Co se vám vybaví, když se řekne zima? Mně se vybaví krajina mého dětství, tam totiž byla zima nejhezčí.
Zavřu
oči a v tlustém svetru z hebké vlny, který pletla maminka, odhazuji
sníh u našeho domu, ráda prohazuji cestičku a ze sněhu mám radost. Jen pozor
na padající rampouchy. A pak do tepla u kachlových kamen.
Zima mého dětství, to jsou sáňky, později běžky. Sypali jsme ptáčkům a ti opravdu přilétali. Táta věšel lojovou kouli.
Sněhulák
byl samozřejmostí každou zimu, sněhu bývalo dost. Ráda jsem
poslouchala, když děda vzpomínal na své dětství v zimě na Morávce.
Chalupy v horské beskydské obci musely být sněhem zaváté a děti měly problém dostat se do školy.
Koulovačky
zničily nejedny rukavice. 😽
V novém roce dostala krajina sněhovou nadílku. ⛄ 🏂 ⛄
Přeji příjemný zimní čas.
Hani to je krásně vzpomínání a moc hezké fotografie. Tak u nás sněhuláci na mnoha místech stojí, krajina je zatím bílá i když do toho včera pršelo a na cestách je ledovka. Když jdu ven, nasadím nesmeky a je to vyřešeno. Jsme zvyklí se tu se zimou vyrovnat a těšit se i z ní. Navíc nás může těšit to, že jaro už se blíží...Měj se moc hezky.
OdpovědětVymazatZase jsem se čtením trochu ve skluzu... budu si muset udělat nějaký blogovací den a dohnat to. Je to moc milý článek. Až jsem z toho dostala chuť si zasáňkovat. Úplně jsem si vzpomněla, co jsme se najezdili na sáňkách a také jak se nahrnula obří hromada sněhu, uplácalo se to a pak se do toho vyhrabala díra a bylo to jakože iglů :-)
OdpovědětVymazat