Vyšehradská bazilika byla původně bez věží

Návštěvy památek patří k častým turistickým cílům. Radost mám z toho, když vidím, že tam rodiče přivedou i děti. Kdo si předem zjistí informace, určitě neprohloupí. Překvapí vás třeba to, že ty naše památky nevypadaly vždy tak, jak je známe my.  😎

Vyšehradu si v Praze z dálky všimnete díky věžím baziliky. Tady si uvědomíme podíl architekta na siluetě města. Přitahuje oko jako orientační bod. Jak původně tento kostel vypadal?

 

Přestaveb bylo několik, např. nutně po požáru nebo po husitských válkách. Ve škole jsme slyšeli o bitvě pod Vyšehradem 1. listopadu 1420. Král Zikmund se postavil do čela křižácké výpravy a táhl na Prahu, která skončila vítězstvím husitů na Vítkově, ale Vyšehrad byl do listopadu obléhán. Právě tady král utrpěl druhou porážku. 

Neudiví, že kostel vypadal jinak a ještě před 130 lety byl jeho vzhled  barokně "usedlý". Jak Vyšehrad viděli naši předkové v 19. století, můžeme si představit podle obrazů:

  

Byla to nižší stavba s malou věžičkou, nejvíce byl podobný kostelu Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského na Malé Straně. To je ten, v němž je Pražské Jezulátko. Pomocí fotek porovnáme, jak kostel vypadal původně a po přestavbě.

  

Takto vypadala bazilika sv. Petra a Pavla před přestavbou. V té době vzniklo několik podobných kostelů. 

 

Vlevo je malostranský kostel "s Jezulátkem", vpravo vyšehradská bazilika po přestavbě. 

Tohoto pána znáte? 

Je to architekt Josef Mocker (+ 1899), podle jehož návrhů dostal vyšehradský kostel dnešní podobu. Mocker vedl i přestavbu Karlštejna a tento hrad také hodně změnil svůj vzhled. Nechci tomu věnovat mnoho prostoru kvůli délce textu, ale pokud jste něco na toto téma četli, pak víte, že Mocker sklidil mnoho kritiky při restaurování pražských památek. Mnohdy se nedržel původního plánu proto, že až při provádění prací se zjistilo, že některé památky, např. Prašná brána, nebyly úplně dostavěné nebo až po sejmutí ozdobných prvků byli překvapeni, v jak havarijním stavu jsou, proto se některé díly musely zhotovit nově. To se uvádí o restaurování Staroměstské mostecké věže. Jenže, těm památkám hrozila zkáza. Je až udivující, na kolika stavbách se restaurátorsky podílel. A vždy je více kritiků, ale pustit se např. do opravy arkýře v Karolinu bylo na Mockerovi.

Přestavba vyšehradského kostela probíhala v letech 1885–1903 ve třech etapách. V průčelí byly přistavěny dvě věže vysoké 58 m a staly se jednou z dominant Prahy. Na délku je kostel 110 m dlouhý. 

 

Nikde jsem nečetla, jak p. Mocker postupoval, ale na komentované prohlídce u nás jsem slyšela, jak postupoval vídeňský architekt Camillo Sitte. Vždy ve městě zjistil, která vysoká kostelní věž je přístupná a z níž by měl rozhled na město. Pak hodiny trávil přemýšlením a úvahami, dělal si četné náčrty. Co když J. Mocker postupoval podobně a tady měl inspiraci v tom, aby nové věže sv. Petra a Pavla korespondovaly s věžemi sv. Víta na Pražském hradě? Jsou záběry, které by to mohly potvrdit, navíc je to naproti sobě a "symetrické". 🙆 On se totiž podílel i na restaurování chrámu sv. Víta a dostavbě jeho západního průčelí. Byl přijat na doporučení hraběte Thuna a Friedricha Schmidta, který o něm, jako svém žákovi píše: 

"Tohoto svého Mockera jsem zjevně vlastně vychoval pro místo, o které tu jde, a odvažuji se směle říct, že v rakouském císařství nelze najít vhodnějšího a užitečnějšího muže pro toto postavení."

__________________

Poznámka: Na některá díla potřebují lidé hodně času, aby si na ně zvykli a přijali je. Generace se střídají a těm novým, které ta díla znají od dětství, ani nepřijde, že by něco srovnávaly. Nemusím chodit daleko, viz socha Věry Špinarové v Ostravě. Tak i my navštívíme vyšehradskou baziliku a bereme ji takovou, jaká je a - líbí se nám. 

(zdroj: Wikipedie, Bakalářská práce Rút Férová, Josef Mocker a památková péče, FF MU Brno, 2007)