s tlakem i z ženského pohledu. Kdy na ni nahlíželi způsobem - co tam blbneš s těmi chlapy? To taky nebylo úplně snadné a vím, že i feministická hnutí na ní útočila."

  

Eliška Junková před startem závodu Zbraslav-Jíloviště v roce 1930|Foto: Wikimedia Commons/Magazin Auto, Vol. 1930, No. 5, p. 331, public domain

„A další věc, co se týče odvahy - ona sama jela do Alsaska, do sídla Bugatti. Z Prahy do Alsaska ve 20. letech. To je něco neuvěřitelného za těch podmínek. Odvahu měla i v tom, že když jela svoji slavnou Targu, byla tam už tři týdny předem sama bez svého muže a celé to tam zvládala. Jakkoli postavou malinká, drobná a přitom půvabná dáma, tak s velkou silou, odvahou a vůlí.“

  

Eliška Junková na závodě Targa Florio v roce 1928 |Foto: e-Sbírky, Národní muzeum, CC BY-NC-ND 4.0

I když po fatální nehodě svého manžela zanechala Eliška Junková závodní činnosti, o motoristický sport nikdy nepřestala mít zájem a snažila se podporovat československé jezdce a také motoristický sport v Československu obecně. Zásadně se také zasloužila o výstavbu brněnského Masarykova okruhu.

 

Eliška Junková v roce 1934|Foto: Magazin Letem světem, Vol. 8, No. 21, 6. 3. 1934/Wikimedia Commons, public domain

„Ona udělala nádech a výdech a pak žila dál plným životem. Byla vyslancem Bugattiho ve světě, spolupracovala se značkou Baťa. Bylo to ohromně mnoho a tato krásná, drobná paní vždycky přišla s úsměvem a elegancí a chytrostí. Proto ji také měli všichni rádi. Protože to nebyla nějaká zahořklá tetka, která by někde všude pořád fňukala, byla to zkrátka silná žena všemi směry.“

  

Eliška Junková|Foto: Sláva vítězům/Česká televize

Eliška Junková zemřela 5. ledna 1994 ve věku 93 let. Zanechala po sobě syna Vladimíra, kterého adoptovala po smrti jeho otce, bratra Elišky Junkové. V říjnu 2019 jí prezident republiky udělil in memoriam medaili Za zásluhy. 

 

Zdroj: cesky.radio.cz, autozive.cz, YouTube

 

První video je krátké, je to ukázka z audioknihy, kterou čte Hana Maciuchová. Druhé video je podrobnější, 15minutové a vystupuje tam i p. Junková už ve starším věku.