Pohlednice se posílají 180 let, přežijí?

Byly doby, kdy se sbíraly pohlednice. Několik let mě to bavilo, byl v tom i vztah k zeměpisu a snění o dálkách. V dětství rodiče můj zájem podporovali a tak jsem vždy dostala pár korun navíc, abych z výletu mohla poslat domů a tetám pohlednici. V paměti zůstala černobílá pohlednice s motivem úlů z rožnovského skanzenu, kterou jsem jako desetiletá poslala ze školy v přírodě domů. Ty úly z kmenů stromů s obličeji mě tehdy upoutaly. A věřte, vždy, když tam u těch úlů stojím, vrací se mi dávná vzpomínka na své blízké. 

 

Už tehdy jsem vnímala, že lidé měli z této "karty" radost. Dostali jste, nebo posílali, v poslední době nějakou pohlednici, případně přání k životnímu výročí?

Před měsícem jsem posílala pohlednice z dovolené z Valašska. Adresáti hned děkovali, pohlednice se stává raritou. Jenže bývá problém pěknou pohlednici výletního místa koupit. Na zámku ze čtyř druhů nebylo snadné si vybrat. Známky pro jistotu nosím v peněžence. 😉 

 

 

Realita dnešní doby: Kamarádka dostala můj pohled až jedenáctý den! Zeptala se na to doručovatelky. Pohlednice se prý doručují jednou týdně, tento druh zásilek není důležitý. Noo..., mají pravdu, že můj pohled důležitý nebyl, já jsem ho v podstatě nemusela posílat, ale k čemu pak ta pošta je? Navíc ta vzdálenost z bodu A do bodu B je asi 100 km. Ovšem, nechci, aby se tu rozvířila diskuse na téma pošta. Tento článek je o pohlednicích! Pokud k Vánocům budete posílat pohlednice, tak nejpozději kolem 10. prosince. Inu, doba je moderní a rychlá, že? 🙇 Ale co si stěžovat, nahlédla jsem do novin Ostravský kraj z r. 1909:

 

Pohlednice je v době mobilů vzácností, staré pohlednice se vystavují třeba v muzeu.

Představím nejstarší tištěné přání na světě. Vystavuje se jako rarita, fotky jsou z londýnského muzea Charlese Dickense (zdroj idnes) a je z roku 1843. Na obrázku tři generace s číší červeného v ruce připíjejí adresátovi. S nápisem „Přejeme veselé Vánoce a šťastný nový rok“ je to na tu dobu opravdu vydařené přání!

 

To je ta vzácnost. Stala se relikvií, se kterou zacházejí doslova v rukavičkách. 

 

Výrobu přání si objednal britský vládní úředník a vynálezce, designér sir Henry Cole, který se rozhodl využít tehdejší popularity ručně psaných a kreslených přání a moderních tiskařských metod. 👍

V květnu 1843 požádal svého přítele a malíře Johna Callcotta Horsleyho, aby mu namaloval obrázek s vánoční tématikou a nápisem, které by si mohli lidé posílat k svátkům klidu a míru. Po stranách jsou  výjevy rozdávání jídla a oblečení chudým. Vytištěno bylo tisíc kopií, dochovalo se jich však pouze 21.

 

První pohlednice až do roku 1905 měly podobu korespondenčního lístku. Rubová strana byla určena pro adresu. Na lícní stranu se psala krátká zpráva adresátovi. S rozvojem reprodukční techniky se vydávaly i kovové potažené mědí nebo jako válečky do hracích strojků.

Na přelomu 19. a 20. století pohlednice kromě zeměpisných byly i tzv. žánrové, např. vojáci dávali zprávu, že jsou naživu, nebo to byly zprávy z různých událostí nebo z výstav. Ve válečných letech se posílaly pohlednice s císařem:

 

Pohlednice lidé začínali také sbírat a tak vznikl obor filokartie. Po první světové válce se rozšířila amatérská fotografie.

 

  

Tady odesítel přeje (kratuluje) adresátovi, aby ho taky odvedli na vojnu.

 

K psaní dopisů sloužily intarzované psací stoly s praktickými šuplíky, např. na zámku Veltrusy:

 

Přenosné psací stolky měly tvar zavírací kazety. Měly přihrádky na psací potřeby, malá deska sloužila jako psací podložka. 

Na zámku ve Velkém Meziříčí mě zaujal dopis s podpisem „tvoje malá Anna" (1854). Sedmiletá Anna Lobkovicová psala dopis svému otci. Děkuje za kalamář a sděluje, že chodili na procházky a těší se, že budou vařit. Z „Malé Anny" se stala matka Františka Harracha, který doprovázel Františka Ferdinanda d´ Este v Sarajevu (atentát). Takový dopis se stal archiválií.

 

 

"Malá Anna" - Anna Marie z Lobkovic (1847-1934)

Pro potěšení oka jsem vybrala pohlednice, ve kterých je kus nostalgie. Kouzelné jsou ty chyby. 😊

 

 

 

 

 

 

 

  

   

Na závěr jsem nechala přání, které vyjadřuje pocity doby. Umíte si představit, že byste toto znění dnes někomu poslali? A k tomu tento obrázek? 😉