Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 31. března 2024

Jarní fotografie a velikonoční zamyšlení

Jaro a Velikonoce patří k sobě. No aby ne, když se velikonoční neděle počítá jako následující po prvním jarním úplňku. Většinou dnes mnozí řeknou, že Velikonoce jsou svátky jara. To určitě ano, protože už naši předkové se na jaro velmi těšili,  byli rádi, že přečkali zimu, mohli opět vyjít na pole a těšit se na úrodu. Proto se vynášela Morana a zimu odnesla voda.

Původní smysl Velikonoc však nebyl oslavou jara, to nám zůstalo patrně ještě z dob pohanských. Pro křesťany, tedy pro lidi silně nábožensky založené, to je největší svátek v roce, větší než Vánoce. Je spojen s ukřižováním Ježíše Krista. Ovšem průběh těch "barevných dní", které se nám každoročně nabízejí, sice známe, ale mnohé zakořeněné zvyky už nejsou tak zakořeněné a jak se mění společnost, odcházejí generace, které vnímaly Velikonoce více z duchovního hlediska. Proto ty nejkrásnější zvyky dnes uvidíme někde ve skanzenu. 

Například dnes je Bílá sobota a mimo jiné můžeme v katolických kostelech vidět "Boží hrob". Je v tom symbolika a bývá to nazváno jako "adorace u Božího hrobu". Je to symbolicky uctívané vzdálené místo poblíž Golgoty, kde byl podle evangelia pohřben Ježíš Kristus. Byli jste se někdy na Boží hrob podívat? Tohle je Boží hrob u "nás" v kostele, v době, kdy se tam konají adorace:

Znám to od své babičky. Ta mě už kdysi dávno na Bílou sobotu přivedla do kostela, abych to mohla vidět. Jen pro ty, kteří se v těchto otázkách neorientují, uvádím, že Boží hrob můžete vidět jen na Bílou sobotu, pak až za rok. Neděli Zmrtvýchvstání předchází Velikonoční vigilie. Noc ze soboty na neděli, kdy došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání, se nazývá Velká: proto tedy Velikonoce. 

  • Hospodyně hasily ohniště a znovu se zapalovalo svěceným ohněm přineseným z kostela. 
  • Někde se uhlíky z "Jidášova ohně" dávaly za trámy domu jako ochrana před požárem.
  • Zamilovaní chlapci dělali "chodníčky lásky" - pískem vyznačovali cestičku k domu své milé. 
  • Pokud se děvčata před svítáním umyla rosou, mělo jim to zaručit pěknou pleť bez pih.
  • V sadech se tradičně mělo zatřást ovocnými stromy, aby se probudily a dobře rodily.

Pro zájemce - klikněte na vysílání ČT2 Boží hod velikonoční.  Je to zajímavé i poučné. Tam se dozvíte o zajímavých zvycích - proč se peče beránek nebo mazanec. Také to, že na Velikonoce se darovala svoboda nebo zmírňovaly tresty. Pro milovníky folklóru je to také pokoukání. 👍 Toto vysílání funguje, kdyby ne, tak opakujte několikrát. Je to kultivovaně natočeno. Třeba Mistr Jan Hus bral pondělní šmigrust jako připomenutí, aby člověk potlačil tělesné pudy. 😉

Takže pokud by si někdo myslel, že články tohoto druhu jsou nějakou propagací náboženství, tak samá voda. Patří to přece k našim kulturním dějinám i tradicím.  

Pět receptů na velikonočního beránka najdete ZDE

 

Beránek z třeného těsta

INGREDIENCE

  • 240 g polohrubé mouky
  • 200 g cukru krupice
  • 1 vanilkový cukr
  • 140 g másla pokojové teploty
  • 4 vejce
  • 2 lžičky prášku do pečiva
  • 250 ml mléka
  • velká hrst rozinek

POSTUP:

  • Máslo utřeme s cukrem do pěny, přidáme do něj žloutky, které jsme předtím oddělili od bílků. 
  • Smícháme suché ingredience, poté přimícháme k utřenému máslu. Až pořádně promícháme, do hmoty jemně vmícháme tuhý sníh z bílků. 
  • Formu na beránka důkladně vymažeme máslem a vysypeme moukou.
  • Poté do formy nalijeme těsto a pečeme ve středně vyhřáté troubě asi 45 minut.

Doba předvelikonoční je i doba půstu, ale kdo se v dnešní době tak přísně postí? Nedávno to bylo téma Noční linky a překvapilo mě, že někteří si půst pletli s nějakými dietami, aby se na jaro dostali do kondice nebo zhubli. Půst začínal po Masopustu a podobně, jak to kdysi bývalo, bylo to součástí církevního roku. Ze svého okolí neznám nikoho, kdo by takto organizovaně půst držel a ani u svých babiček jsem si toho nevšimla. Proč? Je to prosté, vyrůstaly a žily v době, kdy se vlastně postily většinu svého života a "brambory a zelé - živobytí celé". Nebyly zvyklé ani moc jíst maso, což se považovalo za "panské jídlo". Dnes ten půst spíše chápeme jako jarní kúru, něco jako pročištění organismu.  

Za začátek postní doby byla již v 6. století stanovena Popeleční středa. Tento den ohlašuje 40denní postní období křesťanů. Toto období připomíná 40 dní, kdy se na poušti postil sám Ježíš Kristus. Odolával tam ďáblovým pokušením.

Většina lidí si půst spojuje se zdržením se jídla. Půst však ve skutečnosti zahrnuje mnoho dalších aspektů. Jedním z nich je i zdržení se určitých potravin. Celkově však jde především o odříkání.
Přísní věřící se během půstu zdržují různých věcí. Patří mezi ně konzumace sladkostí, masa, alkoholu a tabáku. Dnes se vyhlásí "suchej únor" a myslíte, že alkoholici poleví? Tak mi přijde, že dnes tento "půst" je už jen tradice, tak si někdo uvaří špenát, který by stejně někdy měl. Jako malování vajíček a kolik z nás už ta vajíčka maluje? Možná někde ano, to by mě potěšilo, ale spíše tak, aby to bylo "šup šup", tak ponořit do cibulového odvaru.
 
Církev sledovala jiné věci - chtěla ty lidi, kdy v podstatě věřícím byl každý, přitáhnout na svou stranu. Kromě zdržování se určitých věcí se pak tento půst projevil také požadavkem každodenní intenzivní modlitby. Prostě nebralo se to přes žaludek, ale šlo se po duchovní stránce.
Od věřících se také očekává, že si udělají více času pro své bližní. Dám příklad z moderní doby, on se vyhlásí Měsíc čtenářů a knihovny pořádají akce "čteme dětem", protože dříve si rodiče udělali na své děti čas. Jistě to neplatilo do puntíku, ale snad jste také zažili, že vám rodiče nebo prarodiče četli pohádku nebo vyprávěli nějaké povídačky. Kolik rodičů dnes pravidelně čte dětem? Spíše se koupí děcku drahý mobil a ... poslechni ti tam "něco". Bohužel, ani ta knihovna to nezachrání. 

 
Krásné velikonoční svátky vám všem,
jaro jako z pohádky,
moc pěkně se mějte,
sluníčka si užívejte. 🔆  🍀
____________________

Podívejte se na fotografie, které jsem nafotila v našem okolí 25. 3.:

 

 Rozkvetlá větev 
(Josef Hora)
Bílá krajka, vzdušné zpěnění, jitřní sen,
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně. 
Plachý úsměv, bojácné: Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrosená, do hrubých rukou vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?

 

 

 

Přeji krásné velikonoční svátky! 🐣 🐦 🐇

16 komentářů:

  1. Hanko, některé informace jsou pro mne nové, za článek i krásné fotky moc děkuji 🐣🐤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Evi, že se Ti to líbilo. Nakonec v Praze je mnoho kostelů, tam by Bílá sobota byla pastvou pro oči. 🐦

      Vymazat
  2. Nejsem věřící a nebyli ani rodiče,tak velikonoční zvyky neznám a tudíž si jimi neřídím.Ale jinak je mám ráda,včera jsem pekla beránka a mazanec a bude i nádivka a vajíčka.Mám ovšem silně věřící kamarádku,která v době půstu nechodí ani na PC a mobil jen vyjímečně.Fotografie jsou nádherné.
    Hani,hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani já nejsem věřící a rodiče mě takto vedli. To však neznamená, že se o takové věci nemusím zajímat. Ale vidíš, Ty vlastně všechny zvyky - beránek, mazanec, nádivka, vajíčka ... dodržuješ a to jsou tradice. A také často jezdíte po kraji a fotíš kostely nebo zvonice. To je přesně to, co i my - ateisté děláme. 😎

      Vymazat
  3. Hani ač nejsem věřící, leccos o tom vím. Jen to, že Boží hrob lze vidět jednou do roka, není pravda. Skoro u každé Kalvárie bývá i kaple Božího hrobu, kterou lze vidět celoročně i s tím Božím hrobem a konají se tam pravidelně pouti a nejen o Velikonocích. Možná se jedná o Boží hrob ve vašem kostele, ale na křížových cestách, kterých je u nás docela dost, ty Boží hroby lze vidět kdykoliv a většinou bývají i nazdobené.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, musím poděkovat za takový komentář, který i svědčí o tom, že to čteš pozorně. 👍 Já také nejsem věřící, takže nejsme obě, ale také to beru tak, že o tom něco mohu vědět. Dobře, že jsi to tady o Božím hrobě napsala, v tom s Tebou souhlasím. To jsou místa (Kalvárie a některé křížové cesty), kde ten Boží hrob je vlastně logickým zakončením té křížové cesty. Já jsem nikdy na náboženské pouti nebyla, ale několik jsem si jich prošla jako turistka a ten Boží hrob není u všech kř. cest. Na těch vyhlášených poutních místech - sv. Hostýn nebo Sv. Kopeček u Olomouce - tam to je, ale také znám několik křížových cest, kde to vidět není. Při tvorbě článku jsem se držela velikonočních zvyků, proto jsem se zaměřila na kostely a třeba v tom našem je adorace u B. hrobu jen na Bílou sobotu asi do 18. hodin, protože pak bývá ta Velikonoční vigilie a bohoslužba oslavující už Kristovo Zmrtvýchvstání, takže ten Boží hrob je už "prázdný". Myslím, že takhle to probíhá ve všech katolických kostelech, kde B. hrob vystavují, protože to je vlastně takové "velikonoční divadlo". Takhle to znám z kostela, ale protože věřící nejsem, nemodlím se u adorace, ale mám čas na pozorování a focení. ☺ V článku jsem se zaměřila JEN na velikonoční zvyky. 👍

      Vymazat
    2. Hani, já to tak beru. Psala jsem to jako doplnění. V našem výběžku jsou krásné Křížové cesty a například v Jiřetíně pod Jedlovou na Křížové hoře je zakončena kaplí s Božím hrobem, stejně tak v Brtníkách, ve Šluknově, na Andělské cestě u Lobendavy. Jeden hezký zvyk se dnes koná v Mikulášovicích, jde probíhá v tento den Panská královská velikonoční jízda na koních. Je to Lužickosrbská tradice spojená s bohoslužbou. Je mi líto, že se tam dnes nemůžu jet podívat . ..užij si hezký den.

      Vymazat
    3. Ještě se musím opravit...u Lobendavy je Anenský vrch s Křížovou cestou. Mobil mi to upravil...

      Vymazat
    4. Ještě se musím opravit...u Lobendavy je Anenský vrch s Křížovou cestou. Mobil mi to upravil...

      Vymazat
    5. Jsou to pro mne zajímavé informace, protože je to kraj vzdálený a asi se tam nedostanu. Jmenovaná místa znám z četby nebo atlasu. Škoda té velikonoční jízdy na koních... Lobendavu znám jako náš nejsevernější bod. 👍

      Vymazat
  4. Moc krásný velikonoční příspěvek.
    Hani, užij si sváteční neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu, Helenko, máme po svátcích, ale tento pracovní týden je kratší, tak přeji, aby byl úspěšný. 👍

      Vymazat
  5. Hani, pěkné připomenutí tradic a moc krásné fotky. Beránků i mazanců peču více i do rodin dětí. My jsme si Velikonoční pondělí udělali už včera, protože jsme se sešli všichni na oslavu vnukových narozenin. Při té příležitosti jsme si i předali výslužku a chlapi nás trochu omladili. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruš, to jste vyřešili velmi chytře a prozíravě. Určitě jste nebyli sami, kdo nějaké návštěvy takhle spojil.
      Děkuji za pochvalu mého příspěvku i fotek, teď je v krajině opravdu co fotit. Jen ta obloha to kazí.
      Přeji pěkné povelikonoční dny. 🐦

      Vymazat
  6. Hanko, zajímavé informace. Ráda jsem poučila, jsem jedna z těch, kteří berou Velikonoce jako svátky jara.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pochvalu, Marti. Asi většina lidí bere ty svátky jako oslavu Jara s velkým J, ale chtěla jsem v článku zdůraznit, že Velikonoce jsou svým základem svátkem náboženským. Vycházejí z pohanských tradic, které vlastně taky oslavovaly příchod jara.
      Ať se daří! 🐦

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Praha ... ve srovnání dnešních a dávných fotografií

Na staré fotografie měst mají své kouzlo. Tak které vybrat, aby se většina zorientovala? Fotografie si rozklikněte. Doplnila jsem to krátkým...