Příspěvek navazuje na popisovaný výlet do blízkého Polska a dnes bude o řece, která jako jedna ze dvou našich řek teče až do moře. Její vody končí v Baltském moři, naše oblast patří k úmoří Baltského moře.
Kde Odra pramení? Pramen Odry je v sedle pod Fidlovým kopcem a Přemkovým zákoutím poblíž obce Kozlov v Kozlovské vrchovině v Oderských vrších (Morava) v okr. Olomouc.
Pamatujme si Oderské vrchy, Fidlův kopec. 😉 Tady ve vojenském prostoru Libavá pramení Odra. K prameni Odry s naučnou stezkou se dostanete jen o víkendech a ve státní svátky po červené značce z Kozlova.
Meandr označuje zákrut řeky nebo také říční kličku. Tok vody naráží na břeh, působí tam boční eroze, což je vymletí břehu na straně, do které ten proud vody naráží. Vodní tok "ukusuje" břehy a ten materiál se pak hromadí a usazuje na protější straně. Tvoří se nánosy.
Původ slova meandr je podle starobylé
řeky Maiandros (dnes Velký Menderes) na západě
Turecka. Starověké město Milétos leželo při ústí řeky Meandros. No, věděli jste to? 😉
Hraniční
meandry Odry jsou na našem území Přírodní památkou. 7,5 km dlouhý úsek řeky Odry s pěti velkými zákruty od
hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov (soutok Odry s Olší) vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území.
Pro představu použiji tři jarní fotky z dronu, kvůli vzrostlé vegetaci nejsou v létě meandry takto vidět a sama tohle nenafotím. Děkuji p. J. Baranovi.
Středem řeky v tomto úseku probíhá
česko-polská státní hranice. Pokud to vzrostlé stromy a keře dovolí, je tady vidět, jak se mění koryto řeky. V řečišti se tvoří štěrkové náplavy a lavice, některé části meandrů jsou těmi nánosy odstavené a z nich pak vznikají slepá ramena a tůně. Řeka tady svou činností mírně mění i státní hranici.
Meandry lze navštívit pěšky, na kole, nebo v lodi.
Vodáci je mohou v létě splout v kánoích či raftech, půjčovna lodí je ve Starém Bohumíně. Doplujete
buď za soutok Odry s Olší do Zabełkowa nebo až do Krzyżanowic.
Naše trasa (jeden z úseků našeho výletu) začíná u zámeckého parku Chałupki s cílem u rozhledny. Je to rovinka, výškový rozdíl obou míst = 4 m. Nejdeme trhat rekordy, pozorujeme hlavně řeku, pokud vzrostlá vegetace dovolí pohled do koryta.
Začínáme na Luční ulici, louka = łąka. Začíná i malý jazykový koutek. 😎 Cílem je wieža widokowa, což je rozhledna.
Centrum horní Odry. Z textu: Odra je druhá největší polská řeka. I když pramení v ČR a protéká třemi státy (ČR, Polsko a Německo), na území PL je až 85% jejího toku.
Tabulka vpravo: Záplavová oblast Odry. Průjezd může být ztížený.
Pole, která míjíme, jsou obdělávaná. Zde je upoutávka na rozhlednu a na tabuli Meandry Odry po zvětšení přečtete i český text.
Malá kaplička v polovině této trasy, tady se občerstvíme. 🍎 🍔
Przystanek III = zastávka popisuje "Faunu meandrů", ale žádného živočicha jsme v tom horku nepotkali. 😄
A tady už je wieža widokowa, vyhlídková věž = rozhledna. Po rozkliknutí žluté tabule je vpravo český text s potřebnými údaji.
V turistickém přístřešku se můžete schovat, v našem případě, před sluncem. Pokud své nohy přemluvíte, aby vás vynesly po těchto schodech, máte vyhráno a očekáváte, že výhledy budou báječné.
Jenže..., v hlavním vegetačním období zeleň koplikuje výhled, proto jsem v úvodu zařadila fotografie z dronu. 👍 Meandry jsou z věže lépe vidět v ročním období, když stromy jsou bez listí.
Toto všechno je záplavové pásmo a to vegetaci prospívá. Sjezd řeky na kajaku, tabule vpravo ukazuje trasy.
Lépe si můžeme nárazový i nánosový břeh prohlédnout z břehu. Břehy však mohou být podemleté, ale celkově pobyt v horkém dni u řeky byl osvěžující.
Jsme zpátky v ČR a tabule upozorňují na další zajímavá místa. Do Bohumína se ještě vrátíme.
Na závěr po vystoupení z vlaku socha Davida Moješčíka "Levitace" u nádraží Ostrava-Svinov. Foto vpravo si zvětšete a všimněte si, jak tato socha v září 2024 doslova sedí ve vodě (uprostřed snímku), která byla také z Odry. Bližší záběr nebyl možný.
zdroj: Deník
