Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pátek 30. srpna 2024

Kolem Blanice na hrad Hus

Slyšeli jste někdy o hradě Hus? ... Na své šumavské dovolené jsme se vydali také do míst spojených s dětstvím a raným mládím mého partnera. V tomto kraji vyrůstal a na hrad Hus se chodilo pravidelně. Člověk se rád podívá do míst klukovských výprav a her k řece Blanici, kde tehdy šlo holýma rukama chytit pstruha. 😉 V létě se chodilo na Křišťanovičák = Křišťanovický rybník, ze kterého se stalo výletní místo.  
Zřícenina hradu Hus je v okr. Prachatice, připravila jsem výřez mapy. Na hradní zříceninu se můžete vydat od turistického rozcestníku Cudrovice, kde je i malé parkoviště (označeno na mapě), dále po modré turistické značce. Na hradní kopec půjdete pěšky zhruba jeden kilometr. Zvolit můžete i směr od Křišťanovického rybníka, kde cesta je delší, asi 2 km. Chce to vzít pevnou obuv s dobrou podrážkou.

Chtěla bych vysvětlit ten název, proč zrovna hrad Hus? Nabízí se spojitost s Janem Husem, ale je to úplně jinak. Hrad postavili páni z Janovic ve 14. století (J. Hus upálen 1415) na místě zvaném Na husi. Roku 1363 se hrad stal majetkem královské komory, ale po roce 1439 se ho zmocnil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku, aby mohl přepadávat kupce v jeho okolí. Hrad stál na trase Zlaté stezky, což byla středověká obchodní cesta mezi Pasovským biskupstvím a Českým královstvím. Roku 1441 na hrad zaútočili Přibík z Klenové, Petr Zmrzlík ze Svojšína a Jan Sedlecký z Prachatic se svými vojsky. Společně hrad obléhali a posádku nechali vyhladovět. Ta se nakonec vzdala. Hrad byl zapálen, pobořen a od té doby je zříceninou, která je navštěvována turisty. 

Při tvorbě těchto materiálů jsem si uvědomila, jak nás řeka Blanice provázela na mnoha výletech. Většinou ji známe z písničky "Na břehu Blanice, stojí Maletice...", ale při této dovolené jsem ji poznala tak, jako málokterou řeku u nás. Stála jsem u ní na tolika místech, poznala ji tam, kde (snad) žijí perlorodky a v Blažejovicích tvoří kaňonovité údolí. Tady jsme ji přecházeli po lávce, která se klene nad jejím tokem. Kdyby byla nižší, vzala by ji voda, protože po tání sněhu nebo při povodních je pak to údolí plné vody a dokáže svoji sílu, když poničila i Blanický mlýn.





Tento pohled od zříceniny hradu Hus do údolí Blanice patří k mým oblíbeným. Jsou místa, která si zamilujete. Po republice je plno hradních zřícenin, ale tady je vidět, jak vybudovali hrad v místech, které je úzké, protože Blanice ho obtéká. Podle fotek vidíte, že z hradu toho moc nezůstalo, zde je půdorys: 
 
Byl to původně přímý králův majetek. Majitelé hradu se tady střídali jak na běžícím pásu. Pak se už opuštěného hradu zmocnil Habart Lopata z Hrádku, který byl specialista na vyloupení hradů (opravdu jich bylo více) a vedl loupeživé tlupy. Tady bylo jen otázkou času, kdy tohoto "zemského škůdce" porazí. Stalo se to za cenu vypálení a rozboření hradu a když si spočítáte, kolik let uplynulo od r. 1491, kdy se o něm už psalo jako zřícenině, není divu, že dnes tyto zbytky zarůstají divoce rostoucími stromy a pohlcuje ho příroda.






Tato část je nejzachovalejším zbytkem hradu Hus a tak asi každý návštěvník si ji vyfotí, podobně jako my. Stále je v záběrech modrá turistická značka. Ta vede z Libínského Sedla až do Volar a prochází místem, kde byla hradní ostrožna. 
První zmínka o hradu je z r. 1341 a hrad byl založen Janem Lucemburským. Sloužil k ochraně okolních vesnic, kterými procházela Zlatá stezka. Pod námi krásně teče Blanice a mohu říci, člověk se tam kochá. Jenže v době fungování hradu to na kochání nebylo. Hlavou vám běží, že stojíte na místě Na husi, které i král Jan Lucemburský považoval za důležité, když v r. 1341 povolil postavit hrad k ochraně nově zakládaných vesnic v okolí Záblatí a zdejších rýžovišť zlata. No, v Blanici perlorodky, k tomu rýžoviště zlata.... Není divu, že touha po zlatě přilákala různé pofiderní týpky a rozhodně neměli holubičí povahy. Představujete si tam ty dychtivce, kteří sem přicházeli třeba z dálky a věřili ve zbohatnutí. Se sítem v rukou nabírali říční nánosy a pak neúnavně prosívali... a s nadějí hleděli do svého síta. 
Na úzkém ostrohu, který v zadní části klesá k řece Blanici, se nacházelo předhradí a hradní jádro zaujalo nejvyšší část dispozice v čele hradu nad šíjovým příkopem. 
 


 
Tak ještě poslední snímky zbytků hradu, kdoví jak bude za pár let vypadat a jdeme dolů. 


 
Čeká nás ještě jedno zajímavé místo na trase a to je štola Cudrovice. Ony ty Cudrovice vlastně zmizely z mapy, byla to vesnice, která po odsunu obyvatel zanikla, dnes toto území patří k Mlynářovicím, které zase spadají pod Volary.

Na příkladu Cudrovic vidíme, jak bylo ošemetné žít v pohraničí. Nebo také, že byly vesnice, které zažily hodně smůly. Ta vesnice se uvádí už r. 1456 a kupodivu ji založili čeští kolonisté. Jenže války se nevyhnuly ani šumavské vesnici ve výšce 775 nad mořem a třicetiletou válku Cudrovičtí nepřežili, tedy Češi. Od poloviny 17. století se zde usazují již většinou němečtí osadníci a jméno obce se mění na Zuderschlag. Vesnice se stala německou, po Mnichovu připojena k říši a po druhé světová válce s odsunem postupně zanikla, přesněji v r. 1956. Dnes je tam pusto a prázdno, jen pamětní deska připomíná kostel. 


 Toto zbylo po vesnici a také štola, což je staré důlní dílo, které najdete na trase k hradu Hus. Tady by se šikla nějaká tabulka s popisem místa.


 

To byl jeden z našich výletů za pěkného počasí a pokud se do těchto míst dostanete, tuto trasu k hradu Hus vám doporučuji. Příště vás zavedu ke Křišťanovickému rybníku, ten se vám bude líbit. 👍

14 komentářů:

  1. Hani, to je moc zajímavá reportáž z míst pro mě zcela neznámých a přesto krásných. Líbí se mi ty výhledy i zbytek hradu. Takových je i tady na severu několik, například Brtnický, Kyjovský a Chřibský hrádek, vše ve skalách Českého Švýcarska, nejzachovalejší je však zřícenina hradu Tolštejn. Zajímavá je také tvrz Jiljov, nedaleko České Lípy, zřícenina hradu Svojkov, skalní hrad Sloup. Mám moc ráda takováto tajemná historický významná místa a tak díky za tento velice zajímavý článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Jaruš, že se Ti taková místa líbí. Vztah k historii mám od dětství, takže to jsou okruhy pro mne z nejzajímavějších. 👍

      Vymazat
  2. Krásné fotky krásných míst!! Les nabízí příjemný chládek a posezení (na velké túry už nejsem). Přeji hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pochvalu fotek i toho místa. ☺ Tam to dlouhá túra není, ale příjemnější chůze je od Křišťanovického rybníka, je sice delší, ale stoupání je až v poslední fázi ke zbytkům hradu.
      Přeji pěknou neděli. 👍

      Vymazat
  3. Hani,tenhle příspěvek jsem si naprosto užila.Nádherná příroda a krásné psaní k tomu.Taková místa mám ráda,ale kvůli manželovi už měním styl výletů.Domluvili jsme si,že se podíváme na hrad Valdštejn,když byly ty dva chladnější dny.Museli jsme se vrátit,je to do kopce a nedal to.Tak ještě,že mu to pořád dobře řídí.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, jsem ráda, že sis to užila. Ono každý na ty túry do kopce není a nedivím se, také si vybíráme trasy kam ano a kam už ne. Také jsme návštěvu jedné zříceniny (v Beskydech) vzdali. A buďme rádi za to, že naši partneři jsou řidiči, jinak bychom se na mnoho míst ani nedostali.
      Měj příjemný vstup do září, Jituš. 👍

      Vymazat
  4. Hanko, podívali jste se do pěkných míst Šumavy. Dobře, že vám to šlape ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, na Šumavě je hodně možností a ne všechna místa jsou propagovaná. Dokud člověk může, měl by poznávat a o to se snažíme. 👍

      Vymazat
  5. Hani, při našem pobytu jsem o zřícenině taky uvažovala. Nakonec na ní nedošlo. Proto jsem se ráda podívala na tvou reportáž.
    Děkuji a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, každý si vybírá podle svých možností nebo zájmů a na Šumavě je toho hodně. Takže vše, co si vybereme, je něčím zajímavé. ☺
      Měj příjemnou neděli, Helenko. 👍

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...