Omlouvám se, že reaguji se zpožděním z důvodů, které později objasním.
Nápad vytvořit hádanku vznikl už v muzeu. Nevím, kolik muzeí navštívíte během roku vy, ale já muzejní expozice navštěvuji pravidelně. Abych to "pravidelně" upřesnila, vyjádřím to větou: "V muzeu jsem častěji než v lese", což je pravda. 😉 V muzeích vidíme předměty, které používali naši předkové a kolikrát to byly běžné pomůcky nebo nástroje. Asi by se divili, že na jejich běžné předměty následníci nyní koukají v muzeu. Život schopné lidi donutil k vynálezům, které ve své době prožívaly svůj boom, ale po čase je další (praktičtější) vynález vytlačil. Tak to bylo i se sekáčkem v hádance. 🙊
Naši dávní předkové, řekněme už Slované, sladili medem. Nejdříve to byl med lesních včel, ale možnost osladit si pokrmy byla lákavá a tak se rozvinulo včelaření. Později se používal řepný cukr, z cukrové řepy. O výrobě se rozepisovat nebudu, ale spíše o tom, že se cukr formoval do homolí. Homole cukru měly tvar kužele a takto se prodávaly. Brzy se ukázalo, že to je dosti nepraktické, protože jak rozdělit tvrdou homoli cukru na menší kousky? Jedině odseknout potřebný díl a k tomu sloužil sekáček. Sekáčky se mohly tvarově lišit.
Hanko, nezbývá mě nic jiného, než oznámit mému muži,že měl správný tip. Sekáček na homoli cukru 😱🥰Přeji pohodové dny 🍀
OdpovědětVymazatTaké jsem to tak tipovala...díky za zajímavou hádanku. Přeji ti pohodové dny Hani.
OdpovědětVymazatAhoj Hani tipovala jsem taky, ale koukám komentář tu není, asi spadl do spamu. Zdravím Lenka
OdpovědětVymazatLeni, znovu jsem se dívala, Tvůj komentář je pod původním článkem zveřejněn. Já ty spamy prohlížím.
VymazatMěj se hezky. ☺