Příroda to řekne květem, básník jarní pocity vyjádří slovem

Jaro, na které jsme se těšili, je tady. Původně tu měl být příspěvek aprílový, po úvaze jsem vytvořila článek jarní i s verši. Po dlouhé zimě máme chuť otevřít okna dokořán, nadechnout se svěžího vzduchu a vpustit do svých domovů i duší novou energii. A právě s příchodem jara nás často popadne i touha zbavit se všeho, co už nám neslouží – nejen věcí, ale i starých myšlenek a pocitů. Proto se říká "jarní úklid".

Obrázky zvětšíte rozkliknutím:

A kdo jarní pocity dokáže vyjádřit lépe, než básník. Vybrala jsem jednoho z nejpovolanějších a tady se musím pochlubit, že jsem měla štěstí, kvůli věku nemohu napsat, že jsem měla tu čest, se s básníkem setkat osobně. Kolik lidí může říci, že se setkali s (pozdějším) laureátem Nobelovy ceny? Bylo to na besedě, kde jako školačka jsem ho za naši školu oslovila otázkou a on pak těm, kteří s ním besedovali, věnoval fotografii se svým podpisem. Někdy o tom napíšu a takto si pana Seiferta budu pamatovat:

Jaro, sbohem

Dobře se sedá v břehu kamenitém,
rozkvetlá větev je bezděčným krytem.

Ať řeka plyne zůstávajíc s námi,
a stříbro rybek padá šupinami.

Ten lesklý peníz, který nepatří mi,
zaplatí za nás lehkovážné rýmy.

Z těch bílých květů chtěl jsem nedočkavý
podat ti hrušku plnou sladké šťávy,

abys ji vzala, vtiskla roztomile
do křehké slupky svoje zoubky bílé.

Už se mi ale ztrácíš do vzpomínky,
polibky hořké dává kuřák dýmky.   

 

Od roku 1901 se uděluje Nobelova cena za literaturu. Každý významný spisovatel či básník nemá to štěstí, příkladem je pan Otokar Březina, který byl na cenu navržen osmkrát. Za tu dobu ji obdržel jediný Čech - pan Jaroslav Seifert, který se shodou okolností narodil ve stejném roce, kdy se Nobelova cena udělovala poprvé.

Mezi jeho první a poslední sbírkou uplynulo 62 let. Tu první Město v slzách vydal Jaroslav Seifert ve svých 20-ti letech. 

Nobelova cena mu byla udělena jako pocta velké generaci českých básníků a spisovatelů meziválečné republiky, mezi jejíž poslední žijící velké příslušníky patřil.

To se to pěkně na tom světě bydlí,

ty se mi podobáš, jak zdá se mi,

zpíváme oba, mávajíce křídly,

a oba zůstáváme na zemi.

 

 

Všem návštěvníkům přeji příjemné jaro. 🌺